47. Aspoň že sestra bude v bezpečí
Otce Martina našla u malého klekátka naproti oltáře, kde se modlívala celá rodina, jenže nebyl sám babička klečela vedle něj a modlili se společně... nebo se o něčem radili, protože slyšela šepot.
,,Tady se mi pomoci nedostane", uvědomila si Linda a couvala, aby si jí nevšimli a ani v sakristii, nebo ani v knězově pokoji sestru nenašla.
S těžkým srdcem zamířila ke stájím....,,A aspoň pobude u Maynardova lůžka a pomodlí se za něj ...vlastně za ně za všechny," znělo jí v hlavě a potichu se podívala k nebi.
,,Svatý Jude, neopouštěj nás", prosila v myšlenkách.
,,Neopouštěj nás, ó pane," zašeptala a vylekala se, když viděla že bratr není sám, ale že někdo zaháleny...nějaká postava klečela u jeho postele.
,,Co tady děláš?," vyhrkla, protože se o bratra bála.
,,Kde je vůbec jeho panoš?," zeptala se a přitom se rozhlédla kolem.
,,Klid, sestřičko," odpověděla postava a nervózně se ošila.
,,To jsem já... já, Linda," řekla a rozhlédla se opatrně kolem.
,,Díky Bohu!," zašeptala Linda s úlevou a poklekla vedle své sestry a objala ji.
,,Tolik jsem se o tebe bála...," řekla Linda a přitom jí znovu pevně úlevně objala.
,,Beatrix," zachroptěl Maynard a bylo mu sotva rozumět. Obě sestry se na něj podívaly a Beatrix s radostí a Lindě se spíš ulevilo.
,,Beatrix," zopakoval a obě na něj znovu vrhly pohled.
,,Zranili mě? Moje hlava... proč jsem tady... v takové špíně?," ptal se se zlomeným hlasem a snažil se aby na něm nebyly znát jeho bolesti.
,,Poručil to nový pán," odpověděla Beatrix a její bratr se trochu ošil.
,,Mluvím s Beatrix!," zarazil ji Maynard jasnějším hlasem, protože ani po těžkém zranění nezapomněl.. že druhorozená sestra je prokletím.
Dvojčata se domluvila pohledem a Beatrix ustoupila od lůžka a Linda v jejích zdobených šatech si klekla k bratrově hlavě. Byl sice slabý a omámený, ale ve stejně mizerné náladě jako vždycky.
,,Jsi těžce zraněný, ale Bůh dá že to přežiješ. Musíš odpočívat a léčit se," řekla Linda on díval se na ni a v očích mu četla že trpí bolestmi a že je zmatený. Mnohokrát se na ni díval s odporem a zlomyslně si ji dobíral....
,,Uměl být zlý a krutý, ale je to jen člověk", řekla si.
,,Stejně jako otec a taky pěkný surovec, jako ten spratek Petr," dodalo jí něco v hlavě, jenže teď má Maynarda ve své moci a Petr de la Mansa je zelený strachy z toho že mu otráví psa.
,,Je příjemné mít někoho ve své moci", říkala si, když kladla dlaň Maynardovi na čelo, jestli nemá horečku.
,,Nediví se že muži tolik bojují o moc, aby získali převahu... S bezmocí a strachem se vítězný pocit nedá srovnávat," řekla si a pak bratra pohladila po čele.
,,Postarám se o tebe, bratře," ujistila ho a dlouze k němu vzhlédla.
,,A já se za tebe budu modlit," zašeptala Beatrix, která pořád stála opodál.
,,Jdi pryč!," sípal Maynard a díval se na nebohou Beatrix jako na příčinu všeho zla.
,,To ty jsi na nás přivolala strašlivé rány...to kvůli tobě tu ležím jak Lazar. Ach, Bože, moje ruka!," zavzlykal, když se pokusil pohnout paží a Linda víc sympatizovala se sestrou a litovala, že musí zažívat nač byla sama zvyklá odmala.
I v nejtěžších chvílích, které je čekají bude celá rodina považovat za příčinu všech potíží nevinné děvče...protože za všechno může Linda...nebo ten, koho si s ní spletou, protože to ona je příčina všech pádů.
Otočila se na sestru, bledou jako stěna a neviděla Beatrix nikdy tak otřesenou, protože ona nebyla zvyklá na nadávky a kopance a Linda ji k sobě přivinula.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro