Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

12. kapitola

,,Skvěle Vrtíku jen buď trochu rychlejší" řekla Sniff. Vrtík přikývl a podíval se na  vypasaného králíka. Sniff ho něžně olízla. ,,Nic ti nevyčítám jwn buď trochu rychlejší. Mohl jsi mít dva". Vrtík přikývl. Nechtěl před ní vypadat hloupě. Aspoň teď ne. Sniff se zasmála. ,,Nic si z toho nedělej. Hlavní je že máme jednoho krásného králíka. A nedaleko jsem cítila hraboše". Vesele zavrtěla ocáskem. Vrtík se sám pro sebe usmál. Sniff byla fenka která byla výborná lovkyně. Byla něldy tvrdohlavá a někdy byla i trochu podlá. Ale jinak byla fajn. Hrozně si přála aby byla smečka v pořádku bezpečí. Vrtík se protáhl a šwl po pachu hrabošú. Pomalu ale jistě.

Když došli do tábora lesní smečky byla tam i Skvrnka. Když ho uviděla radostně k němu vykročila. ,,Říkali že pro tebe přijdou. Dneska vyslali posly. A za dva týdny si pro tebe přijdou". Zadrhl se ji hlas. Vrtík věděl co chce říct. Olízl ji ouško a protáhl se. Chtěl aby byla šťastná. Bral ji jako super kamarádku. A taky věděl že Skvrnka chce zůstat tady.  Když už si našla nový domov nechtěla ho znovu opustit. ,,Ahoj jak se vede" zeptala se Rozkošná. Vrtík po ní jen skočil a začal se s ní přetahovat. Rozkošná ho  jemně kousla do ocásku. Vrtík se převalil a snažil se chytit se jejího ocásku. Ona ho ale jwn odstrčila. Vrtík se kinečne postavil na Rozkošnou. Skvrnka po něm ale skočila a zahryzla se mu do srsti. Takhle si hrály do snídaně.
Kdyždojedli přišli posly. ,,Vrtíka si vezmou zítra. Krvavá smečka na nás chce zaútočit. Viděli jsme ji" řekl Eskimo. Lucky k nému přistoupil a podepřel ho. Eskimo měl natržené ucho a krvavou packu. ,,Co se stalo?" Zeptal se Dante, jemný jezevčík se zvláštnímy schopnostmi se přiřítil z jeskyně pro léčitele. Když ho uviděl ztuhl. ,,Rychle přineste mu heřmánek, měsíček a jemný vodou nasátý mech. A ještě kůru" udával pokyny. Vrtík se zmateně koukal na celou situaci.Když uviděl upřený pohled od Danteho uhnul pohledem. Vědél že je jezevčík rozrušený ale tohle? Husky, šedo-hnědý pes k Vrtíkovi přišel a začal ho odvádět. Jakokdyby ho chtěl ušetřit toho pohledu. ,,Vo se stalo?" Ptal se Vrtík ale Husky ho jen táhl pryč. Vrtík se snažil otočit ale nevidèl nic. Poslední co viděl byl husky tyčící se nad ním.

Když se Vrtík probudil stál nad ním Dante a čistil mu rány něčím slizkým. Když uviděl že se Vrtík probudil hlasitě zavyl. Do doupěte se přiřítila Květinka která se na něj ustaraně dívala. ,,Je to dobře?" Zeptala se po chvíli. Vrtík přikývl. Květinka si očividně ulevila a teď se na něho ustataraně dívala. ,,Mám hlad" zachroptěl. Dante se okamžitě na táhl packou po bylince která vypadala jako něco nechutného a nacpal mu ji do pusy. Když ji Vrtík spolkl spokojeně se podíval na Květinku. ,,Půjdeme domů" řekla Květinka. Vrtík poslechl a vyšel ven. Málem vrazil do rozjařeného Maxíka který pochodoval před doupětem. Dále tu byla Skvrnka která se nějak zvláštně dívala na Maxíka, Wuty která skákala po Maxíkovi a Mia. Mia měla úhlednou srtst která nebyla ani trochu špinavá. Na hlavě měla věmeček z květin. Květinka se vydala nékam k dospélým a nechaa ostatní aby si spolu hráli. Rozkošná se k nim pomalu šourala. ,,Co se stalo během toho co jsme tady nebyli?" Zeptal se Maxík. Vrtík jen mávl tlapkou. ,,Hele, já vím že nám něco tajíš" řekl Maxík. Vrtík sklonil hlavu a ponížil se. Věděl že Maxík má sklony k vůdcoství. Maxík se na něj podíval zřejmě spokojen s tím že se ho Vrtík bojí. ,,Odehrálo se toho hodně ale nechci otom mluvit. Je to moc kruté. A nechci vás děsit". Sklonil hlavu a postavil se. Maxík přikývl. Sskvrnka do rozhovoru ale rázně vstoupila. ,,Vrtíki řekni to. Já v tom vyrústala. Byl to můj život. Neumím si představit že by se o tom někomu říkalo těžko. A oni to potřebují védět". Podívala se po malé štěněčí smečce a potom zklouzla pohledem k Vrtíkovi. Ten nic neříkal. Hlava mu ztěžkla a nohy mu najednou vypověděli službu. Skvrnka si toho všimla. ,,Vím že se ti o tom těžce mluví ale nevidím jinou možnost. Ledažeby....". Skvrnka se zarazila jakokdyby se bála odpovědi. Maxík přešlápl z tlapky na tlapku a tázavě se na ni podíval. ,,Ledažebych odpověděla já". Pípla.

Ahoj jsem tady s další kapitolou a doufám že se líbila. Příště to bude vyprávění Skvrnky její příběh.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro