143 | Zase jsem na pohřbu, stejně jak včera
duben 2019
[Pro všechny skeptiky z oblasti logiky]
Zase jsem na pohřbu, stejně jak včera
Včera pan Nováček, dneska zas Věra
Věra, má manželka, ulehá do hlíny
Do hlíny vedle mně, toť náš hrob rodinný
Rodinný, pro nás dva vytvořený
Konečně jsme spolu, avšak já znetvořený
Čas dělá své věci, a červi taky
Ležím zde již pět let, nevidím mraky
Ty řeči o nebi, o ráji, pekle
V zimách si dlouze sním o zdejším teple
O teple v období nocí i rán
Aspoň že nyní tu už nejsem sám...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro