Crossover: anime Bleach a knihy Harry Potter

Pairing: Ichimaru Gin/Tom Raddle

Poprvé se do zelených očí zadíval v dětství. Bylo mu sotva šest. Venku před sirotčincem viděl podivného muže v kimonu. Tehdy věděl jen to, že muž je cizinec. Dělilo je několik dveří a dvě patra. Pozoroval muže z okna. Polekaně od něj couvl, když se zelené oči zvedly a upřely na něj. Odhodlal se a vrátil k oknu. Chodník byl prázdný. Cizinec zmizel.

***

Seděl na střeše. Potřeboval odpočinek od věčného papírování. Nejhorší bylo, že papíry neubývaly. Děsilo ho to. Nepředstavoval si, že s kapitánskou židlí bude do Reálného světa chodit tak málo. Ovšem už se k tomu upsal. Nemohl couvnout. V žádném případě. Bylo tu něco, co sám sobě slíbil.

*

Podruhé cizince spatřil náhodou. Vycházel z obchodu s pytlíkem sladkostí. Bylo mu deset. Ucítil cosi zvláštního. Závan smrti. Viděl auta, která se srazila. Řidič jednoho z nich nedýchal a kousek od něj...

Viděl muže zřetelně. Zelené oči, které se dívaly na nehybné tělo. Měl krátké šedivé vlasy. Černé kimono doplňoval bílý plášť.

Muž snad dětský pohled vycítil. Zadíval se na něj. Pomalu zavrtěl hlavou.

Slova, která vyslovil, měla Toma pronásledovat ještě dlouho poté.

„Ty ještě nemáš umřít, chlapče. Upaluj domů." Zmizel, jako kdyby se rozplynul.

Chlapec stál na místě. Byl téměř uhranutý. Nevěřil tomu, že cizinec na něj promluvil. Pamatoval si ho? Nevěděl.

***

Zadíval se z okna svojí kanceláře do zahrady, kterou zalévalo světlo. Hromádka papírů byla v úhledných štosech.

„Dále!" Odpověděl na zaklepání. Neotočil se od okna. Poznal shinigami, která vešla, podle reiatsu.

„Prý tu poslední dny přespáváš." Nepozdravila ho, mluvila rovnou o tom, co zaslechla od jeho podřízených.

„Jo, přespávám. Nemusíš mít starosti. Mám jenom hodně práce." Viděl, jak se tváří v odrazu okna. Rty měla sevřené v nesmlouvavém gestu. Nelíbilo se jí to. Měla o něj starost.

„Opravdu. Nic jiného v tom není." Nehodlal nikomu říct o chlapci, který ho viděl. Pamatoval si ho.

„Gine... to..." Chtěla mu to jen vysvětit.

Sotva nepatrně zvedl ruku. Zarazil ji. „Oceňuju tvoji starost, ale postarám se o sebe. Neměla bys dohlížet na svého nového kapitána? Je dost... hm... je to skrček. Nechápu, proč nepovýšili tebe."

V očích se jí vztekle zablýsklo. V ruce svírala šálek čaje. Myslela, že by mu přišel k chuti. Rozmyslela se. Přešla k němu blíž. Rukou pohnula prudce. Vychrstla mu čaj do obličeje a na kimono. Nepočkala na jeho reakci.

„Rangiku!" Vzápětí zaklel, ale zástupkyně zmizela za dveřmi. Chápal, proč to udělala. Bránila svého nadřízeného a vylít na něj čaj si mohla dovolit. Věděla, že to zůstane mezi nimi jako spousta jiných naschválů. Usmál se.

*

Dospíval. Začal studovat v Bradavicích, dokonce se stal primusem svojí koleje. Tíhl k černé magii a hojně využíval přístupu do zakázaného oddělení knihovny. O tajemném muži, kterého si pamatoval z dětství, nenašel jedinou zmínku. Jeho slova ho pronásledovala po nocích.

Co byl ten muž zač? Proč se objevoval a mizel tak náhle? Jakou magií vládl? Byl to kouzelník, černokněžník?

Tom Raddle toužil po odpovědích. Usmyslel si, že je dostane. Za každou cenu.

***

Kapitán třetí divize otevřel oči. Sáhl si na hlavu. Uvnitř lebky mu neodbytný permoník kutal novou chodbu. Pravděpodobně i tancoval latinské tance.

Tlumeně zaskučel, jak mu hlava třeštila. Bál se prvně otevřít oči, ale udělal to. Ulevilo se mu. Byl ve svojí ložnici. Jak se tam dostal, nevěděl. Po šesté skleničce nebo lahvi saké, nebyl si jistý, měl zamlženo.

„Už nikdy nebudu pít." Zabručel. Myslel, že je v ložnici sám. Tiché chrupnutí ho vyděsilo. Opravdu si nepamatoval nic. Poslední, co zaznamenal, byly pokusy Abaraie a Shuuheie o zpěv. Pak už nevěděl o ničem.

Opatrně se zadíval, koho to pustil do svého soukromí. Hnědovlasý shinigami měl vlasy rozhozené na polštáři a ve tváři blažený výraz. Byl oblečený v kimonu a spal tvrdě.

Gin se pomalu posadil. Dvě bílá haori, a růžové kimono, se válela po zemi, kde je odhodili. Žádné jiné škody po pokoji neviděl. Nakrčil nos. Alkoholový odér mu málem způsobil mžitky před očima. Měl nasáklé kimono a nejen to. Smrděl sám sobě.

Zvedl se. Dost vratkým krokem došel do koupelny. Točila se mu hlava. V duchu se zapřísahal, že s pitím skončil. Nadobro. Nenechá se přemluvit k další bujaré oslavě něčích narozenin, ačkoliv Ukitake si ji zasloužil.

Po návratu z koupelny se cítil o trochu líp. Z vlasů mu kapala voda. Zvedl ze země svoje haori.

Nestihl se ani otočit, když mu na prst dosedl pekelný motýl. Měl prošetřit podivná úmrtí v Reálném světě. Šťavnatě zaklel.

Věděl, že Kyouraka budit nemusí. Z jeho divize trefí nebo si pro něj dojde Nanao.

Povzdechl si. Nenáviděl hlídky nebo prošetřování, když byl v podroušeném stavu. Namítat nemohl. Musel poslechnout a vyrazit. Okamžitě.

*

Začal si říkat lord Voldemort. Shromáždil věrné, Smrtijedy, kouzelníky a čarodějky, kteří k němu vzhlíželi. Mysleli si, že se chce stát vládcem čarodějného světa, vymýtit kouzelníky z nečistých svazků a podrobit si mudly. Nevyvracel jim to, naopak je ještě utvrzoval. Nařizoval jim mučit nevinné, vraždit. Na nebi plála Znamení zla.

Ve skutečnosti měl jiný cíl. Nevěděl, jak jinak ho má dosáhnout. Spatřit cizince ze svého dětství a vyzpovídat ho.

Neštítil se ničeho, aby toho dosáhl. Zaprodal by vlastní duši. Hodlal to udělat. Pokud byla vražda prostředkem, jak muže přivolat... bylo to otázkou času. Toho měl dostatek. Třásl se na setkání.

***