Lady Harriet svou mladší vnučku nemůže ani vidět a dnes je jistě i špatně naladěna a určitě by se k ní nechovala tak jak káží dobré mravy.

Pak Linda zaslechla otcův mužný hlas a chvilku rozrušeně pátrala odkud přichází a vzápětí ho našla na východním ochozu jak udílí rozkazy svým vojákům.

 Připravovaly se k obraně hradu.

Měl na sobě kožený kabátec s rodinným erbem Valcourtů se zlatým vztyčeným dravým ptákem v modrém poli. Vzadu mu povlávala krátká modrá pláštěnka a v pase se leskl široký zlatý opasek. Vypadal jako bájný rytíř a dobrý bojovník, přesně jak se o něm povídalo.

 Málokdo byl tak odvážný, bystrý a silný jako její otec.

 Pokud ho znala spíše jako velkého jedlíka a pijáka, zapříčinilo to posledních deset let kdy žili v míru a nepamatovala si ani dobu kdy válčil za krále Štěpána a pomohl mu získat korunu kterou si potom přisvojila nevlastní dcera starého krále.

 Znala jen pověsti o jeho hrdinských činech které se vykládaly při dlouhých zimních večerech u vína. 

Jak ho král Štěpán osobně pasoval na rytíře ještě dříve než se sám stal králem, jak otec bojoval v Štěpánově osobní elitní stráži, jak mu za jeho loajalitu a odvahu osobně vybral nevěstu, svou sestřenici Ellu tehdy největší krásku v zemi a jak její otec obsadil Maidenstone a uhájil ho před všemi nájezdy Matyldiných nohsledů.

A dnes se Matyldini synové a přívrženci znovu pokoušejí získat Štěpánovu zemi a s ní i korunu.

 Linda vklouzla do tmavého rohu mezi kuchyňskou zdí a hradbou oddělující zahrady, nádvoří se zcela zaplnilo lidmi s jejich psy i neklidným dobytkem. 

Nad rozvášněným davem se zvedala oblaka prachu který jí vehnal slzy do očí jak se zakuckala, přesto však nespustila zrak ze svého otce.

 ,,Ach, kdyby tu tak byl Maynard", zoufala si když viděla jak se otec přesunul k siru Hughovi aby se s ním po boku postavil nepříteli.

 Její bratr byl někdy nesnesitelný a krutý zmetek, ale jistě je stejně odvážný jako býval otec a dnes už je také zkušený válečník. Jenže je i se svými muži v Regisu má s sebou rytíře, lučištníky i pěšáky a Maidenstone chrání jen stráže a pár schopnějších vesničanů, kteří se dostali včas mezi hradby.

Linda se zachvěla a zachvátil ji strach.

 ,,Maidenston nemá šanci, neudrží se," říkal jí její hlas v hlavě a ona si musela přiznat že je to vskutku hrozné pomyšlení.

 ,,Není naděje že by mohli zvítězit, musí se připravit na to že podlehnou nepříteli," dodala si se strachem sama pro sebe a okamžitě vyběhla z úkrytu. 

Už se neobávala babiččiny vzteklé nálady.

,,Musí najít Beatrix a musí jí být po boku ať se děje co se děje, protože Beatrix potřebuje aby ji někdo chránil a ona by pro ni udělala cokoli," řekla si sama pro sebe potichu a pak se vydala najít svou sestřičku.

Vysoko zvedla sukni, což se jistě neshodovalo se správným jednáním mladé dámy a razila si cestu přes nádvoří.

 Narážela do vesničanů kteří se tam mačkali i do jejich dětí a kouř od vesnice teď cítila mnohem silněji a z obou stran hradeb teď slyšela i nešťastný nářek.

,,To je jistě konec světa", zmateně si pomyslela když pocítila jak se všichni bojí. 

,,Takhle to vypadá v pekle a ten muž pod medvědí zástavou je jistě sám ďábel," dodala si protože něco jí v její hlavě říkalo že možná tomu tak skutečně bude.