Linda měla pocit jako by měla v krku velký knedlík, který nechtěl vůbec zmizet. Jeho oči se na ní upíraly a ona na sobě cítila stále jeho pohled.

Nenamáhal se odpovědět slovy a jen přikývl a obrátil se po chvíli znovu k otci a rytířům.

,,Ten drzý lump!," řekla si v duchu.

 ,,Pacholek jeden zbabělý, nejdřív dělá narážky a pak ji tak hrubě propustí!," křičel její hlas v hlavě, ale přesto se jí ulevilo že už si ji neprohlíží.

 Oddechla si a očima vyhledala babičku, aby od ní načerpala sílu k odchodu za Maynardem, jenže tentokrát vypadala i babička jako by do ní hrom uhodil.

Lady Harriet věděla nejlépe ze všech co Axton mínil svým dotazem a strach který teď dala najevo potvrzoval že i Linda správně odhadla situaci. Ten chlap se chce oženit s Beatrix ,nepřítel který pomáhal porazit Štěpánovu armádu a rozdrtil Maynardovo vojsko.

 Chce posílit svůj nárok na Maidenstone sňatkem s ubohou Beatrix, nejstarší dcerou.

Až Norma ji zatahala za rukáv, aby se Linda vzpamatovala a chůva ji vlekla za sebou jak se prodíraly mezi zástupem přihlížejících vojáků a teprve když se za nimi zabouchly dveře komory, musela si Linda přiznat že je to jasné.

Chce se s ní oženit, tedy s její starší sestrou Beatrix.

,,Díky Bohu že není skutečná Beatrix!," řekla si úlevně sama pro sebe, jenže úlevu rychle vystřídal pocit viny.

,,Nešťastná Bea," znělo jí v hlavě a do očí se jí vkradl smutek.

„Co budeme potřebovat?" zeptala se Norma a vrhla na ní svůj pohled.

 „Šťovík, viďte a Kafr taky?," odpověděla a Linda se zachmuřila a zahnala myšlenky na Beatrixinu i svou budoucnost.

 „Ano a....a ještě vrbovou kůru a lipovou mast na vyčistění ran. Nezapomeň na chomáč vlny, zabalíme ho do plátna a omyjeme s ním rány," dodala a pak posbíraly hrnky a pytlíky s léčivy a Linda přitom uvažovala co ještě budou potřebovat.

 Pak vzala ještě jehlu a nit, kdyby snad musela některé rány zašít a známé prostředí v komoře ji uklidňovalo, úzké police se zásobami, zápach i vůně mísící se v nevětrané místnosti.

,,Nebyl čas otálet, i když je svět za dveřmi naruby, nelze se vyhnout povinnostem," znělo jí v hlavě a ona věděla že má ten hlas pravdu.

 Nejprve musí k Maynardovi a pak se bude zabývat Beatrix a jejím hrozným osudem, teď na dvojče nemůže myslet, protože by jí to připravilo o rozum. 

Maynarda našly v rohu stodoly, kde ležel na tvrdé podlaze a stál u něho jen jeho panoš a nějaký čeledín. Panoš už přinesl čistou vodu a čeledín rozřezal Maynardovi šaty kolem ran a také mu už dali i napít, ale jinak nic.

Silně krvácel a země kolem už získala rudohnědý odstín a měnila se v krvavé bláto a mouchy, ty všudypřítomné obyvatelky stáje se slétaly a panoš je nestačil ani odhánět.

,,Ustupte kousek," přikázala Norma a položila vedle Maynarda koš s léčivy. Pak se podívala na Lindu a ustaraně se přitom mračila. 

,,Je to špatné," zašeptala jako by chtěla před zlou zprávou ochránit raněného, který před nimi ležel jako smyslů zbavený.

,,Opravdu je na tom špatně", souhlasila Linda, protože věděla že možná už není ani naděje,, ale ještě žije," šeptalo jí něco v její duši a ona na něj dlouze pohlédla a viděla jak se mu  hruď mírně zdvíhala a jak nepravidelně dýchal.

 Krvácení se zastavilo pod nánosy sražené krve, jenže ty se musí bohužel očistit.