Lady Harriet a sir Edgar seděli u prázdného stolu vedle kuchyně a jedli pozdní snídani, zatímco sloužící už připravovali oběd a Linda s Normou se k nim přidaly, ale lady Harriet Normě pokynula, ať si vezme něco k jídlu a zmizí a Lindu si přitáhla na lavici vedle sebe.

„Chce nás zostudit před našimi poddanými!," sykla stará dáma tak, aby to v kuchyni neslyšeli.

 „Nechá nás jíst tady, u stolu pro pacholky!," dodala a vrhla svůj pohled na Lindu.

,,Je Dorcas v bezpečí?," zeptala se Linda po chvíli a snažila se znít klidná.

„Otec Martin jede zítra do Romsey Abbey a komorná ho doprovodí," odpověděla Lady Harriet která přikývla.

„Díky Bohu," oddechla si Linda vrhla na babičku smířlivý pohled.

‚Ano a díky mně za ten výborný nápad, jak ji zachránit," dodala Lady Harriet a otřela se o Lindu pohledem. 

„Byl to vážně dobrý plán," souhlasila Linda, i když jí popudilo že si babička připisuje všechnu zásluhu za záchranu sestry,, Ale hlavní je že se to podařilo," znělo jí v hlavě a už si připadala o něco klidněji.

„Tak," řekla lady Harriet a pohlédla na ní.

 „Teď se musíme domluvit a o jiné dceři de Valcourtů nesmí padnout ani zmínka, ale kdyby náhodou, všichni budeme tvrdit že utekla, když se blížili nepřátelé a opustila rodinu. Že Linda byla pro nás vždycky prokletím a zřekla se nás. Musí věřit, že jsi Beatrix,"  dodala a přitom probodávala Lindu pohledem.

 „Možná se o druhé sestře nedoslechnou, ale pokud ano, musíme všichni tvrdit totéž. Linda byla divoká a neposlušná. Nikoho nepřekvapilo, když se sebrala a zmizela," dořekla ještě po chvíli její babička a Linda se snažila tvářit netečně, jako by se jí to netýkalo.

 ,,Ale jak mohla být klidná, když jí tolik křivdili a ona musí o sobě mluvit jako o zrádkyni a o zbabělé holce, která utíká před povinnostmi k rodině a která se jich zřekne při první známce potíží?," znělo jí v hlavě a přitom jí zabolelo u srdce a přála si, aby se jí otec zastal. Jenže on na ni jen zíral a na jeho unavené tváři viděla jen udiv.

„Ty jsi Linda?," zeptal se a nevěřil vlastním očím.

 „Sotva mohu uvěřit, že sis dovolila...," řekla a Lady Harriet na něj vrhla svůj pohled.

„Nebuď hlupák, Edgare!," umlčela ho ostře, až se několik služek zvědavě otočilo.

 „Už nikdy to jméno neříkej nahlas. Nikdy. Ona je teď Beatrix, dokud bude zapotřebí skrýt naše zájmy. Jak říkám, je to Beatrix," řekla a on jen přikývl a mnul si zamyšleně bradu a Lindu znovu napadlo že vypadá mnohem starší, jako by nebyl schopen vyrovnat se s novými událostmi.

Neměla čas přemýšlet nad otcovým stavem, protože k ní lady Harriet namířila ukazovák a vyžadovala plnou pozornost.

,,Jak se daří Maynardovi?," zeptala se a Linda si povzdechla.

 „Pořád stejně a až se najím, vrátím se k němu. Myslíte že dovolí, abychom přenesli Maynarda do jeho postele?," zeptala se Linda Lady Harriet nepokojně bubnovala prsty do stolu, protože nebylo třeba vysvětlovat, koho tím Linda míní.

 „Snad... snad to dovolí, jestli s tebou bude dnes večer spokojen a pak by ti mohl udělat laskavost," odpověděla Lady Harriet a Linda na ní jen vykulila oči.

„Spokojen?," opakovala Linda po ní a mimoděk si vzpomněla na to jak si ji Axton de la Mansa žádostivě prohlížel.

 ,,Jak to mám udělat aby byl spokojen?," zeptala se Lady Harriet na ni spiklenecky zamrkala.

 „Večer se s tebou ožení a myslí si, že nemáme důvod svatbu odkládat a určitě se mu v těch Beatrixiných šatech líbíš a jak by taky ne, když jsi opravdu pěkná nevěsta. Takže když se budeš chovat jako milující a poslušná manželka, tak jistě...," dodala její babička a Linda na ní dlouze upřela svůj pohled.

„Milující! Poslušná!," křikla a služky se po nich znovu ohlédly, ale Lindě to bylo jedno.