Před první návštěvou sexshopu se u nás pravidelně (Možná i lehce nepravidelně.) střídají dva hlavní pocity:

I. ,,Já jdu konečně do sexshopu. Aaaaaaa. Koupím si, co budu chtít. Aaaaaaa. Jednou ty peníze vrazím do něčeho užitečného. Už se těším, jak ty hračky/pomůcky použijeme. Aaaaaaa." - Prostě hopsáme okolo jako retardi, radujeme se, jsme strašlivě natěšení a nejraději bychom to vykládali každému na počkání.

II. ,,Já jdu opravdu do sexshopu? Co jim mám jako říct? Jak mám pozdravit? Jak se tam mám chovat? Mám si to tam prohlédnout a něco si vybrat sama? Nebo jít k pultíku? Co mám říct, až se mě prodavačka zeptá, co potřebuji? Mám se tvářit sebejistě? Aaaaaaa, bože můj... Co budu dělat?!" - A jsme schopní ležet na posteli, házet sebou v záchvatech paniky a dokonce uvažujeme o tom, že si raději objednáme balík.

Aneb, když se ta druhá možnost u vás eskaluje kvůli sociální fóbii a dalším problémům, takže se nakonec k sexshopu ploužíte jako na vlastní pohřeb a těsně přede dveřmi začněte uvažovat o tom, že ty věci oželíte a radši rychle zmizíte pryč.