,,Princezno Margaret, no tak proberte se," řekl něžným hlasem Charles a přitom s Margaret trochu opatrně zatřepal a po chvíli se mu jí konečně podařilo vzkřísit a Margaret otevřela oči.

Zatřepetala řasami a překvapeně se na Charlese podívala.

,,Svatba bude ještě dnes," řekl starý král když se Margaret probrala a poté hned odešel ze sálu a Margaret měla pocit že jí to zase táhne do mdlob.

,,Charlesy," zašeptala tiše a pak zase omdlela.

,,Margaret, no tak Margaret prober se," řekl potichu Charles a opět s ní trochu zatřepal aby se mohla zase opět probudit.

Když nereagovala tak se podíval okolo sebe a když viděl že v sálu už nikdo kromě nich není, tak se k ní opatrně sklonil a slabě jí políbil na rty.

Margaret otevřela oči a s překvapením a úsměvem na Charlese pohlédla.

,,Charlesy," zašeptala něžně a přitom trochu zamrkala.

,,Ano má paní," odpověděl Charles a přitom se jí dlouze podíval do očí.

,,Margaret," dodal šeptem a pak jí opatrně zvedl.

,,Jsi v pořádku?," zeptal se hned na to když měl pocit že mu opět spadne do náručí.

,,Snad ano," odpověděla Margaret a věnovala mu úsměv.

,,Co jen budu dělat," povzdechla si a pak ze sálu za doprovodu Charlese odešla, protože se musela jak král říkal nachystat na svatbu která se měla konat ještě dnes, ale do které se jí vůbec nechtělo.