10. Milostná bouře
,,A vy snad ano," dodal Charles když zůstaly v její kajutě samy a podíval se na ní dlouhým pohledem.
,,Ne já rozhodně také ne," řekla Margaret která se uklonila a zamířila ke dveřím a její dlouhé vlasy jí přitom nádherně vlály a její boky se jí jen při chůzi ladně pohupovaly.
,,Odejděte prosím!," křikla podrážděným hlasem a už se chystala otevřít dveře, jenže Charles se rychle zvedl a chytl jí za rukáv a ona se k němu v ten moment hned okamžitě otočila.
,,Margaret, počkej," řekl Charles klidným hlasem a přitom jí něžně přejel po její ruce.
Ona nejprve byla šokována jeho dotekem a jejich oči se upíraly do sebe a do stejného pohledu.
Ten výraz v její tváří byl v tu chvíli nesmírně provokativní a tak chatrný. Určitě navržený tak aby ho v tu chvíli přitahovala.
Viděl růžové měsíčky na jejích tvářích a její rty se na chvíli trochu pootevřely, jako by chtěli přivítat jeho.
A ona mu v té chvíli připadala tak nesmírně krásná že zapomněl na všechno kolem a přistoupil k ní a přitiskl své rty na její, až jí po zádech přeběhl nádherný mráz který ještě nikdy necítila. Když mu po chvíli dala ruce kolem krku, tak mu to ukázalo že je potěšena jeho polibkem.
Jejich oči se zavřeli a Charles si jednou rukou dostal ode dveří k oknu kam jí pak opatrně posadil. Margaret se oddávala jeho polibkům kterými jí doslova zasypával a nevnímala ani to co teď dělal s ní a s jejím tělem.
Políbil ji a přidržel ji u okna a přitom se v zápalu vášně snažil vyhrnout její šaty tak daleko jak to jen šlo aby odhalil její krásné a poddajné tělo které se mu teď doslova nabízelo.
Venku řádila bouřka a oni nevnímaly nic jen sebe a svou vzájemnou vášeň kterou v nich jejich vzájemné doteky probudily.
Jejich milostné vzlyky tlumily zvuky hromů a blesku který venku při bouřce řádil.
Margaret vášnivě lapala po dechu a její silné a dlouhé prsty sevřely jeho záda a její nehty se mu tím tak zarývaly do kůže s intenzitou její vlastní touhy po něm.
Byl to takový pocit který ještě nikdy nezažila a který v ní teď Charles pro tuto chvíli dokonale probudil. Byly oba dva naprosto propojeni a ponořeni do sebe že nevnímaly nic kolem jenom sebe a svou vzájemnou vášeň která je teď doslova propalovala.
Spojily se jako temnota se slunečním světlem a oba pro tuto chvíli cítily to stejné co zároveň prožíval i ten druhý.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro