Stmívalo se a Harry vůbec nepoznával místo, kde se objevil. Vytáhl hůlku a použil kouzlo, které ho naučil Brumbál, aby zjistil, ve kterém roce vlastně je.

1943. Několikrát ještě kouzlo zopakoval a nevěřil svým očím. Rychle se zamyslel, co se v těch letech dělo. V Evropě zuřila druhá světová válka, Grindelwald byl na vrcholu moci a co dělal Voldemort?

Harry z toho všeho vzpomínání začal pociťovat bolest hlavy. Pomalu se vydal po cestě a pak konečně spatřil velkou ceduli hlásající, že jeho směrem je Malý Visánek.

Konečně věděl, kde je a začínal tušit i důvod. Jen stále netušil, proč se dostal zrovna sem. Voldemort přece prsten získal, tak co zde chtěl dělat?

Jestliže z prstenu udělal viteál, o čemž Harry nepochyboval, neměl přece důvod se sem vracet, leda by se domníval, že někde udělal chybu.

Ale kde? V čem mohl chybovat natolik, že by si nechal vyrobit obraceč času, který ho sem zpět přenese?

Pak si však uvědomil něco jiného. Mohl by Voldemortovi zabránit v získání prstenu! Pokud není pozdě a Raddleovi jsou naživu, tak to znamená, že zde ještě nebyl a prsten nemá!

Posunul se kousek do stínu a sundal batoh ze zad. Zašátral v něm a vzápětí v rukou svíral neviditelný plášť. Netušil co ho čeká a raději nechtěl být viděn.

Vydal se po cestě k Malému Visánku a rozhlížel se po odbočce, která by měla vést k domu Gauntových. Ve své mysli nezapomněl poděkovat Brumbálovi, že mu na cestu sdělil tolik užitečných informací.

Jakmile se dostal na pěšinu vedoucí k domu Voldemortových příbuzných zpomalil a obezřetně si připravil hůlku. Tom zde již mohl být a ani Morfin Gaunt rozhodně nepatřil mezi mírumilovné lidi.

Neměl žádný plán, nevěděl jak získat prsten ani co s ním dále dělat, ale řídil se svými instinkty, přesně tak, jak mu radil Brumbál.

Když spatřil zchátralý dům, kdysi mocného rodu, přišel mu osud Gauntových a celé Zmojozelovy linie smutný. Had na dveřích působil zlověstně, ale Harry se nebál. Opatrně vyslal kouzlo a když se vrátilo zpět byl značně rozrušen.

Morfin byl uvnitř, zjevně stále naživu, ale jeho magie nevířila, jako kdyby byla mrtvá.

S nejistotou otevřel dveře a skryt pod neviditelným pláštěm vešel do stavení. Morfin seděl v křesle a zdálo se, že nevnímá svět kolem sebe. V ruce měl nůž, ale hůlka chyběla. Prsten však byl stále na Morfinově ruce a Harry si začal skládat střípky, které ani Brumbál neměl.

Tom je nejspíše v sídle Raddleových a až se sem vrátí, vloží svému strýci falešné vzpomínky a teprve pak mu sebere prsten.

Harry se rozhodl během pár vteřin. Sebral z Gauntovy ruky prsten a schoval ho do kapsy. Připravil tak Toma o možnost vytvořit viteál z prstenu, který pro něj byl tolik důležitý.

Chystal se odejít, ale venku zaslechl kroky. Na malou chvílí zpanikařil a pak si uvědomil, že má plášť.

Zacouval do rohu místnosti, pro jistotu však měl hůlku v pohotovostní poloze.

Zanedlouho se otevřely dveře a v nich stál Tom Rojvol Raddle.