Den 4
Krásné mohutné dveře ze starověkého dřeva z nějakého evropského zámku se čirou náhodou před námi otevřely ještě předtím než jsem stihla zaťukat a nějak zareagovat. Najednou ucítím příjemnou vůni starého dřeva, která vane z těch dveří. Naskytne se nám pohled na vnitřek Svatyně kde se Wong s Doctorem Strangem nachází. V onom sálu nikoli nebyl Wong či samotný Stephen Strange, ale nějací puberťáci, holka a kluk vietnamské národnosti, kteří zametají podlahu od písku s trochou znudění. Je jim zhruba tak 16 let, o trochu mladší než my.
Ani si mě a holek nevšimnou a dál zametají podlahu přičemž si všimnu, že oba dva mají v uších airpody a pouští si do uší nějakou písničku od Beyoncé nad čímž se pousměji, úplně stejní jak Wong. Holky jsou také plné údivu ze Svatyně až na moji kopii na níž je vidět, že jí to nezajímá. Nedivím se, sama bych nechtěla být v jiné dimenzi ve, které nemám co dělat..počkat..Já jsem teď v dimenzi ve, které nemám co dělat a nevadí mi to. Já teď sama sebe nachytala se lží. Jak úchvatné..
,,Heej! Vy dva!" začne na ně řvát Abby, protože má už dost toho čekání z čehož pomalu všechny ohluchneme. Už od malička byla nedočkavá. Najednou se však oba dva puberťáci otočí čelem k nám a sundají si sluchátky..tak přecejenom to její řvaní bylo k něčemu. Trochu si oddechnu z toho, že s nimi budeme moct promluvit a zjistit jestli nejsme náhodou v nějaké realitě kde vládce celému vesmíru Loki a kde je Strange už dávno mrtvý. Ta neznámá mladá dívka na nás začne mluvit nějakou její hakmatilkou z čehož jsem nedokázala vydedukovat absolutně nic. Podívám se na Abby, která kýve hlavou a pečlivě ji poslouchá čemuž se docela dost divím. Já, která absolvovala dvou týdenní kurz angličtiny a nerozumím jí ani slovo a k tomu Abby, která nerozumí anglicky ani slovo, ale počkat..když se víc zaposlouchám rozpoznám, že se zřejmě jedná o japonštinu či čínštinu, ale to je opravdu jediné. No..Sherlock v sukni by mi asi říkat opravdu asi nemohli.
,,Říká, že Wong je v Kamár-taji a..Strange," začne Abby překládat z japonštiny či co to je za jazyk a přitom já ji poslušně poslouchám a snažím se vstřebávat každé slovo. Jakožto osoby si jí vážím, že umí tak těžký jazyk, ale jakožto její nejlepší kamarádka bych jí nejspíše řekla Čum tam čum sem a hotovo.
Tímto moje japonština končí. Z její překladu ji přeruší Millie:, ,,Kdy ses naučila japonsky?" zeptá se jako nějaký detektiv což nejspíše má z těch nekonečných maratónu sledování Sherlocka aneb zkázy, která postihla Millie Dreinovou již v jejích 16ti letech. Abby se jejímu dotazu zasměje a pokrčí rameny.
,,Každý správný K-poper by měl umět japonsky." pochválí samu sebe a poklepe si na rameno. Obě dvě usoudíme, že Milliina otázka byla zbytečná a dál se tím nezabýváme jelikož najednou uvidíme před krbem oranžové jiskry, které vypadají jako od portálu čarodějů z Kamar-Taje. Projde mi mráz po zádech když si uvědomím, že z toho portálu vyjde určitě Strange nebo Wong nic netušící, že se zde nacházíme. Pečlivě se všechny podíváme na tentýž portál, který se začne zvětšovat a za nedlouho z něj vyjde Wong s kapucí na hlavě a v každé ruce jeden kufr. Všechny na něj koukáme jak na svaté zjevení, on zavře portál přičemž mu odhalí kapuce hlavu a on nám začne věnovat svůj kamenný výraz, položí si kufry na zem.
,,Další Strangeovi hlučné fanynky." řekne znuděně když se podívá na tričko Millie kde má Sherlocka. Je divné, že Wongovi nepřišlo ani trochu divné, že tam vypadá jinak než Strange, ale dejme tomu, že Sherlock je jen Varianta Doctora Strange. Millie si svoje tričko zakryje svojí mikinou s hudební skupinou QUEEN. Já si uvědomím, že se stále na Wonga dívám jak na svaté zjevení tak zatřepu hlavou a nahodím svůj úsměv, který mi stejně nejde udržet a tak na sucho polknu.
,,Čekali jsme vás tu." řekne Wong a přitom ukáže na ty dva puberťáky ať odejdou a oni ho poslechnou jak pejsci svého páníčka. Přijde mi divné, že nás tu čekali a, že není ani nijak v rozpacích z toho, že jsem tu dvakrát, ale možná si jen zapomněl svoje brýle, neboť je asi slepý jak patrona. Najednou si začne vítr od někud pohrávat s mými tmavými vlasy, které bych si nejradši obarvila spíše na modrou, víc to pasuje ke Strangovi. No..možná jsem trochu posedlá, ale tak co..
,,To byli vaše děti?" zeptá se Abby a přitom ukáže směrem k místu kde ještě před chvílí byli ti dva puberťáci. Wong se zamyslí a potom kývne hlavou pro nesouhlas čemuž se začneme jako blbé puberťačky chechtat. Wong si odkašle a řekne jednoduché ne. Najednou uslyšíme prudké otevření horních dveří, které jsou v horním patře. Holky se skrčí za mě jako kdybych byla zase jejich lidský štít, který může klidně každý zabít. Moje kopie si přitom začne procházet Svatyni bez ohledu na to co přijde ze shora. Wong protočí očima přičemž řekne znuděně:, ,,Vysoce funkční Čáryfuk přišel z Baker Street." samozřejmě, že hned jak Wong tuto větu řekne Millie se nadchne, neboť jí to hned připomene Sherlocka a zase začne syndrom Sherlockianů, Abby jí rychle dá ruku na pusu aby mlčela čemuž se Millie radši ani nebrání a už je klidná.
Ze shora se svým pláštíkem k nám přilevituje samotný Doctor Strange v ruce držící svůj hrnek s liškou, který jsem vždy chtěla, ale na Wishi měli už vyprodáno. Trochu mi projde mráz po zádech, neboť jsem ještě nikdy nečekala, že se někdy potkám s postavami z Marvelu natož s herci. Strange "dopadne" nohama na zem a hodí nemilosrdný obličej na Wonga.
,,Jmenuji se Doctor Stephen Strange, a je to Bleecker Street." opraví Wonga čemuž se zasměje s holkama. Strangík se na nás podívá s tázavým pohledem a my ihned přestaneme. Odkašlu si a přitom se narovnám a začnu:, ,, Tak za prvé vaše jméno je Stephen Vincent Strange ..to je jen pro opravu, ale za druhé jmenuji se Lexy Greener, tohle jsou moje kamarádky Abby a Millie a tamta," začnu přičemž se rozhlédnu po Svatyni kde někde se nachází moje kopie. Po delší zrakovým hledáním narazím na to jak si prohlíží nějaký stojan se starodávnými noži. Ukážu na ni a přitom dokončím moji úvodní řeč , ,,Je moje kopie respektive Varianta. Potřebujeme vaši pomoc, pane Strangi." řeknu a přitom nasadím na obličej smutný psí pohled, který vždy zabere i na ty největší egoisty. Strange si pozvedchne a podívá se mi hluboce do očí.
,,Pro tebe Stephene," začne, jeho nabídce se trochu udivím, neboť se neznáme ani hodinu a on mi už nabízí tykání , ,,Píšu si seznam podivných inviduí, věděli jsme s Wongem, že přijdeš se svými..um..praštěnými kamarádkami. Takže pro tebe Stephene." dokončí větu a já se trochu začervenám, kývnu hlavou.
,,Takže...Stephene," začnu přičemž si všimnu, že mu dělá problémy si na to zvyknout, ale nad tím se už nezamýšlím a
pokračuji dál:, ,,Pomůžeš nám s Projektem Inside?" přičemž poprvé vyslovím jméno projektu, který jsem vymyslela včera. Vymyslela jsem totiž kdybych jednou potkala Avengers pojmenovala bych to projekt Inside, protože to by bylo přísně tajné jako služba agentů FBI. Abby i Millie se tomu docela udiví, protože jsem to s nimi zatím jen trochu probírala..no ne naživo a začnou mi věnovat tázavé pohledy.
,,Včera jsme se na tom dohodli, že se tohle tak bude jmenovat." řeknu stroze a pokrčím rameny.
,,Vždyť včera nebyla ani škola a já byla na koncertě a Abby na zápase!" opraví mě trochu naštvaně Millie a já se trochu urazím.
,,Nemůžu za to, že neposloucháte." odpovím.
,,Ty na nás tam mluvíš i když tam nejsme?" zeptá se Abby celá překvapená z této situace.
,,No nevím..jak často tam nejste?" zeptám se přičemž mám co dělat abych udržela smích.
Jak se Vám líbila dnešní kapitola?Kterou máte z holek nejradši? Millie, Lexy nebo Abby? Budu ráda za každé komentáře, hvězdičky, smajlíky a všechno ostatní. 💖💖💖
Love you 3000
Trochu teorie:
Pokud Wanda bude proti Strangeovi v Multiverse of madness a bude číst Dark hold, bude proti Strangeovi. Myslím si, že nic jiného než zabít Wandu Strangeovi nezbývá, protože Wanda bude vlastně ve stejné situace jako Kaicelius z Doctora Strange 1.
Přecejenom musíme uznat,že původně chtěli tvůrci zabít v End Gamu všechny postavy..co když zomu tak bude, ale postupně v různých jednodílovkách?? (ve Strážcích 3 jich taky má trochu víc umřít.)
Co si o tom myslíte??😭😭😭❤❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro