Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4. část

To trapné ticho pročísl hluboký tón: „Potřebuješ vycouvat?"

Už zase. Todd mu podruhé dal šanci celou situaci rozseknout, aby si zachoval důstojnost. Ale Sheppard v tom stejně viděl akorát tak provokaci. A jeho ješitnost se naježila.

Vytržený z úžasu po něm vrhnul pohledem s prostým: „Jen zavři oči."

„Proč?"

„Nemůžeš se na mě prostě jen tak dívat," pronesl rozhodně.

„To nebylo součástí pravidel, Sheparrrde," zavrněl sametově. „Chci tě vidět, až budeš mít plná ústa. Mnou."

Sheppard se pod tím svůdným pohledem začervenal, tentokrát míň z rozpaků a víc z něčeho, co se spíš podobalo potěšení. Připadal si jako retrívr, co přinesl pánovi tenisák. A ocasem bude zřejmě vrtět co nevidět.

„Fajn," odsekl, aby nedal najevo, že se mu to až tolik nepříčí a prsty znovu obemknul Toddova impozantního ptáka. Vzhledem k tomu, že se zase o kousek zvětšil, bylo jasné, že ho celá ta situace vzrušuje jakbysmet.

Todd zatajil na okamžik dech, žluté oči se vpíjely do míst, kde se jejich dotek setkával. John zapřel druhou ruku o jeho stehno, naklonil se a konečně se odhodlal k dalšímu kroku. Přitiskl jazyk k hlavičce Toddova penisu. Takový intimní počin byl zprvopočátku pro něj dost trapný, a tak si dával záležet, aby nevzhlédl a aby neviděl wraitha, jak ho při tom sleduje.

Zdálo se, že až na drobné rozdíly nebyla anatomie wraithů o tolik jiná. A technika zpracování fungovala očividně naprosto stejně jako u lidí. Jediné, co se mu zdálo podivné, byla skutečnost, že se Toddovo nádobíčko lubrikovalo nějak samo od sebe. Johnovi se mezi slinami povalovala nasládlá příchuť, po které jako by měl lehkou hlavu. A tvrdý péro. Pravděpodobně šlo o enzym. Mělo by ho to znepokojovat, ale v tuhle chvíli mu to bylo doslova putna. A sázka byla sázka.

Jak asi chutná wraithský sperma? Taky jako enzym? Na to by si klidně zvykl. Měl co dělat, aby se nehty nezaryl Toddovi do nohy. Opatrně pohltil celé jeho péro a potlačil dávivý reflex, aby mu předvedl, že není žádný béčko.

John zaslechl nad sebou tiché zalapání a znovu zrudl, přičemž jazykem přejel po štěrbině.

Aby nenadělal hluk, zatnul Todd zuby, až se mu pohnula viditelně čelist. Snažil se soustředit na křivku těch růžových naběhlých rtů, jak klouzaly po jeho působivé erekci, která mizela v té horké vlhké hloubce.

John tiše zasténal, když se mu naběhlá žíla na Toddově délce svezla po spodní straně jazyka. Zaměřil se na ni a přitlačil víc, snažil se nahmatat její rýhu po celé trajektorii. Jakmile se mohl uvolnit natolik, aby zvládl i s tak velkým pérem v puse dýchat, roztáhl rty v úsměvu, když se Toddovy nádechy začaly zdát nepravidelné. Snažil se přitom nepůsobit příliš dychtivě, když do sebe znovu ten lákavý penis vsál.

Nepředpokládal, že tohle povede ještě někam dál. Nepředpokládal vůbec, že až tenhle den skončí, tak se mezi ním a Toddem vlastně něco změní. Ale už to byla nějaká doba, co se takhle oddal někomu jinému. Jinému chlapovi. Emzákovi? Skoro zapomněl, jak ho tahle bohulibá činnost naplňovala. Ve všech jejích smyslech. S prsty nataženými na wraithově stehně si pomáhal udržovat tempo při náklonu. Pohyboval se každým okamžikem rychleji, a pak zase pomalu a jemně dolů zpátky ke kořeni.

Todd sevřel pěsti s opilovanými nehty na opěrce křesla. Vtíravá myšlenka znovu na chvíli Johna vyrušila při představě, k čemu si asi Todd tak náhle zkrátil nehty. Ale zapudil ji a pokračoval dál ve své práci. Kdyby už Todd sám o sobě nebyl po kůži tak bledý, klouby na prstech by mu jistě pod tlakem ještě víc zbělely, jak zarýval dlaně do živoucího materiálu jen proto, aby se hlasitě neprojevil, když z něj John vysával zbytky příčetnosti.

Sheppard to zahlédl koutkem oka. Natáhl ruku, aby si na moment ten mohutný nástroj polaskal v dlani, nato k Toddovi zhluboka pronesl: „Můžeš mě klidně držet za vlasy," odkašlal si. „Jestli teda chceš."

Nečekal na odpověď, jen pokračoval tam, kde před chvílí skončil. Snad jako kdyby čekal odmítnutí, které by těžce nesl. Odkdy mu záleželo na tom, jestli Todd po něm touží, sakra? Odkdy se mu potřeboval zavděčit? Místo toho ale Todd váhavě zvedl jednu ruku k plukovníkově hlavě a propletl svoje bledé prsty se střapatými vlasy, které byly na dotek překvapivě jemné.

Zdálo se, že to Johna motivovalo, a tak nasál ještě intenzivněji. Uchopil Toddova ptáka, olízl ho po hrbolaté spodní straně. Hezky od kořeně po pevnou zeleně tmavou hlavičku. Splnilo to kýžený efekt, protože Todd se v křesle otřásl a unikl mu první neuhlídaný sten. John potěšeně vzhlédl. Překvapilo ho, jak tmavé byly wraithovy oči. Jak pod rozšířenými zorničkami, které nabraly kulatý tvar, mizela ta nepřirozeně žlutá barva. U koček rozšíření zornic signalizovalo strach nebo nadšení. Todd teda určitě z Johna strach neměl a jeho vzrušení bylo zatraceně dost viditelné i bez toho. Jejich oči se střetly. Todd při té příležitosti pohladil Johna palcem po oteklém spodním rtu. Vlastně se výraz v jeho obličeji nelišil nijak od těch, se kterými ho běžně vídal, ale ten upřený pohled byl jako doutnající oheň. Žhnul. Paralyzoval.

John polknul. Slyšel svoje srdce bít až v uších, sotva popadal dech a to byl teprve na začátku. Musel uznat, že byl na Todda kurevsky smyslný pohled. A když se k tomu přidalo wraithské předení, měl co dělat, aby si ho přitom sám nezačal honit, jak byl nadržený. Měl chuť na něm vyzkoušet kdejaký experiment, který se mu s lidmi nikdy nepoštěstilo realizovat. Todd byl přece jenom trochu jiná liga a ke všemu měl neuvěřitelnou výdrž. Když se do toho posranýho karambolu dostal, hodlal z toho vytěžit maximum.

Opřel se znovu do kůže oděných stehen, aby měl lepší úhel a na jeden ráz ho celého pohltil, až mu do očí vytryskly slzy. Nasál a zase se stáhl, znovu a znovu. Celé to zopakoval několikrát a zrychloval přitom tempo.

Todd se prohnul v zádech, a když vyslovil Johnovo jméno, působilo to, jako by mu po zádech stékal horký sirup. Jakmile John znovu vzhlédl, aby se přesvědčil, že už je Todd na samé hranici, všiml si, že se dívá směrem ke vchodu. Na rtech se mu usídlil úlisný úsměv, sotva patrný, ale byl tam, než Johna znovu zatáhl za vlasy. Dekadentní. Velitel wraithské flotily vyhlížel dekadentně. S rozevřenými kalhoty a vlasy rozcuchanými do všech směrů. John by ho vykouřil klidně znovu. Možná až se vrátí z mise. Na přivítanou.

Ve svých myšlenkách si ani nepovšiml, že ticho, které se kolem nich rozprostíralo, narušil přibližující se mumraj.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro