Jakmile se evolvneme do té skutečně KINKY osoby, je docela jednoduché nás dostat do toho stavu, kdy prostě nutně vyžadujeme pozornost našeho dominanta/submisiva. (Řekla bych, že je to něco podobného jako "heat" v A/B/O... Trochu.. Možná...)

No a samozřejmě, že se nám to stává v ten nejméně vhodný okamžik; když jsme na přednášce, ve škole, ve veřejném dopravním prostředku, když nejsme doma/na bytě sami... Nebo třeba když je před námi deset stránek anatomie, které musíme umět na další den nejhůř "na céčko".

Nevím, jak moc se to stává vám a v jakém rozsahu, ale já už se kolikrát přistihla, jak ležím na zemi a kňučím jak zraněné štěně, jelikož jediné, na co dokážu myslet, jsou mí Master a to, jak si mě přivlastní a jak mě potrestají a ahhhhhhh....