Severus začínal mít o vážné obavy o Harryho zdraví.

Od chvíle, kdy se vrátil od ministra nepromluvil a pohroužil se do práce. To by nebylo natolik zvláštní, kdyby si alespoň občas dal přestávku.

Byl to již třetí den a Harry byl v laboratoři ráno, když Severus přicházel i pozdě večer, když laboratoř opouštěl. Starší muž začínal mít podezření, že mladík vůbec nechodí domů.

Neviděl, že by jedl či odpočíval, jen pil kávu a dělal jeden pokus za druhým. Zatím se však zdálo, že nebyl úspěšný, ovšem o pomoc Severuse stále nepožádal.

Starší lektvarista se nakonec rozhodl, že opět navštíví Harryho matku a pokusí se zjistit něco více o Harryho neobvyklém chování. Třeba má jen zbytečné obavy.

Několik posledních minut zamyšleně zíral na dveře skladu, za kterými mladík před chvílí zmizel. Možná by takto setrval až do doby, než by Harry vyšel ven, nebýt nečekané a zcela nevítané návštěvy v podobě velice hlučného Luciuse Malfoye.

„POTTERE! KDE JSI TY ZATRACENÝ SKRČKU?!“

V Sevrusovi se zvedla vlna vzteku a chystal se Malfoye velmi rázně vyrazit ven z laboratoře, ale ve stejnou chvíli vyšel Harry ze skladu a jediným pohledem staršímu lektvaristovi dal najevo, že tohle si vyřídí sám. Snape se zpět posadil a nenápadně pozoroval, jak se bude situace vyvíjet.

„Pane Malfoyi, jste na ministerstvu kouzel, ne na místní tržnici. Pokud chcete hulákat, běžte na náměstí prodávat brambory.“

Harry se tvářil naprosto klidně a z jeho ledového hlasu i Severusovi přeběhl mráz po zádech. Musel však musel uznat, že zřejmě nikdo neoplýval dostatečnou odvahou, aby byl drzý na Luciuse Malfoye, jehož jindy bledý obličej nyní zbrunátněl.

„Takže? Co vás sem přivádí pane Malfoyi?“

Harry pomalým krokem došel až ke svému stolu, kde odložil dřevěnou bedýnku s přísadami.

„Chci vědět co děláte proto, aby můj syn nezemřel!? Buďte si jist, že jestli Draco zemře - .“

„Nejsem si zcela jist, že vím o čem mluvíte, pane Malfoyi?“

„Děláte si ze mě srandu, Pottere?“
Mladý lektvarista, který do té chvíle stál zády k Malfoyovi, se konečně otočil a se zvláštním úšklebkem zíral do tváře staršího muže.

„Ne, to nedělám. Netuším o čem mluvíte ani proč by měl Draco zemřít.“

Severusovi se zdálo, že Harry moc dobře ví o čem Malfoy mluví a snad se i baví.

„Nedělejte ze mě hlupáka, Pottere! Moc dobře víte, že Draca uvedli do magického spánku a to jen kvůli jedu na který nejste schopen najít protijed!“

„Hlupáka z vás dělat nemusím, to zvládnete sám za sebe -.“

Harry nestihl dopovědět co chtěl, protože Malfoy vytáhl hůlku a rozzuřeně na mladíka  mířil.

Severus zpozorněl, ovšem Harry byl stejně hbitý jako Malfoy, takže nebylo potřeba lektvaristovy pomoci. Zase.

„Co si to dovoluješ ty jeden brýlatý skrčku? Víš vůbec, kdo já jsem?“

Ani jeden ze starších mužů nepostřehl, kdy Harry vyslal odzbrojovací kouzlo, teď však svíral v levé ruce Luciusovu hůlku a se svou, stále namířenou na jeho hruď se k němu blížil s nebezpečným výrazem. A Malfoy couval.

„Teď mě dobře poslouchejte, Malfoyi. Jste hlupák, který ani neví proč je jeho syn v magickém spánku.“

„Já -.“

„Ještě jsem neskončil. Draco se nechal do magického spánku uvést na vlastní žádost, aby se rychleji zregeneroval, na rozdíl od dvanácti dětí ze školky, které opravdu umírají a jejich rodiče čekají až najdu protijed. Jenomže místo toho tady musím řešit vaši blbost, sobeckost a aroganci. Takže…. Okamžitě VYPADNĚTE Z MOJÍ LABORATOŘE!“

Harry hodil po Malfoyovi hůlku a ten opravdu bez jediného slova a velmi rychle odešel.

A Severus konečně znal příčinu Harryho podivného chování.