Dabi a Tomura spolu už dlouhou chvíli chodili ven. Někdy se Dabi prostě ukázal před Shigarakiho dveřmi a dívali se na filmy, nebo hráli hry.

Dabiho nejoblíbenější doba byla když zaklepal na dveře zrovna v dobu kdy Tomura maloval. Poprvé ho takhle viděl sedět na židli s plátnem před sebou. Tak moc se soustředil, že ani nezaznamenal Dabiho příchod. Nemusím ani zmiňovat, že měl v uších sluchátka.

Černovláska napadlo Tomuru vystrašit, ale nakonec to neudělal. Nakonec si jednoduše sedl a opřel se o zeď, sledujíc Tomuru jak mírumilovně kreslí.

Dabimu zabralo nějaký čas než zjistil co Shigaraki maluje. Ale i jemu došlo, že na plátně se nachází výhled na park z kavárny, kterou spolu často navštěvovali.

Dabi si opřel hlavu o zeď a potichu obdivoval svého kamaráda. Pomyslel si, že z Tomury vyzařuje nějaká zvláštní krása. Což by o něm moc lidí neřeklo. Jen Dabi si někdy myslel, že Shigaraki je až nekonečně krásný.
Jeho rubínově rudé oči, zaznamenávající každou malou chybu v kresbě. Jeho modré lokny působily možná rozcuchaně, ale Dabimu připadalo, že každý vlas je na svém správném místě. Jeho bledá kůže byla plná jizev, ale na Dabiho vrhaly perfektní dojem.

Po čase stráveným spolu si Dabi uvědomil co k Tomurovi cítí. Ani by si tohoto pocitu nevšiml, kdyby nebylo chvil jako je tato. Když měl šanci pozorovat ho při věci, která mu šla nejlépe. Když se s ním smál,.. Těch věcí bylo tolik.
Dabi moc dobře věděl, že modrovlásek jeho lásku nikdy neopětuje. Ale byl rád, že s ním může aspoň trávit čas, jako jeho kamarád.

Uběhlo deset minut od chvíle kdy sem Dabi přišel. Teď byl až po uši zabraný do myšlenek, takže si nevšiml Tomury, který se otočil a málem vyskočil až do stropu.

„C.... C-co tu sakra děláš?! Proč tu jen tak sedíš a pozoruješ mě? Někdy seš fakt divnej..“ řekl Tomura, který vstal z židle.

Dabi se usmál a taky se zvedl z jeho místa. „ Připadal jsi mi zabraný do práce. Nechtěl jsem tě rušit.“

Tomura obešel černovláska. Šel do koupelny, aby si mohl umýt štětce. „ Takže ses rozhodl tu jenom sedět a zírat na mě?“

„ Umm.. Když to řekneš takhle, tak to nezní moc hezky. Ale moje záměry byly dobré!“ Dabi se přesunul do Tomurovy postele.

„ Jasně, jasně..“ řekl Tomura, vycházející z koupelny. Položil štětce na parapet, aby mohly uschnout. „ Takže co teď? Film? Necháš si nakopat zadek při hraní her? Nepo půjdem na kafe?“ sedl si Tomura vedle Dabiho na postel a podíval se na něj.

„ Nevím.. Doma jsem se nudil, tak jsem se rozhodl, že bych šel za tebou.“

Tomura se na chvíli zamyslel, než odpověděl. „ Můžeme jít za Togou a Magne a podívat se s nimi na nějaký film?“

Dabi přikývl. „ To zní dobře. Ty jim zavolej, a já zatím půjdu pro něco k jídlu, jo?“

„ Mmhm. Hal ne se cestou neztrať.“

Černovlásek se ušklíbl. „ Budu se snažit. Hlavně nezapomeň že zelený tlačítko znamená volat.“

Tomura mu věnoval úsměv a přátelsky ho praštil do ramene. „ Jdi už odtud idiote.“

Dabi se postavil. „Když myslíš..“
___________________

O 45 minut později se oba chlapci škrábali do schodů k dívčím apartmánu. Asi v půli cesty Dabiho napadlo, že by se mohli vsadit. Kdo bude první nahoře si může vybrat jakoukoliv sladkost chce. Tomura jeho výzvu přijmul s vědomím jak rychlý je.

Dostal se tam o dva schody rychleji než Dabi. Jakmile černovlásek doběhl za ním, začal Tomura oslavovat. Ale neuvědomil si kde stojí, kvůli čemuž sklouzl ze schodů.

Už by spadl, ale silný pár rukou ho chytil a přitáhl si ho k sobě.

Modrovlásek otevřel oči plné strachu, jen aby našel Dabiho obličej az moc blízko tomu jeho. Tomura zrudl a kousl se do rtu. Mezi nimi totiž nebyl žádný prostor, Dabiho ruce byly obmotané okolo Tomurova pasu a jejich obličeje byly tak blízko, že..

„ J-já.. Uh..“ koktal Tomura. „ M-moje chyba..“

Dabi se ušklíbl, ale celé to nějak nepůsobilo správně, díky červeni lemující jeho tváře. „ Jsi tak neopatrný..“ Dabi ho pustil a stoupnul si kousek dál. „ Pamatuj, že já tady vždycky nebudu abych tě zachránil.“

„ Dobře..“ Tomura si lehce poškrábal krk. „ Ten závod byl tvůj nápad. Já jsem jenom chtěl svoje skittles.“

Dabi se usmál. „ Já bych ti je dal i bez ohledu na výhru zlato.“

Modrovlásek se zamračil. „Neříkej mi tak.“

Neměli ani šanci zaklepat, protože Toga jim otevřela dveře přímo před nosem, s divokým úsměvem. „ Konečně! To se vždycky takhle objímáte uprostřed chodby?“ Toga ustoupila, aby mohla nechat chlapce projít dovnitř. Pak za nimi zavřela dveře.

Oba se začervenali. Tomura promluvil první. „ My jsme se neobjímali. Já se s nikým neobjímám..“

Togin úsměv se jen zvětšil. „Samozřejmě že ne Tomu.“

Dabi protočil oči. Konečně nalezl ztracenou koncentraci. „ To víš, tenhle idiot neviděl schod, takže málem spadl. A já nechtěl mít jeho krev na svých rukách, takže jsem ho chytil.“

„ Mhm.. Já vím, všechno jsem viděla.“ řekla Toga a sedla si na židli.

Tomura se trochu naštval, ale i tak si sedl na gauč, hned vedle Toginy židle. „ Jak jsi vůbec věděla, že jsme tu?“

Dabi si sedl vedle něj. „ To by mě taky zajímalo.“

Magne přišla z kuchyně, nesouc nějaké jídlo. „ Dívala se klíčovou dírkou a čekala před dveřmi asi 15 minut.“ Magne si sedla na lenošku u křesla. „ Snažila jsem se jí od toho odradit, ale... Však víte.“

„ Jenom jsem se těšila na setkání se svými přáteli!“

Tomura jí věnoval malý úsměv. „ Byl bych tu mnohem radši, kdybysme nemuseli sledovat tu kravinu.“

„ Ale prosím tě.“ zašklebila se Toga. „ Moc dobře vím, že se ti to bude líbit.“

Tomura protočil oči. Dabi se natáhl pro igelitku, ze které vytáhl skittles, které následně podal modrovláskovi. Tomura se na něj jemně usmál a vzal si od něj sladkost.

Netrvalo dlouho a Tomura usnul. Jeho hlava se pomalu klížila, až dopadla na na Dabiho rameno. Černovlásek se na něj podíval a zazubil se. Celou dobu se snažil zůstat klidný, aby ho neprobudil.