,,Jdi už," pošeptala milované sestře a dlouze jí objala.

,,Až bezpečně uprchneš, budu v duchu stále s tebou," zašeptala a její objetí sestry ještě zesílilo.

,,Nemůžu tě opustit," zavzlykala Beatrix, když si padly do náruče a Linda jí věnovala dlouhý pohled.

,,Je to ode mne sobecké a od nich špatné... že to po tobě chtějí," řekla a pak Lindu znovu objala.

,,Je to v pořádku," protestovala Linda, která setkáním s ní nabrala sílu.

,,Má se to tak stát... uvidíš, že nakonec všechno dobře dopadne," utěšovala jí a Beatrix sice pochybovala, ale pak přikývla a utřela si rukávem slzy.

,,Tak běž," posílala ji Linda, přestože si nepřála nic jiného než zůstat sestře co nejblíže.

,,Slibuji, že v noci budu tady v kapli a budu se za tebe modlit," šeptala Beatrix a znovu jí ukápla slza.

,,Budu se modlit celou noc," dodala a pak se rozloučili políbením a Beatrix šla. Naštěstí dříve, než si to Linda stačila rozmyslet a než zatoužila poprosit ji ať zůstane.

Linda se otočila k bratrovi s tváří smáčenou slzami.

,,Kdyby ještě zanadával na sestru, kterou si s ní spletl asi by se nedokázala ovládnout," řekla si pro sebe a pak se znovu pomodlila, aby svatý Juda stál znovu při ní, protože bratr tvrdě usnul.

Musela mu ještě převázat rány, takže sebou ve spaní házel a nesrozumitelně mumlal, ale o sestrách se už naštěstí nezmínil a když se objevil Frayne, který se s obavami jako stín přikradl na své místo, neměla sílu ho napomínat za to že opustil svého pána.

,,Hlavně že je Maynardovi lépe a snad se uzdraví. Snad by o něj teď mohla pečovat babička, když teď bude mít svých starostí nad hlavu," řekla si pro sebe a pak se na něj usmála.

,,Dávej mu pár kapek tohoto léku mezi rty a přesvědč se vždycky že to spolkl," instruovala Freyna, který jí věnoval pohled.

,,Taky tohle, když bude mít bolesti. Kromě toho by měl dostat každou hodinu napít, kdyby měl horečku nebo se mu přitížilo, zavolej mě," řekla a chlapec přikývl, ale pak se rozpačitě zakoktal.

,,Co když zrovna budete...," zmlkl a uhnul pohledem.

,,Promiňte, lady Beatrix, ale slyšel jsem že vy a nový pán...," odsekl když se pak na ni podíval a Linda sklopila zrak.

,,Vědí to. Všichni. Každý ví že jejich budoucí osud je v jejích rukou... a že záleží na tom, jak vyhoví svému budoucímu manželu," znělo jí v hlavě přesto že se snažila zůstat klidná.

,,Snad bude lepší, když vzbudíš babičku než abys chodil pro mě," uznala po chvilce váhání a trochu se na něj usmála.

,,Lady Harriet?," řekl a vykulil překvapeně oči.

,,Myslel jsem si že snad vaši sestru, ne?," zeptal se a Linda jen znovu sklopila své oči.

,,Ne! Ne... Lindu ne. Odešla a nikdy o ní nemluv. Slyšíš, Frayne Nesmíš se o ní slůvkem zmínit, pokud se máš trochu rád!," odpověděla a pak rychle skončila, protože i jí samotnou to zarazilo, jak hystericky vybuchla.

Zakryla si oči konečky prstů a soustředila se na to aby se uklidnila... a když měla pocit že se jí vrací sebekontrola, tak pokračovala.

,,Všechno na Maidenstonu se změnilo. Celý náš život je vzhůru nohama a my se snažíme zachránit co se dá. Má sestra je pro nás ztracená a bude lépe dělat, jako by nikdy neexistovala," dodala a pak se jí v očích i když se snažila ovládat objevily slzy.