Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

9. část

Todd hlasitě zavrčel a pohnul se boky proti Johnovi, udržoval svůj rytmus, přičemž položil ruce vedle jeho tváří na postel. Sklonil se, aby se jeho rty otřely o jeho lalůček. „Ani nemáš ponětí, jak moc jsem tě v tu dobu chtěl, Johne Sheparrrrde. Toužil jsem tě přišpendlit na zem a vzít si tě, jak mi instinkt velel. Tvoje vůně byla tak lákavá a jedinečná. Taková, jakou jsem u lidí ještě nikdy necítil."

John hlasitě zasténal a vyhledal ty zlatem zbarvené oči. Rty měl rozevřené, tváře zrudlé chtíčem i pochopením. Přesunul ruce na Toddova ramena a prudce stisknul, až se v nazelenalé kůži objevily prohlubně, ale Todd si ho dál bral a podmaňoval bez mrknutí oka. Boky mu vycházel vstříc a každým novým pohybem se otíral o jeho prostatu, až se Johnovy nohy začínaly neúprosně třást.

Jejich prsty se propletly.

Znenadání jako kdyby ho pevně sevřelo něco hřejivého. Nejen proto, že cítil proti sobě tělo, které mu způsobovalo rozkoš. Všechny ty vjemy jako by najednou dávaly smysl. Obklopovaly ho jako membrána opisující hranice kolem jeho kůže. Krystalizovaly, měnily se, stupňovaly se, až jimi byl napěchovaný po okraj vlastního vnímání. A uvědomil si, že ne všechny ty city patří jemu.
Když se zadíval do rozšířených zornic wraitha, v jejich odrazu se rozpoznal. Zrcadlily se v nich všechny jeho pocity a John si potvrdil, že je vážně cítí a nenamlouvá si to. Nebylo to v jeho hlavě, zřetelně to cítil. Sdílel. Brněly mu v žilách, šimraly po těle, hladily ho v zátylku, někde tam uvnitř nitra. A začínal navážno chápat, co všechen ten příjemný chtíč znamená. Todd. Jejich spojení bylo opravdové. John cítil totéž, co cítil Todd. Jako by jejich vědomí bylo propojené. Jako kdyby jejich neurální vazby sdílely stejné prožitky.

Bylo to ohromující, nečekané, bez hranic. Ta síla hřála jako láva bublající v sopce. Soustředilo se to mezi nimi, rozpínalo a navozovalo dojem bezpečí. Štěstí. Souznění.

Když se jejich rty opět setkaly v polibku, všiml si, že wraith proti němu je tou zkušeností stejně překvapený jako John. Možná spíš šokovaný. Přirazil prudčeji, divočeji, jako by se pokoušel s Johnem splynout a už se nikdy neoddělit. Extáze, která se mezi nimi dvojnásobila, si neúprosně vybírala svou daň. John se zachvěl a zaúpěl Toddovi do rtů. Věděl, že už nezbývalo moc, aby se konečně udělal. Bez jediného doteku na péru. A Todd ten neodkladný moment cítil taky. Opřel se do něj a zároveň se na něj natlačil i John. Pohybovali se proti sobě v neúprosném tempu. Hnali se do cíle s divokostí, která brala dech a rozbušila tep tak, že byl slyšet až v uších. Rezonoval prudce jako ozvěna.

Johnovi vyklouzlo z úst Toddovo jméno, které se pomalu měnilo na přidušené sténání, a na oplátku u ucha uslyšel hluboké a naléhavé zavrčení. Špičky prstů s černými drápy se mu zaryly do kůže. A i když by to za normálních okolností mohlo být horší, stejně to zabolelo.

Toddovy rty se přitiskly na Johnovo hrdlo ve stejný moment, co se špičkou penisu otřel zprudka o jeho prostatu a v tu chvíli to Sheppard už nezvládl a napěchovaný jak fyzickým, tak psychickým vzrušením, se udělal. Poprvé v životě bez stimulace penisu.

Ten zážitek byl neuvěřitelný, intenzivní a k jeho překvapení jako by nebral konce. Byl svědkem toho, jak se mu proti mysli otřely cizí myšlenky, zatímco se wraith proti němu prohnul a dosáhl cíle hned vzápětí. Toddovo vyvrcholení uvnitř zahřálo a celé to pohnutí bylo tak neuvěřitelně správné, že Johnovi ještě jednou poskočilo péro a potřísnil oběma břicho. Skoro jako kdyby zakusil další prudký orgasmus. A možná, že právě to se taky stalo. Nebo šlo jen o ozvěnu toho Toddova. I tak to stačilo, aby Johnovo tělo došlo k prozření, že ho podstupuje taky.

Oba si uvědomovali, že mezi nimi probíhala bouřlivá senzitivní symfonie. Náhlé vlny emocí se postupně přetvářely v harmonické záchvěvy, které kolovaly celým jejich tělem. Když Sheppard zanalyzoval Toddův obličej, pochopil, že i wraith byl celým děním vyvedený z míry a úplně nechápal, co se to právě odehrálo.

Popadali vedle sebe dech a jejich dlaně se mimoděk dotkly. Zašimralo to po celé ploše ruky a putovalo to až kamsi do žaludku, kde se to na dně pevně usadilo. Čas se zase pomalu vracel do normálu, ale to vnuknutí a přítomnost cizího vědomí v Johnově hlavě neustávaly. Jakoby měl v hlavě bavlnu. Ale byl to pohodlný a vítaný pocit. Pocit uvolnění, vzájemnosti a štěstí. Chtěl ten zážitek uzavřít do lahve a navždy si ho uchovat. Po tváři se mu rozlil úsměv Mony Lisy. To právě s Toddem okusili nějakou tandemovou nirvánu? Co to do hajzlu bylo a proč to nedělají pořád?!

„Do prdele," pronesl po chvíli ticha a uvědomil si, že ještě nepustil Toddovu ruku a že má tendence se ho neustále dotýkat jako by na tom závisel příjem kyslíku.

„Vskutku," zaševelil temně wraith a zaujatě si Johna prohlížel, jako by ho viděl poprvé.

„Co se to právě stalo, Todde?"

„Nejsem si jistý, že znám odpověď na tvou otázku, Sheparrrde."

„Proč... co... to v mý hlavě seš ty?" zeptal se hloupě, ale nenapadlo ho nic jiného.

Bělovlasá tvář se pohnula blíž, aby se mu opřela o čelo. „Vypadá to tak. Naše mysl navázala kontakt. Ale nerozumím tomu, jak to mohlo nastat. I přes všechny mé schopnosti je taková intimní a hluboká vazba možná jen mezi wraithy. Ty, Johne Shepparde, jsi byl pro mě vždy velkou záhadou, ale na tuto realitu jsem i já krátký. Za normálních okolností bych hádal, že mezi tvými předky kolovala krev wraithů, ale nejsi z této galaxie, je zhola nemožné, aby tomu tak bylo."

John zíral na jeho rty jako omámený, ale každé slovo poctivě vstřebal. Čelo se mu nakrabatilo, jak se zamyslel a otočil se na záda, přičemž svého milence konečně pustil ze sevření. V ten okamžik se mu vybavily dávné vzpomínky. Nebo spíš zážitky. Zhluboka vydechl.

„Ty, Todde, může s tím mít něco společnýho skutečnost, že se mě pokoušel vysát iratuský brouk, nebo že jsem se tak trochu nakazil nedokončeným retrovirem?"

Tělo vedle něj ztuhlo a jejich pohledy se znovu vyhledaly, ale tentokrát se mimozemšťan tvářil doslova zaskočeně. John cítil, jak se mysl vedle něj chvěje emocemi, které ani nedokázal všechny pojmenovat. Mezi nimi byl ale úžas. Zároveň s obdivným zaujetím. Sentiment na mnoho dalších způsobů.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro