Tak tohle si neobléknu ani náhodou! Bonnie se jen pousměje. Moc dobře ví, že Browny nemá na výběr.
„Ale oblečeš," přikývne s naprostým klidem, „hned po tom, co s tebou skončí on," do místnosti nakráčí muž, nebo je aspoň mužského pohlaví, a zářivě se na Bonnie usměje.
„Tak kdepak máš toho strašáka?" Zeptá se poté, co ji políbí na obě tváře. Pokyne jejím směrem a muž s příšerně modrými vlasy se otočí. Úsměv mu na tváři zmrzne a vytřeští oči jako leklá ryba.

„Mondieu," spráskne ruce, „to jste se stříhala se zavázanýma očima?!" Browny se ošije, ale pak se ušklíbne.
Ne, byla jsem v nejlepším salónu ve městě. Člověk by se nechal i otrávit, aby se k nim dostal a jejich střihy jsou vražedné. Vlčice se při těch narážkách musí smát a jí to nakonec přijde vtipné taky. Bonnie na ni vrhne výhružný pohled, ale jeho to očividně nevyvede z míry.
„To bych se nechal raději otrávit a pro jistotu i zabít." Bonnie se na něj překvapeně podívá, ale Browny neudrží smích a rychle si přikryje ústa rukou.
„Tak se do toho pustíme. Bude to trvat dlouho, než z tebe zase uděláme lidskou bytost," nemůže si pomoc a udělá přehnané pukrle. Je příjemné mít vedle sebe někoho, kdo vás nevidí jako oběť a panenku v porcelánu, kolem které se chodí po špičkách.

Bonnie nemůže uvěřit vlastním očím. Tak dlouho ji už neviděla se usmívat a teď to vypadalo, jakoby poslední měsíce byly jen sen a ta veselá Browny se najednou vrátila.
Philipo, jak se kadeřník jmenoval, nemarnil ani minutu. Jakoby od prvního okamžiku, co ji uviděl měl jasnou představu, jak bude výsledek vypadat a tím, že mu dala naprosto volnou ruku ho potěšila a Bonnie opět překvapila.
Měla celý včerejšek na to, se nad tím zamyslet a nakonec došla k závěru, že by to mohl být nový začátek. Ona sama z toho kroku měla strach a tak Bonniynu iniciativu nakonec přivítala.

Nakonec ji přinutí si obléknout černé šaty, ve kterých by samu sebe popsala jako velrybu. Přestože je látka černá, takže lehce kryje křivky, její těsný střih nemůže zakrýt už celkem dost výrazné bříško.
Ne, že by se jí nelíbilo, ale je něco jiného ho obdivovat sama v koupelně, nebo ho vystavovat na veřejnosti. Jediná útěcha je, že Bonnie má břicho téměř dvakrát větší, takže doufá, že jí si nikdo všímat nebude.
Nakonec vezme černou kazetu, kterou otevře. Browny jí zvědavě nakoukne přes rameno a neubrání se překvapenému výrazu.
Náhrdelník vypadal úchvatně. Přestože na první pohled vypadal mohutně, byl jemný. Stříbrné jemné části se leskly jako milion hvězd na jednom místě.

„Patřil matce," zvedne ho a otočí se k Browny, „dostala ho, když čekala Darena. A teď je tvůj," zatřese hlavou.
To si nemůžu vzít. Měla bys ho mít ty. Patří vaší rodině. Jen se pousměje a postaví se za ni, aby jí ho mohla připnout.
„Zlato, to ty jsi spřízněná duše Nejvyššího a do naší rodiny patříš od chvíle, co máš tohle," přejede po místě na paži, kde má znamení, „jsi má sestra. Kterou jsem neměla." Usměje se na ni a zadívá se na náhrdelník. Při každém nádechu se neskutečně leskne a kov jemně chladí.

Bonnie se podívá na hodinky a rychle si sbírá věci.
„Musíme jít, nebo přijdeme pozdě." Browny popojde k zrcadlu, aby se na sebe podívala. Překvapením vydechne, když spatří svůj odraz. Jakoby se dívala na někoho úplně jiného. Pootočí se do strany a prsty položí na zaoblenou část svého břicha.
Dokonce to vypadá, jako bychom byly ta nejkrásnější těhotná žena. Vlčice si spokojeně sedne. Pousměje se a přejede po předním pramenu vlasů.

Pootočí hlavu a když zjistí, že vzadu je má zastřižené v polovině krku, ztěžka polkne. Ovšem zezadu dopředu se vlasy prodlužují a ty přední sahají až na klíční kosti. Nemůže si pomoct, ale vypadá mladší.
Mladší a sexy těhotná. Co víc bychom si mohly přát? Poznamená vlčice, ale z její poznámky ji bodne u srdce. Ona by o něčem věděla. Zatřese hlavou a než dorazí k autu přísahá, že ty boty sundá v momentě, co jí Bonnie ztratí z hledáčku.

Daren se nervózně podívá na hodinky. Párty má za dvě minuty začít a jeho sestra, která nesnáší nedochvilnost, nikde.

„Copak? Jsi nervózní?" Popíchne ho Terenz a podá mu jednu sklenku. Jen si odfrkne a na chvíli se zadívá na tmavou hladinu alkoholu.
„To bych se spíš měl ptát já tebe," ušklíbne se na něj a usrkne.
„Já jsem naprosto klidný. Je mi fuk, jestli to bude holka nebo kluk, i když bych raději holku, protože by mohla být stejně krásná jako její matka," musí se pousmát.
„Vážně? Typoval bych tě spíš na kluka, podle toho, jak cepuješ ostatní, určitě by sis tu drezuru užil víc." Terenz se zasměje a poplácá ho po rameni.
„Pokud bude z poloviny jako její matka, bude to to samé," to mu musí nechat. Bonnie by nikdy nenazvali panenkou, přestože byla krásná a vychovaná, dokázala i překvapit. Terenz si nervózně přešlápne.

Dopije sklenku a usměje se na někoho za ním.
„Omluvíš mě? Musím jít přivítat svou nádhernou ženu," společně s Boniinou vůní dovnitř zavane ještě druhá. Ta, co ho měsíce nenechá v klidu spát, ta, co ho nutí dělat a myslet na věci, které ho dřív vůbec nenapadly.

Zprvu si to neuvědomoval, ale jak její těhotenství pokročilo, měnila se i její vůně. Byla čím dál víc omamnější a v noci, kdy spala na druhé straně pokoje, zíral do stropu a den po dni zjišťoval, jak se mění. Jak šíleně mu chybí, přestože je jen pár metrů od něj. Jak jeho tělo i vlk upadají v agonii, když je přehlíží a ignoruje. Udělal by cokoliv, aby se na něj usmála, dotkla se ho, dovolila mu pohladit jejich dítě a nechala ho je oba obejmout. Nic víc nechtěl a klidně by za to obětoval i svůj post. Připustit to bolelo a to zjištění ho dostalo na samé dno.
Zhluboka se nadechne, až jím projede vzrušení a otočí se. Na okamžik zapomene vydechnout, když ji spatří, jak se usmívá na Terenze, který odchází s Bonnie.
Vypadala jinak a přesto to pořád byla ona. Krátké vlasy daly vyniknout jejímu krku a přestože dřív by o tom pochyboval, vypadala úplně stejně úchvatně jako s dlouhými. Sjede pohledem na krk, kde se leskne matčin náhrdelník a spokojeně se pousměje. Dal ho Bonnie, aby jí ho dala ona, protože věděl, že od něj by ho nepřijala.

V momentě, kdy se pootočí a uvidí její zakulacující se postavu prudce vydechne. Je tak nádherná, že má nutkání před ní padnout na kolena a prosit ji, dokud mu neodpustí a nevyslechne ho.
Jakmile se jejich pohledy setkají, její úsměv zmizí. Bodne ho u srdce, když si vzpomene že dříve jí pohled na něj rozbušil srdce a na tváři vykouzlil ten nejkrásnější pohled, co poznal.

Zhluboka se nadechne a jeho pohled opětuje do doby, než skloní hlavu. Vnitřní hlásek jí říká, že je to kvůli těm vlasům. V tomhle, podle ní, měla Lorely pravdu. On miloval ženy s dlouhými vlasy; a teď, když se na ni nemůže ani podívat a se zatnutými zuby a dlaněmi v pěst odvrací pohled, ji z toho zjištění bodne u srdce, přestože by to nikdy nepřiznala.
Překvapená sama ze svých pocitů zamrká, potlačí všechny emoce a spěšně zamíří ke stolu s pitím. Nejraději by si dala něco, aby zapomněla na všechny problémy a starosti, ale nemůže. Nemá tušení, jak to ještě necelých pět měsíců vydrží střízlivá.

Po oficiálním začátku party Bonnie s Terenzem prasknou velký balón, ve kterém jsou růžové konfety. Všichni jim zatleskají a Terenz vypadá obzvlášť šťastně.
Pohybuje se spíš na okraji a vyhýbá se jakékoliv komunikaci, přestože úplně to nejde. Zrovna se baví s Kylem, když jen pár metrů za ním postřehne Darena, jak se baví se dvěma vlky.
„Slibuji, že se určitě stavím a domluvíme se," tomu se musí zasmát.
A pak si hoďte mincí, jestli to myslí vážně. Vlčice se zasměje, ale smích je přejde v okamžiku, kdy si všimne několika pohledů jejím směrem a pár lidem zaskočí. Dokonce by přísahala, že se hluk kolem ní ztlumí.
Podívá se na Kyla a když na ni káravě pozvedne obočí, uvědomí si, že to slyšeli všichni.
Zatraceně!  Musím vypadnout.

Vyběhne ven a zhluboka se nadechne.
Tohle nebyl nejlepší nápad. Něco jiného je ho ignorovat a myslet si svoje, ale říkat to nahlas? Pěkná hloupost. Proč se vůbec nehlídala?
Rozhlédne se na obě strany, aby zjistila kudy přijeli. Oslava se konala u Bonnie a Terenze doma, takže domů je to kousek. Maximálně deset minut chůze. Rozejde se tak rychle, jak jí to plíce dovolí.

Je už za půlkou cesty, když postřehne, že za ní někdo je a když se otočí vítr, pokusí se přidat do kroku, ale tělo už tak jede nadoraz. Může jen vnímat, jak se přibližuje, až ji nakonec chytne za paži a zastaví. Otočí ji k sobě, ale do očí se mu nepodívá. Není těžké odhadnout, že je hodně naštvaný.
Co to, u Bohyně, mělo být?! Spustí na ni po vlčí frekvenci, když se očního kontaktu nedočká. Nic neřekne, jen bez hnutí stojí a čeká.
Hoďte si mincí?! Co to s tebou je? Já se snažím udržet mír a lidi na uzdě; přimět všechny, aby mě brali stejně vážně jako dřív a ty uděláš tohle?! Křičí na ni jako vzteklý pes a ona neřekne jediné slovo. Taky nemá co říct. Má pravdu, ale její tvrdohlavost jí brání v tom, aby to přiznala nahlas.

Pochopila jsem. Na žádnou veřejnou akci už nepůjdu, nemusíš se bát. Budu mít domácí vězení? Fajn. Můžu jít? Aniž by čekala na odpověď se otočí a nechá ho tam stát. Vůbec ji nechápe. Sama si uděluje trest? Co je to za nesmysl?
Už se nadechuje, aby ji znovu zastavil, ale vzpomene si na rozhovor, který vedl s Haroldem a pak s Bonnie. Povzdechne si a vztekle prohrábne vlasy. Jde za ní až do jejich pokoje, kde zavře dveře a zůstane stát. Přemýšlí, co má dělat. Už to, že na něj promluvila byl úspěch. Rozhodne se tedy využít příležitosti a konečně se pokusit jí vysvětlit své chování.

Omlouvám se. Začne opatrně a sleduje její záda, jak stojí u okna a dívá se ven. Hrozně moc mě to mrzí. Bylo to nejtěžší rozhodnutí, jaké jsem ve svém životě udělal a kdybych tehdy věděl, že jsi těhotná, rozhodl bych se jinak. Jediné, co jsem chtěl bylo, abys byla v bezpečí. Celou dobu se ani nepohne, ale poslední věta je jako bodnout do vosího hnízda.
Prudce se k němu otočí a teprve teď si všimne že pláče.
V bezpečí?! V bezpečí jsem se cítila jen tehdy, když jsi byl se mnou! A tys mě nechal samotnou a lhal jsi mi! Neřekl jsi, jak vážné to je! Nejsem malé dítě abys mi maloval na stěnu duhu a jednorožce! Jsem dospělá a... kruci těhotná! Nemáš nejmenší ponětí, jak jsem se cítila! Během dne se mi život obrátil vzhůru nohama! Poprvé, když jsem si myslela, žes umřel a pak že čekám tvé dítě. Nešlo to dohromady. Nedokázala jsem si představit být matkou bez tebe! Kdybych nebyla těhotná, zůstal bys zalezlý a dál si hrál na mrtvého a bylo by ti fuk, jak mi je! Jsi zbabělec! Raději utečeš, než bys –

Dál ji mluvit nenechá. Nedokáže to. To, jak je rozohněná, jak rozhazuje rukama, tváře jí hoří a v očích jiskří ho přinutí ji přerušit. Chtěl by ji nechat domluvit, ale nejde to. Je to až příliš dlouho.
Co to děláš? Křičí na něj a snaží se ho od sebe odstrčit, ale je to marné a její odpor postupně mizí.
Svlékne jí šaty a zakňučí, když shlédne na bříško, které ho celou dobu tlačí. Poklekne před ní a položí dlaně na napjatou kůži. Je to daleko krásnější pocit, než si představoval. Políbí ho a spokojeně se nadechne.
Tohle je to jediné, co mi ke štěstí stačí. Vzhlédne do její překvapené tváře a úsměv se mu rozšíří.

Vstane a jemně odhrne vlasy z obličeje, než ji k sobě opět přitáhne a připraví o dech polibkem tak naléhavým, až se jí roztřesou kolena.
Jsi nádherná, sjelevenn. Nesouhlasně se od něj poodtáhne.
Už ne. Přejede po krátkých vlasech a když si všimne jeho nechápavého výrazu, smutně si povzdechne. Máš rád dlouhé a tohle, to je... Ani neví, jak to nazvat. Daren se pousměje a nadzvedne bradu, aby se na něj podívala.
Vlasy nejsou to jediné, co na tobě miluju. Je to tvá tvrdohlavost, nebojácnost, laskavost, drzost, schopnost mě rozesmát i překvapit, empatie a v neposlední řadě tvé tělo, ale to je bonus. Mrkne na ni až se musí zasmát.

Chvíli se mu dívá do očí, než ho k sobě znovu stáhne a políbí. Odnese ji k posteli a uloží, aniž by se odtrhl od hladových rtů, které mu tolik chyběly.
Sakra. Zakleje Daren a s námahou se od ní odtáhne. Tak hrozně tě chci. Zoufale pohlédne do tváře, ve které čte úplně stejné pocity.
Já vím. Pousměje se na něj a prsty něžně přejede po strništi na tvářích. Cítím to stejně. Jenže pro dítě to není bezpečné. Víš, že Harold říkal žádný sex. Daren přikývne. Věděl to. Byl s tím smířený, ale teď mu přišlo téměř nemožné to dodržet. To ale neznamená, že nemůžu tohle.
Otočí se k němu a chvíli se na něj dívá s pohledem, kdy neví co od ní čekat. Cítí, že přestože je spokojený, jeho tělo potřebuje něco víc. Dotkne se své značky na jeho krku a přejede po vystouplé kůži, než zamíří na paži, kolem které se ovíjí znamení, že patří k sobě a pak pokračuje až ke konečkům prstů, na hruď až k pasu.
Dech se mu zrychluje a pomalu ale jistě zkracuje. Současně s dlaní, lehce přejíždějící po vybouleném místě, zasténá a přivře oči.
Sjelevenn. Zaúpí a nedokáže přimět mozek fungovat a poskládat větu. Rozepne mu přezku a pak knoflík.
Že nemůžu já neznamená, že ani ty. Nedokáže protestovat. Jen odevzdaně čeká. Pomůže jí stáhnout kalhoty a zprudka oddechuje, když sleduje její touhou zamžený pohled, upírající se na jeho vzrušený penis, který se při každém jejím doteku ještě více napřímí.

Uchopí ho do dlaně a párkrát přejede po celé jeho délce až jí nedočkavě vychází boky naproti. Skloní se a nejprve ho okusí jazykem. Pohled na jeho stažený obličej ji ujistí, že to dělá správně a tak ho vloží do úst celého. Křečovitě se napne až si myslí, že se udělá hned.
Podívá se na ni a prsty odhrne vlasy, neustále padající do očí. Jen z toho pohledu se mu zatočí hlava. Tohle nikdy nedělala. Rukou ano, ale měl pocit, že se toho snad bojí a nenutil ji. Ale v tenhle okamžik je to dokonalé. Jediné, co teď chtěl ještě víc, bylo smět si ji vzít, ale od chvíle, co mu to Harold řekl se s tím smířil.

Zalapá po dechu, když ho nasaje a jeho tělo bouřlivě exploduje v návalu slasti. Spokojeně se napřímí a podívá se na něj. Bylo to snazší než čekala, i když věděla, že příčinou je jejich dlouhé odloučení. Je to příjemné. Podívá se na ni a po tváři se mu mihne úsměv. Pohladí ji po tváři, když si lehne naproti němu a palcem setře koutek, kde ulpěla kapka jeho semene.

Miluju tě, sjelevenn. Udělal bych cokoliv, abyste byli v bezpečí. Usměje se na něj, ale bodne ji u srdce.
Taky tě miluju. Nejvíc na celém světě. Sleduje jak usíná a teprve pak vstane a co nejtišeji odejde, přestože to bolí. Ještě ve dveřích se naposled otočí a i přes slzy, stékající po tváři si prohlédne toho nejúžasnějšího muže, jakého kdy poznala. Bezděky přejede po břiše a pak zavře dveře.