Když se nám líbí nějaká další praktika, nebo třeba máme nějakou velice zajímavou úchylku, kterou bychom chtěli realizovat...

Jenže vnitřně umíráme strachem to říct naší drahé polovičce, protože máme pocit, že tohle je už prostě přes čáru a že bychom skončili odmítnuti, nebo ještě hůř - nadobro zavrženi jako nechutná stvoření.

Třeba já s Masterem jsme se dostali do té fáze vztahu, kdy jsme si prostě otevřeně popovídali o našich turn onech a navzájem si prozradili své kinky...

A vlastně jsme zjistili, že toho máme sakra moc společného, a rozhodli jsme si trochu poupravit plány našich společných večerů.

gore-whore, znova ti děkuju, že ses rozhodl mi to říct. Moc si toho vážím. (You know how much I love you~)

A pro vás ostatní mám radu, kterou prohlásila má kamarádka, velice moudrá lesba s růžovými vlasy (Teď už je ale má fialové.): ,,Základní pravidlo ve vztahu je, že o sexu musíte mluvit, mluvit a mluvit. Bez toho to zkrátka nejde. Potřebujete si vyjasnit, co se vám líbí a co naopak dělat nechcete, abyste to mohli dát dohromady tak, aby si to obě strany užily co nejvíc."