James Potter uháněl chodbami kouzelnického vězení a tiše zuřil. Doufal, že by se mohl od Lestrangeových dozvědět alespoň nějaké vodítko. Po čem Patrisha O’Reilly jde a co s tím má kruci společného jeho syn? Měl jen jeden den na to, aby vymyslel plán na dopadení té bláznivé ženské, záchranu Snapea i svého syna. Ani na okamžik nepochyboval o tom, že se Harry bude chtít s Patrishou opravdu sejít. A on neměl žádné prostředky, jak mu v tom zabránit. Kupodivu zatím nedorazil šok ze synova nového vztahu, ale předpokládal, že to je jen otázka času.

Byl natolik zahloubán do svých myšlenek, že si téměř nevšiml záře, která se k němu blížila. Až teprve, když se zhmotnil Brumbálův patron, zastavil se a začal pořádně vnímat své okolí.

„Jamesi, přijď do Bradavic!“

Vedoucí bystrozor chvíli sledoval nádherného fénixe a zvažoval, zda ředitele Bradavic neodmítnout. Nakonec se však rozhodl Brumbála navštívit. Možná by mu mohl poradit.

„Za chvíli jsem tam. Použiji letax.“

Fénix zmizel a James pokračoval dál v cestě ke krbům. Netušil, co po něm teď, v téhle situaci může ředitel chtít, ovšem nestávalo se často, že by za ním posílal patrona.

Když vystoupil z krbu v ředitelně, byl minimálně překvapen. Krom ředitele, tam byl také jeho syn a také Paul Blake.

„Co tohle má znamenat?“

„Vše se dozvíš. Posaď se, Jamesi.“

Bystrozor si sice sedl, ale neustále přeskakoval pohledem mezi svým synem a Blakem.

„Jak jsem slyšel od Harryho, situace s Patrishou O’Reilly je více než vážná. Velmi by mne zajímalo Jamesi, jaký máš plán?“

„Musíme ji nalákat do pasti. Ještě ale nemám jasnou představu. To však nevysvětluje tenhle prazvláštní sraz.“

Harry, který stál u okna, se uchechtl.

„Čemu jsi nerozuměl na tom, že se chce sejít pouze se mnou, otče? To opravdu chceš riskovat životy bystrozorů i Severuse jen abys připravil neúčinnou past?“

„Jak můžeš mluvit o neúčinné pasti, když ani nevíš, jaký bude plán? Co ode mě očekáváš, Harry? Že si sednu a nechám tě jít na schůzku s vražedkyní, která se ti chce pomstít za kvůli nějaké roky staré příhodě, která se tě vůbec netýká?“

„Přesně tak.“

James oněměl a jen nevěřícně zíral. Pak pohledem sklouzl na svého podřízeného a vypadalo to, že i on má stejný názor jako jeho syn.

„To nemyslíte vážně?!“

„Uklidni se Jamesi a poslouchej. Věci jsou trochu jinak, než se domníváš.“

„Jinak? Jak jinak? Vůbec vám nerozumím, řediteli.“

„Tvůj syn má s Patrishou společného více než si myslíš.“

Hrobové ticho, které po tomto prohlášení zavládlo, přerušil naprosto šílený smích. James Potter se smál tak, až mu slzy tekly po tváři.

„Je to můj syn! Věděl bych, kdyby měl něco společného s nějakou ženskou, která vraždí lidi!“

„Reaguješ hůře než jsem si myslel. Asi by sis to měl poslechnout celé, dřív než se budeš smát.“

Jamese rázem přešel smích a otočil se na svého kolegu.

„Ty tomu věříš, Paule?“

„Já znám větší kus příběhu než ty, Jamesi.“

Harry se do toho vložil. Jednou jedinou větou umlčel svého otce a přidělal mu pár vrásek navíc.

„To já před lety zabil Toma Rojvol Raddla. Já jsem Daniel Jackson.“

Tentokrát ticho nepřerušil žádný smích. James Potter zbledl a nevěřícně zíral na svého syna, který se pustil do vyprávění, přestože doufal, že tohle tajemství svým rodičům nikdy nebude muset sdělit.