Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Den 2

Za necelé tři hodiny filmu a nekonečného povídání o tom jaký je to Thanos zmetek jsme se rozhodly s holkama zazpívat karaoke na písničku Levitating od Dua Lipy, kterou tak zbožňujeme. Samozřejmě, že Millie byla nejdřív proti, neboť má radši Qeeny, ale nechala se přemluvit. S holkama moc rády zpíváme společně karaoke i když ostatním přitom umírají sluchové buňky. Kdyby nás  slyšela samotná Dua Lipa asi by se radši odstěhovala na jinou planetu a do jiného vesmíru, no prostě co nejdál od nás. Po té co se písnička vypnula jsem si sedla na podlahu a holky vedle mě. Dám nohy do tureckého sedu přičemž mě napadne skvělý nápad. Podívám se na Abby, která mezitím nenápadně jí MŮJ popcorn jako kdyby se nic nedělo, lehce zamručím a vezmu ji misky s popcornem z rukou a dám ji dál od nás. Abby mi začne věnovat svůj překvapený pohled. Pokrčím ramena a mrknu pravým okem.

,,Co? Měla jsi už toho dost. Takhle tlustou by si tě ani Wong nevšimnul." řeknu se smíchem a ona si dá zkříží ruce a dá si je na prsa. Millie se taky začne smát až si lehce na zem a popadne se za břicho. Pokusím se uklidnit myšlením na meditaci, kterou jsem nikdy nepodstoupila. Nadechnu se přičemž zvednu ukazováček aby to nabralo ten správný efekt.
,,Jelikož už je něco okolo půl dvanácté večer a pokud nepůjdeme spát tak mě paní Greenerová zabije, navrhuji udělat večerní hygienu a jít  spát. Souhlasíte?" zeptám se holky znechuceně kývnou. Už se známe dobrých 10 let a vždycky když  jsem unavená a holky jsou u mě svedu to na paní G. Jí to, ale vůbec nevadí, to spíš holkám. Už od pěti mám takovou divnou úchylku..každý večer si poslechnu při usínání soundtrack nějakého filmu od Marvelu což mi nikdy nic nemůže překazit. Pokud si ten soudtrack neposlechnu cítím se osamocená. Holky se zvednou a půjdou si lehnout do spacáků, které mají na zemi, já jelikož už jsem osprchovaná a obléknutá do pyžama si lehnu taky do své postele s nebesy. Zuby se mi už čistit dneska nechtějí. Z nočního stolku si vezmu sluchátka, jež zapojím do mobilu a nechám se unášet hudbou do spánkové říše.

- o něco později -

Z pár chybných pokusů usnout se nakonec zvednu, vypnu hudbu a vypojím sluchátka z mobilu. Potichu vyjdu z pokoje na balkón, který je na chodbě vedle pokoje. Div nezakopnu o žádných z dívek. Opřu lokty o parapet a začnu se dívat do dáli města New York. V noci je to tu docela rušno, samé auta, autobusy, lidi, feťáci, různá invidua...divím se, že zvládnu usnout. Možná to je těmi sluchátkami v mých uších a taky možná, že za těch pět let co tu žiju v podnájmu jsem si na ten hluk zvykla. Zívnu si unaveně, protáhnu di ruce a vyjdu z balkónu přičemž za mnou zavřu dveře. Po schodech dojdu dolů do kuchyně. Rozsvítím světlo a dojdu si k ledničce, jíž otevřu a prohlédnu si její vnitřek. Paní Greenerová vždy plně nakoupí takže o potravu nemám starost. V jednom zdravotnickém článku jsem četla, že mléko pomáhá na usínání, proto ho uchopím a následně ledničku zavřu. Naliji si mléko do sklenice a následně se sklenicí v ruce přejdu po schodech do horního patra kde mám pokoj. Z koupelny, ale uslyším nějaký hluk a náhle jako kdyby tam něco spadlo na zem. Rychle se sklenicí v ruce přejdu ke koupelně. Možná to bude jedna z holek pomyslím si a uchopím kliku koupelny. Po krátkém váhání otevřu dveře a naskytne se mi pohled na něco co jsem opravdu nečekala. Něco co je dost divný i na mě a to je co říct...

Právě předemnou stojí...vlastně teď stojím sama před sebou. Vím je to divné, ale teď předemnou stojí osoba, která je mi naprosto identická. Z toho překvapení vystrašeně vykřiknu na celý barák a sklenici s mlékem upustím na zem. Moje..um..řekněme kopie vypadá taky docela překvapeně. Podívám se za ní na oranžově zářící portál, který je hodně podobný tomu portálu Doctora Strange. Po té se podívám znova na kopii přičemž si všimnu, že až tak identická mi není. Vlasy má krátké do mikáda, černé kalhoty potrhané a bílé triko s krátkým rukávem. Do koupelny přiběhnou hned Abby a Millie přičemž hned co uvidí tu holku obě vykřiknou.
,,To jsi ty!" vykřikne vystrašeně Abby a ukáže rukou na moji kopii stojící předemnou. Millie je v celku klidná do té doby co si všimne portálu mojí kopií to už vykřikne též na celý barák. Tímto jsme vzbudili minimálně celý New York.

,,Odejdi od nás Satane!" vykřikne výhružně Millie na tu holku před námi,  které se to evidetně trochu dotkne. Potom se však zasměje což zase mi nechápeme.

,,Emm..vím je to asi trochu divné, ale..znáte Doctora Stephena Strange?" zeptá se pohotově a přitom přistoupí blíž k nám a my automaticky popostoupíme do zadu. Všechny na její otázku, ale kývneme a ona se uklidní přičemž si povzdechne jako kdyby byla z jiného vesmíru.
,,Dobře..Hádám že ve vašem vesmíru je to jen hraná postava z Marvel studios," začne dedukovat a my mlčky kývneme ona se koukne znova na nás a pokračuje ve svém monologu:, ,,Já to věděla! Multivesmír, strukturová teorie..existuje to..Víte jsem z jiného vesmíru než vy, mé jméno je Lexy Green, v mém vesmíru jsem normální studentka kvantové  Fyziky na vysoké škole. Od té doby co jsem vynalezla urychlovač částic v mém vesmíru jsem velmi uznáváná. Ale jednoho dne jsem šla plavat s kamarády a když jsem šla ke grilu pro párky...najednou jsem viděla bělmo a..objevila jsem se tady." řekla poměrně klidně až na to, že já a Abby s Millie jsme klidné vůbec nebyly. Ta holka zjevně nelže, všechny mé teorie o mnohovesmíru potvrzuje. To, že existuje mnohovesmír a to, že je ona tady znamená, ale jediné..všichni z Marvelu žijí. Otočím se šťastně na Millie a usměju se což mi ona opětuje.
,,Millie víš co to znamená?" zeptám se s nadějí a úsměvem v obličeji ona na sucho polkne a kývne. Já zajásám a začnu:, ,,Tím, že Doctor Strange ve Spider manovy No way home spojil jeho vesmír s ostatními, spojil tím i nás vesmír..." začnu a ona mě hned přeruší:, ,,To, ale znamená, že je náš vesmír z mnoha a my se budeme moct setkat se Strangem, Wandou, Black widow, Iron manem.." přičemž začne vyjmenovávát všechny hrdiny z Marvel a po té co zkončí začneme z holkama pištět štěstím a skákat radostí do vzduchu. Asi po pěti minutách oslavování nás přerušila moje kopie svým schválně hlasitým  odkašláním.

,,Nechci vás rušit, ale už moc času nemáme. Musíte se přesunout do vesmíru Marvel světa a tam pomoct Strangeovi." řekne znuděně a my pohotově kývneme a přestaneme s poskakováním. Odejdu s nima za zády do pokoje, který následně až do něj vstoupíme všechny zamknu a sednu si na židli u stolu na, který si položím nohy.  Abby a Millie si sednou na postel a moje kopie začne nervózně přecházet z jednoho koutu místnosti do druhého. Podívám se na Millie přičemž si všimnu jak ji zaujatě sleduje, začnu ji věnovat tázavý pohled.

,,Děje se něco, Millie?" zeptám se hledíc na světlovlásku, která sleduje každý pohyb mé kopie.

,,Je úplný Sherlock v sukni." řekne šťastně nad čím protočím panenkama.

Nová kapitola je na světě..jak se vám líbila? Budu ráda za každou zpětnou vazbu (komentáře, nápady, otázky..)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro