Byl první školní den. Velká síň už byla plná studentů a profesorka McGonagallová už dávala Moudrý klobouk na jednu z posledních hlav prvňáčků. Severus ovšem vůbec nedával pozor, jelikož jeho mysl stále zaměstnávala ta samá otázka kdo je nový učitel obrany proti černé magii?

Konečně už byl i poslední žák zařazen a ředitel začal s každoročním projevem, jak tu žáky vítá a že se nesmí do lesa a do jednoho z pater, když vtom zazněla konečně ta slova, na které Severus celý týden - od doby kdy jim to ředitel oznámil - čekal.

,,Dovolte mi také, abych vám představil nového učitele obrany proti černé magii!" řekl Brumbál a rukou ukázal na boční vchod vedle učitelského stolu, ze kterého vyšel černovlasý mladík v dlouhém tmavě zeleném hábitu. Když mu Severus pohlédl do tváře, okamžitě poznal, že tam jde jeho přítel. Nejprve si myslel, že je to snad jen nějaký omyl, že sem byl pozván prostě jako slavný absolvent školy... Ale když se postavil kousek před pultík, kde stál Brumbál, a lehce se uklonil za potlesku celé síně a následně poděkoval řediteli a zamířil si to na židli přímo vedle něj.

Severus se snažil tvářit co nejvíce neutrálně, což se mu díky dlouholeté praxi povedlo, ale i tak byl velmi překvapen.

Vzal si jen pár soust a počkal až jeho milenec dojí. Až Harry dojedl a Brumbál poslal všechny na kutě, vydali se spolu z Velké síně. ,,Co to má být?" zeptal se lehce naštvaně Severus a vybídl Harryho, ať jde s ním do sklepení, kam tedy oba směřovali automaticky.

,,Co jako?" opáčil naoko nechápavě Harry.

,,To místo?" zeptal se Severus znovu a Harry se jen vyžíval v tom, jak je jeho milenec netrpělivý.

,,No, moje nová práce," zazubil se na něj Nebelvír.

,,Pojď," vybídl ho tiše Severus, ať vstoupí do jeho komnaty a šel pro láhev whisky, jejíž obsah nalil do dvou skleniček... tedy samozřejmě ne celý. Jednu pak podal Harrymu a posadil se s ním na gauč.

,,A jak tě to vůbec napadlo - učit?" zeptal se Severus a kopl do sebe celý obsah skleničky. ,,No, řekl jsem si, že bych své poznatky mohl dávat dál," opáčil mu Harry.

,,Zajímavé," odvětil už klidně Severus. ,,A-" začal se ptát znovu, když nakonec dokončil větu se slovy: ,,vždyť už je to jedno, to místo je tvoje." Jakmile Harry uviděl lehce skleslý pohled svého muže, povzbudil ho slovy: ,,Ale ty jsi skvělým lektvatistou, Seve, tebe by bylo pro obranu škoda, lepšího učitele si ty děti ani nemůžou přát."

Severus se jemně usmál a pak jakoby se nic předtím nestalo, řekl: ,,Ale teď už se nebudeme zabývat prací." A hladově se vrhnul na mladíkova ústa. Harry byl ze začátku trochu překvapen, ale okamžitě začal spolupracovat.

KONEC