,,Máme dorazit už zítra do Portugalska, jak se cítíte má paní?," zeptal se Charles, když viděl jak se Margaret mračí na palubě.

,,Nervózní jako každá jiná žena, když jede za svým snoubencem," odpověděla když si vybrala kartu a zahrála ji.

 Charles zahrál svou kartu a sledoval výraz na Margaretině tváři a naslouchal zvuku který vydala.

,,Opravdu mě to mrzí, co musím udělat ale sám váš bratr už dal králi své slovo," řekl po chvíli Charles a Margaret sklopila zrak.

 ,,Prosím, nelitujte mě," zašeptala a do očí se jí hrnuly slzy.

,,Nelituji vás, má paní," řekl Charles a vystřelil zpět a šokovaně přitom zvedl obočí a oči mírně rozšířil.

 Pak se jeho tvář uvolnila při další myšlence která mu vnikla do hlavy. Tak trochu se Margaret  ušklíbla a zahrála svou kartu.

 ,,Nemůžu ho oklamat," řekl Charles po chvíli protože věděl na co myslí a jak se jí na tuto cestu nechtělo.

,,Král je blázen," dodal a ona byla překvapena jeho slovy.

,,Co?," zeptala se překvapeně.

,,Za to že si musíte vzít toho starého muže, už se těšíte na to jaké to s ním asi bude," odpověděl Charles drze a ona byla překvapena jeho urážkami.

,,Vážím si vašeho soucitu, ale nepomáhá mi to tak s tím přestaňte!," okřikla ho a přitom se nemohla vyvarovat jeho pohledu.

,,Jak si přejete," dodal Charles a pak bylo mezi nimi dlouhou chvíli ticho.

 Nakonec po chvíli v jejich hře vyhrál Charles a Margaret byla značně zklamaná.

,,Myslela jste už na to jaké to bude s tak starým mužem i když král ve své době musel být opravdu velmi vyhlášený a možná že to byl i kdysi velký milovník," řekl Charles a na jeho tváři se objevil posměšný úsměv.

,,Tak už dost, přestaňte mě tady těmito slovy urážet. Tohle mé dámy nebudou poslouchat!," okřikla ho a poslala dvorní dámy pryč ze své kajuty.