„Budu tě chránit, Louisi. Můžeš se na to spolehnout. Teď jsem tvůj kamarád a od nikoho ti nic nehrozí," řekl Harry ještě jednou potom, co v jídelně nastal klid.

„Děkuji, Harry," zašeptal Louis s velkým úsměvem a postavil se na špičky, aby vyššího chlapce objal za všechno, co pro něj udělal, než se společně usadili a pustili se do jídla. Všichni si vyměňovali názor o tom, co se tady děje. Byl to neustávající šum slov a nápadů. Nikdo si nebyl ničím jistý, ale Warin věřil, že tohle budou zkoušky, které rozhodnou o tom, jestli budou žít, nebo ne.

Uběhla určená doba na oddych. Všechny subjekty měly volno, aby si dělaly, co chtějí, a přitom se připravovaly na další zkoušku, která pak přišla zničehonic. Jakmile usnul i ten poslední člověk, tak se do jejich pokojů dostali pracovníci, aby je připravili. Každému subjektu byl aplikován čip na zadní stranu krku a také drobný přístroj, který znovu změnil jejich oblečení na kostým. Poté byli odneseni na stejné místo, kde si procházeli první zkouškou. Tahle však byla zákeřnější a nebezpečnější.

***

„Sakra," zašeptal si pro sebe brunet a chytil se za hlavu, která nepřirozeně třeštila. Nečekal, že když půjde spát pozdě, tak se probudí s takovou bolestí. Opatrně se posadil, načež zasyčel, protože neležel na své posteli, ale na něčem tvrdém. Nejdříve si myslel, že spadl ze své postele, ale po otevření očí mu bylo jasné, že je v háji.

Rozhlédl se kolem sebe a měl pocit deja vu. Byl sice na jiném místě než před tím, ale i tak poznal tohle zaprášené město, které muselo být plné Invictů; těch černých, slizkých, hnusných zrůd. „To je v háji," zašeptal si pro sebe. S nadějí se rozhlížel, aby našel kohokoliv ze svých přátel, jenže tu nikdo nebyl.

Proto si začal představovat místo, kde se chtěl objevit. Po Harryho boku. Nic se nestalo. Byl stále na stejném místě a zíral na bílou zeď. Zkoušel to ještě několikrát, ale nic. Tiše si zanadával a pomalu se rozešel zničenou budovou. Nemohl pochopit proč jeho schopnost nefunguje. Přišlo mu to prostě divné.

„Je tu někdo?" zavolal do obrovské haly, která spíše připomínala jídelnu. Všechno bylo zničené. Jako kdyby nastal konec světa. Skrz sklo viděl něco černého a rychle se schoval za zeď. Stále se díval s nadějí, že to bude Harry, ale místo něj tam byli Invicti, avšak většina z nich vypadala úplně jinak než naposledy. Byli větší, více hrbolatí a hlavně páchli. Louis si musel zacpat noc, aby se nepozvracel. Měl nehorázný strach.

Neměl u sebe nikoho a nevěděl, co má dělat. Teď jenom stál na místě a čekal. V hlavě mu nepříjemně pulsovalo a pořád dokola slyšel slova, která nechápal. Jejich význam byl čistý a zcela jasný. Musel se bránit. Tentokrát se neměli schovávat, ale ochraňovat sami sebe a své bližní. Louis nevěděl, jak by to měl udělat, když byl sám a ty zrůdy takhle blízko. Dokonce viděl jejich zbraně, které u těch větších byly jiné než ty z první zkoušky. Vypadali nebezpečněji a vražedně.

Proto se brunet dál krčil u zdi a čekal, až ten hnusný zápach zmizí. Mohl tam být klidně hodinu. Potom uslyšel hlasitý křik, který se zdál být hodně blízko. Vyděšeně se rozhlédl kolem sebe, aby se ujistil, že ty věci jsou už pryč a potom se rychle rozeběhl. Snažil se skrývat a nebýt viděn, ale zářivě modrý oblek ho musel prozradit, protože se kolem něj prohnala střela a potom další. Nechal po tvářích téct slzy, jelikož byl moc zoufalý. Ty potvory byly hned za ním a chtěly ho zabít. Věděl, že neumře, ale i přes to měl strach z té bolesti, až by se rozsypal v prach.

Neměl kam utéct a mohl se jen modlit, že to přežije. Uviděl díru ve zdi. Jediná věc, která ho mohla zachránit. Využil všechnu svoji sílu, aby se dostal k tomu místu a potom i dovnitř. Byl to prostor, kterým mohl projít. Vypadalo to jako trhlina, ale zachránila ho. Všude byla tma, ale řev a zápach z Invictů ho hnal dál. Začal běžet hlouběji a hlouběji do tmy. Bylo mu jedno, co bude na konci tunelu. Nejdůležitější bylo utéct před jistým koncem.

Nezdálo se, že by zrůdy šli za ním, a proto se na chvíli zastavil, aby popadl dech. Potřeboval najít své přátele. Kohokoliv. Warina, Harryho, Dereka, nebo někoho, kdo by pro něj byl oporou. Jen doufal, že znovu nenarazí na Sjru. Už s tou dívkou nechtěl mít nic společného.