brzy ráno mě Bezzubka vzbudil, když do mě začal strkat.
"mhh, nee.. ještě pět minut.." zaprotestoval jsem ale v tu chvíli mě nemilosrdně schodil z postele.
"ah.. jsi strašný.." vstal jsem, vrátil na postel peřinu a protáhl se. během pár minut jsem už oblečený připravoval v kuchyni snídani.
"Dobré ráno synu." broukla mamka když procházela kolem s dalším košíkem bylinek a mířila do pokoje k našemu hostovi.
"Dobré. tady má snídani, a ty taky." usmál jsem se a podal jí talíř s chlebem se sýrem a k tomu misku s ovocem.

Ani nevím po jak dlouhé době jsem usnul, ale probudil jsem se až ráno při zvuku zaklepání.
"Dále," odpověděl jsem stroze, na to vešla má ošetřovatelka s dalším košíkem bylin.
"Dobré ráno," pronesl jsem s úsměvem. Zkontrolovala mi rány a vyměnila obvazy na zádech. Poté jsem se s její malou pomocí vydal ven z pokoje.

"Dobré ráno." popřál jsem hostovi a dal na stůl poslední talíř a džbán s čajem. byl jsem nervózní. Nevěděl jsem jak mu říct to, co jsme zjistili..

"Dobré ráno, chci ti poděkovat, že jsi mne s tvou přítelkyní zachránil. Cením si toho." Řekl jsem s úsměvem.
"Ale... to už jste zpátky? Neříkali jste, že Mork je tři dny cesty?" zeptal jsem se udiveně.

"Ale, to bylo to nejmenší." pousmál jsem se ale jeho další slova mě překvapila. Nedošlo mi že s největší pravděpodobností neví, že létáme na dracích, a tak jsem chvilku ani nic neříkal.
"oh, omlouvám se. už to beru jako samozřejmost. My už používáme lodě jen k přepravě zásob a.. tak podobně. Lidi přepravujeme výjimečně. Máme už jiný způsob jen... pro cizince dost nezvyklý." uvedl jsem na pravou míru.

"Jiný způsob?" dotázal jsem se zmateně.
"To probouzí mou zvědavost," pronesl jsem a zasmál se. Co by mohlo být tak rychlé, aby cesta na tři dny zabrala jen den. Při naší konverzaci se ozval můj žaludek a tak jsem se pustil do jídla.

"Po snídani vše rád vysvětlím." usmál jsem se a také začal jíst. když už jsme všichni dojedli, máma s úsměvem převzala mytí nádobí.
"můžeš tu opatrně našeho hosta provést a ukázat mu to tady." broukla a já přikývl.
"a.. pardon, můžu se zeptat na jméno?" usmál jsem se na něj a nabídl ruku v přátelském gestu.

"Jmenuji se Alek, těší mne" přijmul jsem ruku a dál se usmíval. Byli ke mně opravdu pohostinní na to, že mne vůbec neznali.
"Tak co je ten dopravní prostředek?" zeptal jsem se nedočkavě. Co by mohlo být rychlejšího než loď?

"já jsem Škyťák, a tykej mi." pomohl jsem mu dojít ke dveřím a vzal za kliku..
"jo.. a nelekni se. je to poněkud neobvyklé." varoval jsem ho a otevřel. téměř v tu samou chvíli přiběhl Bezzubka.

"Dobře," znejistěl jsem trochu a když otevřel skoro jsem i zakopl, jak jsem zacouval dozadu. Chtěl jsem něco říct, ale jen jsem několikrát na prázdno otevřel ústa.
"Drak?" vyšlo ze mne nakonec.
"Myslíš... že bych si ho mohl pohladit?" zeptal jsem nejistě. Nikdy jsem draka z takovéhle blízkosti neviděl.

"Bezzubko! v klidu, notak!" uklidňoval jsem ho. Alekovi samozřejmě nic udělat nechtěl, ale byl hrozně zvědavý a tak jsem měl starost aby Aleka třeba nepovalil.
"Ano, drak. hrozně zvědavý." uchechtl jsem se a když už Bezzubka neposkakoval, ustoupil jsem mu.
"klidně, ale opatrně. Sice není zlý, ale nezná tě. Než ho ale pohladíš, nech ho si tě prohlédnout." poradil jsem mu a Bezzubka k němu pomalu přišel.

Jen jsem strnule stál. Nevěděl jsem jestli mám být vyděšený nebo nadšený. Vždycky jsem chtěl vidět draka zblízka. Né sledovat ho z knih, nebo daleko na obloze. Ale přeci jen, stát přímo před ním nahánělo trochu strach. Po chvíli jsem před sebe opatrně natáhl ruku.

"neboj se, on ti nic neudělá když pro něj nebudeš představovat hrozbu." přišel jsem k němu, pohladil brášku po hlavě a Alekovo ruku mu na hlavu položil. Bezzubka Na Aleka upřel své velké oči a zamručel.

"Jsi pěkný dráček," vysoukal jsem ze sebe po chvíli, co má ruka spočívala na jeho hlavě. Pomalu jsem ho začal hladit po jeho kůži.
"Nikdy bych nečekal... že uvidím draka z takovéhle blízkosti," zašeptal jsem spíš sám pro sebe. Nemohl jsem se přestat usmívat.

usmál jsem se a Bezzubka se přetočil na záda po chvíli, kdy se Ale odvážil podrbat ho pod bradou. uchechtl jsem se a pohladil ho po krku.
"Asi tak devadesát procent draků na našem ostrově má svého pána. takže pokud drakovi neublížíš, nemusíš se ho bát. zbylých deset procent žije v lesích a nebo na skalách a srázech u moře. máme tu i pár druhů z jiných ostrovů. Sepsal jsem celé knihy o dracích, a ještě další píšu. Stále o nich zjišťuji nové a úžasné informace. Je něco co tě zajímá??"

"Kolik těch draků tu vůbec je?" nemohl jsem od draka před sebou odtrhnout oči.
"Mám... takový dojem, že jsem asi pár tvých knih četl. Na našem ostrově se živíme obchodem. V přístavu jsem vždycky hledal knížky o dracích." říkal jsem a pomalu začal hladit draka před sebou na břiše.

"jo, to nikdo přesně neví. Asi kolem osmiset..." broukl jsem zamyšleně.
"oh, opravdu? netušil jsem že by se dali prodávat. udělalo se jen pár kopií."
"Flákoto, pomalu!! zpomal!!" ozvalo se a těsně před námi na zem dopadli Flákota a Rybynoha.. "jste v pořádku??" přiběhl jsem k nim a pomohl mu vstát. "uh, jo. díky."

"Nevím, třeba někdo udělal další kopie. Hodilo by se kdybych mohl být na.." nestihl jsem dokončit, protože před nás spadl další drak i s člověkem na něm.
"Asi... zdravím?" řekl jsem trochu nesměle a popošel blíž ke Škyťákovi, co zvedal toho druhého.

"proboha, co zas vyvádíš??" zamračil jsem se.
"Uh, promiň Škyťáku. A taky zdravím.." podíval se překvapeně na Aleka. pak ale pokračoval v tom co chtěl říct.
"Pospíchali jsme, víš, z Východu se sem žene další bouře." vysvětlil rychle.
"safra, to je už třetí tenhle měsíc.. Běž za dvojčaty a varujte ostatní." vydechl jsem.
"promiň, ostrov ti ukážu později. poslední dobou se nám sem valí jedna bouře za druhou." omluvil jsem se mu a vedl ho zpět do domu.
"Mami, další bouře. Měla by jsi zavolat Mrakošlapa, ať se taky schová."

Přišel jsem si opožděný. To ta bouře bude tak silná? Jen jsem se nechápavě nechal zavést zpátky do domu a sedl si na židly a pozoroval všechno dění. V tichosti jsem doufal, že snad z pozorování něco víc pochopím. Nejhorší bouře u nás byly sněhové vánice.

++++++++++++++++++++++++++

- už čtvrtý dílek :D
Sice si dáváme na čas, ale myslím že to tomu příběhu prospívá. Začátek díky tomu bude asi takový trochu zdlouhavý, ale až se dostaneme plynule k jádru příběhu, určitě to bude stát za to. :3

Co myslíte vy? :D