O lásce toho bylo řečeno a napsáno již mnoho, ať už to dobré i to zlé, vše se dá považovat za pravdu. Zdá se být požehnáním milovat a být milován, ale je to opravdu tak? Všechno na světě má své klady a zápory, stejně tak i láska.

Zatímco Severus se snažil držet veškeré pochyby daleko od své mysli, Harry, ač to nedával najevo, začal propadat panice. A právě láska k Severusovi byla důvodem.

Jednal tak, jak se cítil a jak si přál, ale se Severusovou kladnou reakcí přišly i obavy. Moc dobře si byl vědom nebezpečí, které mu od Patrishy hrozilo a nyní bylo mnohem těžší se realitě postavit než předtím. A nejen to. Co kdyby se Patrisha rozhodla mstít pravě skrze Severuse?

Tohle všechno se mu poslední dny honilo hlavou a nenechávalo ho klidným. Onoho rána, kdy Severus odmítl čas na rozmyšlenou, se vše změnilo. Harry se konečně cítil úplný a doopravdy šťastný, ale úměrně se štěstím stoupal i strach.

Nyní, dlouho poté, co Severus odešel domů, Harry seděl ve tmavé laboratoři a snažil se vymyslet nějaký bezpečný plán.

Za tři dny se koná výstava v muzeu a jen on a Marcus věděli, že se tam Patrisha objeví. Bude tam muset jít, aby ji zastavil, ale jaká je šance, že vyvázne živý? Uchechtl se sám sobě. Mizivá.

Neměl strach ze smrti. Té se kupodivu nikdy nebál. Ovšem opět a zase je zde láska. Když konečně má vše, po čem kdy toužil, tak by se toho měl vzdát? Nebude to opět on, kdo zklame Severuse? Nejprve ho přesvědčuje o svých citech a pak se vydá na smrt? Jenomže tentokrát by jeho život skončil definitivně. Žádná cesta časem zpět nebo kupředu, žádná možnost na nápravu.

Zadíval se na svůj obraz, který se odrážel na stříbrném kotlíku.

„Tak jsi si to hezky rozebral Pottere a teď se zase pěkně vzpamatuj a udělej, co je třeba.“

Harry se zašklebil na svůj odraz a natáhl se pro pergamen a brk s kalamářem. Udělá, co musí, ostatně jako vždy. Zase nebude hledět na sebe a svůj život. Jak nečekané. Začal psát.

Marcusi,

Podařilo se mi vytvořit protijed, takže pokud Patrisha nezmění recepturu, máme lék. Pochybuji však, že by k jakékoliv změně měla příležitost.

Oba víme, kde se za tři dny bude nacházet a já tam za ní rozhodně půjdu. Musím to šílenství zastavit dříve, než bude pozdě a přijde někdo další k úhoně.

Nejspíše bude rozumné, pokud se i ty budeš držet dál od muzea. Patrisha chce mě a já ji tohle přání splním.

Budu rád, když mi napíšeš, zda jsi nalezl nějaké další informace.

Děkuji.

H. J. P.

Několikrát si dopis po sobě přečetl a následně ho zapečetil. Jednu věc měl za sebou a spoustu dalších před sebou. Unaveně se protáhl a rozhodl se, že pro dnešek už nic dalšího dělat nebude. Blížila se půlnoc a zítra měli jít se Severusem vyzvednout zakázané přísady do lektvarů na kraj Londýna. Moc se mi nezamlouvalo, že starší lektvarista se tohoto výletu zúčastní, ovšem těchto akcí se vždy musí zúčastnit minimálně dva lidé z laboratoře. Riziko nestálosti přísad bylo příliš velké.

S povzdechem a shrbenými zády zamířil ke vchodu, aby zabezpečil laboratoř a vydal se domů.