Sheppard musel donutit nohy, aby se pohnuly. Netvářil se u toho nijak znechuceně, ale ani žádné nadšení z něj nevyzařovalo. Jakmile se přesunul přímo k místu, kde Todd seděl, tak nečekaně skončil na klíně wraitha poté, co se k němu zelená ruka natáhla. A v dalším nestřeženém okamžiku došlo i k polibku. Toddovy rty se zprvu o ty jeho jenom jemně otřely. I tak ho překvapil. John neměl ani ponětí, že wraithové aktivitu, kterou bylo líbání, znají a provozují. Naopak měl za to, že to je něco, co jejich druh ve svém repertoáru rozhodně nemá. A vůbec když se do hry přidal i Toddův entuziasmus. A jazyk, rozhodně jazyk. Dlouhý, mrštný a přesto opatrný. S hbitou špičkou.

Trochu mu dělaly starosti jeho zuby, avšak když zjistil, že k tomu není důvod, protože wraith na to šel i přese všechno obezřetně a s překvapivou zkušeností, napětí ve svalech povolilo. I navzdory tomu tam jistá ostražitost v jádru pořád zůstávala. Nicméně hned poté, co se Toddův jazyk vplížil mezi jeho rty a skoro mu vyrazil dech, na pár vteřin ztuhl od krku až k patám. Možná k palcům, kdo by to vnímal. Byl připravený svému emzáckému spojenci vykouřit ptáka, tak zněla dohoda. Ale netušil, že bude v balíčku i výměna jiných tělních tekutin. Líbání bylo pro něj dost osobní. A v rozporu s tím i víc intimní, než skutečnost, že měl v brzké době v plánu spolykat Toddovy plavce.

Hned vzápětí to zase skončilo a John na Todda chvíli hleděl s nevěřícným výrazem, zatímco mu srdce v hrudníku zběsile bušilo jako o závod. Zatraceně. Todd ho políbil. Čekal cokoliv, ale tohle ne. A naprosto to narušilo jeho vyrovnanost. A celou karmu. A čakry a šambaly, a vůbec cokoliv, na co si do hajzlu vzpomněl. Totálně všechno, co ovlivňovalo jeho bytí. Možná, že vesmír se z toho brzo podělá na tři etapy stejně tak.

Drobný škodolibý hlásek v jeho hlavě to celé ještě pochvalně zhodnotil, neboť Johnovo tělo reagovalo na ten drobný důvěrný akt rozhodně s nadšením, i když to mysl stále zpracovávala.

Todd vycenil pobaveně zuby. „Už jsem měl z Johna Shepparda jeho životní sílu. Je třeba okusit z něj i ten zbytek."

Zamrkal. Nebyl si jistý, co to znamenalo, ale skoro to znělo, jako by s ním Todd flirtoval. Jestli takto wraithi teda flirtovali. Ale měl pocit, jako by se na něj zadíval pohledem hodnotícím jeho rty jako božskou manu, kterou bylo nezbytné vyplenit. Už jenom v rámci vědeckého poznání, jak jinak. Todd byl přece v první řadě vědec. Všichni to věděli. I John. Vědec by si přece nenechal ujít přepočtení setrvačnosti a úhlu odrazu. Tak proč se s ním u všech Antiků vsázel?

„Snažíš se mě vyděsit nebo navnadit?"

„Podle toho, čemu dáváš přednost. Informoval jsem se, že lidé vašeho původu dávají přednost různým formám stimulu. Například strachu, bolesti nebo i jiným pikanteriím. Údajně to ve vás vyvolává vzrušení. Jste zvláštní rasa."

Zakuckal se. „To jsou spíš výjimky, Todde. Není v tom žádnej vzorec. A záleží vůbec na tom? Jsem tady, abych splnil svoji dohodu."

„To ale neznamená, že si to nemůžeš užít taky, Shepparrrrde," zapředl.

A voják proti němu se na okamžik otřásl, když ten hlas zavibroval kousek od jeho citlivé kůže.

Semknul pevně rty, když se na něj wraith úlisně usmál.

„Nemusíš se cítit nepohodlně, Johne Shepparde, vím, že jsi muž, který drží své slovo, za ty roky jsi mě o tom nejednou ujistil, " přejel drápem lehce po jeho páteři, až se plukovník ošil.

John si všiml, že není tak špičatý jako včera. Polknul a uvědomil si, co je toho nejspíš příčinou.

„Zvol si svoje vlastní tempo. Kvůli tomu jsem tě zavolal dřív. Navíc jsou všichni moji důstojníci zaneprázdnění prací a nikdo nás nebude rušit, než nastane čas odletu."

Začínalo jít do tuhého, ale Johnova ješitnost by nikdy nedovolila, aby couvnul. Jednou se do toho průseru dostal, tak se z něj zase vylíže. Doslova. Přese všechno na něj Toddova slova docela zapůsobila a on se zase zklidnil, jak jen to v této chvíli vůbec bylo možné. Dotek na páteři ho mrazil, a kdyby si byl ochotný přiznat pravdu, tak i vzrušoval. Bylo bez pochyb, že ho Todd sváděl. I když nemusel. Dal přece slovo. I tak si dal vrchní komandér tu práci, aby se cítil příjemně. Co tím sledoval? A chtěl v tom John vůbec vidět něco víc?

Povzdychl si a odtáhl se, aby se hned na to zase postavil na nohy. Wraith ho zaujatě pozoroval, ale už se ani nesnažil zasahovat do jeho odhodlání.

Johnem se prohnala vlna rozpaků, ale něco v něm i zahořelo, když si klekl k jeho nohám. „Tak se pohodlně usaď a vytáhni svoje péro."

Toddovi vyletěl koutek úst vzhůru, ale vyhověl v podstatě jen tomu prvnímu požadavku. Usadil se pohodlně, načež čekal, že se Sheppard zhostí toho druhého úkolu osobně. Už seděl na zemi na kolenou, proč by za něj dělal jeho práci? Nakonec uvolnil jen svoje kožené kalhoty, aby měl člověk lepší přístup a gestem naznačil, že tím jeho námaha končí.

Sheppard rozmrzele vydechl a nakrčil obočí v příznačně roztrpčeném gestu, když si uvědomil, že Todd mu to v ničem neusnadní a donutí ho si svoji přehnanou biliárovou aroganci vyžrat až do dna. Semkl pevně rty, až mu zaskřípaly zuby. Zdvihl hrdě bradu a vyzývavě se podíval do těch reptiliánských očí, když se natáhl za lem Toddových kalhot, aby nahmatal více než impozantní instrument.

Ještě ho ani pořádně neviděl a už se mu představy rozletěly do všech stran. Předpokládal, že bude překvapený, protože se nikdy dřív o anatomii wraithů nezajímal, ale i tak ho to zaskočilo víc, než očekával.

Toddův napůl naběhlý pták mezi prsty lehce klouzal, jako by se sám od sebe lubrikoval. Kůže na něm byla hodně jemná, skoro až hebká. Mimo samotnou hlavičku, která pod špičkou palce působila drsněji a odolněji. A jako by na ní byly nepravidelné drobné výstupky. John ani nechtěl přemýšlet nad tím, jakou měly mít funkci, když si uvědomil, že wraithská populace se z devadesáti procent skládá z mužů. Ten mrazivý pocit v páteři se vrátil. V žaludku ho zasvrbělo.

Wraithovo vybavení bylo už na dotek o něco větší, než byl průměr u lidí. Větší a objemnější. Když se odhodlal obemknout Toddův penis celou dlaní, zjistil, že ty drobné výstupky se horizontálně táhnou i zespodu jeho ptáka a mimoděk zalapal po dechu. Odolal nutkání zavřít oči a strávit fakt, že dokonale chápe, jakou mají mít funkci. Nemělo smysl se tvářit, že to ani chápat nechce. Jeho vlastní penis mu v kalhotách solidárně zacukal. Ani ne za pár vteřin bude mít to péro v puse. Tep se mu rozbušil ještě o další kmitočet. Jasně, že už předtím cucal něčí péro, v tom nelhal, ale nikdy nebylo tak enormní.

„Tak dobře, jo, já..." jeho hlas se uprostřed věty zlomil. Odkašlal si.

Todd, ten bastard, se zákeřně uculil. Jako by přesně věděl, na co John myslí. A byla tu velká šance, že to opravdu věděl. Přestože to nedal nikdy najevo, John měl často dojem, že mu wraith čte myšlenky i při běžných debatách u piva. Královna nebo ne, byl to deset tisíc let starý a zkušený wraith. Plukovník měl nejednou pocit, jako by mu komandér viděl až do žaludku. Nemohla být náhoda, že často doplňoval jeho věty. Že přesně věděl, čím ho vytočí, nebo naopak potěší.