,,A pak bude moct Mars vydět jediným okem'' dokončí učitelka svůj nudný výklad.,,Za týden pojedeme do planetaria a pozítří k nám přijde do školy sám Robin Svoboda''. Lenny sebou trhla. Slyšela snad jméno jejího otce??? Ale to se jí asi jenom zdálo. ,,A jeho dcera chodí do naší školy'' řekla a šla k Lenny a k její lavici. Učitelka Válová měla vždy oblíbence a Lenny měla to 'štěstí' že byla jedním z nich. Proč? Protože byla dcerou slavného astronauta a astronautky. A proto jejich dům vypadal jako nějaká výzkumná Laboratoř. Ale to že byla oblínec učitelky měla i své výhody například to že dostávala z astronomie (chodila na astronomický gympl) samé jedničky i kdyby normálně měla dostávat samé pětky. ''A dnes si vylosuje bonbon za to že nejlíp pracovala z celé třídy ostatní třeba příště,, řekla. Lenny se koutkem oka podívala na Honzu nejhezčího a zároveň nejsnaživějšího kluka ve třídě. Byl to fajn kluk který byl férový a nikdy se nesnažil být nejlepší a uměl ocenit porážku. Teď mu ale oči planuly vztekem. ,,Nevšímej si ho'' řekl jí její nejlepší kamarád Ondra.,, Ale on si to zasloužil víc já jsem celou hodinu chrápala'' . Ondra vyprskl smíchy. Co je vám k smíchu Ondřeji Slavíku? Zeptala se učitelka. ,,Ale nic paní učitelko '' řekl Ondra. ,,Takže Lenny je čas si vylosovat bonbon'' řekla slaďoučkým hlasem. Lenny ale nevstala. ,,Lenko Svobodová'' řekla paní učitelka. ,,Co je paní učitelko''? ,,Zvedni se'' řekla paní učitelka rozkazovačným hlasem. ,,A proč pančelko''? Zeptala se Lenny. ,,Protože jsem vám to řekla'' rozkřičela se paní učitelka po celé třídě. ,,Je tady plno lidí''řekla rozvážně Lenny, kteří si ten blbej zasmrádlej bonbon zaslouží víc než já'' řekla a koutkem oka pohlédla na Honzu.

,,Takže'' řekla paní učitelka a vzala do ruky notýsek ,,odmlouvá paní učitelce bezohledná odmít...''. Paní učitelka se zamyslela. ,,Víte co? Zeptala se Lenny. ,,Já na vaši školu i na ten váš pitomej vesmír kašlu'' řekla Lenny a vydala se směrem ke dveřím. ,,Počkejte Lenko Svobodová! Řekla paní učitelka ale Lenny na to kašlala. Měla jen jediný cíl být co nejrychleji pryč. Ale i věděla že doma má zase rodiče kteří ji budou poučovat o tom stejném o čem se učí ve škole. A až zjistí že utekla z hodiny ak tomu z astronomické hodiny tak ji seřvou jak blázen. Už byla na chodbě. A najednou ji napadlo kam má jít. Ale nebude mu to vadit? Pohlédla na hodiny ve vestibulu bylo 14:15 takže její třídě za chvilku končí vyučování.

Vyšla ven před gympl a ovanul ji příjemný vánek. Najednou na ni padlo něco studeného. Vločka. Lenny měla ráda sníh. Viděla v něm vše ztracené i neztracené. Všechno smutek i radost. Sedla si na lavičku vedle gymplu. Bydlela vlastně v docela malé vesničce jménem Astronautice a v ní byl i tenhle blbej gympl. Asi si říkáte ,,ale ve vesnici nemůže být gympl a navíc tak malé '' ( je tam 100. Obyvatel když počítáš i děti). Ale je to tak. Ale nevadilo to. Byl tam většinou hodně velký ruch ale teď na začátku zimy tady bylo ticho. Připadalo jí to jakokdyby téhle malé vesničce rozvíjelo zvláštní a tajemné ticho. CRRRRRRRRRRRRRRRRRR,ozvalo se ze školy. Lenny sebou trhla a automaticky se zvedla z lavičky. Věděla že za chvilku se ze školy viřítí houf dětí. Zase si sedla a otevřela si batoh kde si vytáhla svačinu protože věděla že než ten ke kterému se chystá se protlačí z šatny tak to bude trvat celou věčnost. Podívala se na svoji svačinu (dneska ji ještě neměla) a povzdechla si. Její mamka byla taková ta máma která psala do svačin papírky a na tom dnešním stálo: Hodně zdraví a Úspěchu ti přejou astronautíci. Ach ne,řekla si Lenny. Astronautíci. Astonautíci byli nejhorší tyčinky na světě. Najednou na ni někdo zavolal. Vzhlédla a uviděla Honzu jak se k ní blíží. ,,Lenny" řekl a těžce lapal po dechu a sedl si na lavečku vedle ní. ,,Co je" zeptala se povýšeně. ,,Jsem se ti chtěl omluvit" řekl a podíval se na ni. ,,Za co" zeptala se. ,,Za to co nevidíš neslyšíš a stejně je to všude kolem'' řekl tajemně a podíval se na ni. Pak se najednou rozeběhl za kamarády a nechápavou Lenny nechal daleko za sebou. Lenny to vůbec nechápala.

,,Co tady vejráš'' ozvalo se za nî.
,,Ondro tomu neuvěříš co se mi teď stalo'' řekla. ,,Co''? Zeptal se Ondra. ,,Honza se mě omluvil'' řekla.,,Cože? Jak?'' zeptal se. ,,Nevím'' pokrčila Lenny rameny. Chvilku tam seděli a mlčeli. Jako první se ozval Ondra: ,,Proč jsi vlastně potom co jsi odešla ze školy nešla domů''? ,,A proč? Copak bych chtěla výprask a různé poučování o vesmíru i doma? Zeptala se Lenny naštvaně. ,,No tak sorry kámo'' řekl Ondra. ,,A kam teda půjdeš''? Zeptal se ironicky a kopl do kamínku. Lenny najednou zapípal mobil. ,,Sorry máma'' řekla a vzala mobil do ruky. ,,Co jí napíšeš'' zeptal se Ondra. ,,Že pojedu do města'' ? ,,Fíha někdy jsi chytřejší než já'' řekl a pousmál se. Lenny se zhluboka nadechla a otevřela to:

Máma:
Ahoj zlatíčko s tatínkem jsme objevili novou planetu. A kdy příjdeš domů?

Lenny:
No teď ještě pojedu do města takže asi tak v 20:00???

Máma:
Pojede s tebou někdo? Kdyby ne nemůžu tě pustit!

Lenny ukázala tuto zprávu Ondrovu a ten navrhl: ,,Hele ty tam máš přece tu kamarádku myslí že Elena nebo takňák ''. ,,Super nápad'' řekla Lenny.

Lenny:
Já tam mám kamarádku z minulého roku jak jsme měli to dobročinné pomáhání.

Máma:
Ok tak večer

Lenny si oddechla. ,,Tak to by bylo".

Ahoj, první kapitola je tady a doufám že se vám to líbí. Omlouvám se za hrubky. A hlavně my s tím pomohly Zoriana 126 A JitkaMaresova.
A doufám že všichni tuhle těžkou chvíli prožíváte dobře takže zatím
AHOJ