Odešla jsem tedy a slyšela jak Zak pronesl : "půjdu jí zkontrolovat". Na chodbě jsem začala hrozně moc brečet než jsem se vylekala ruky na mém rameni. Ano. Byl to Zak. "Co chceš ?!"odpověděla jsem naštvaně. "Bojím se o TEBE, počkat ty brečíš kvůli mě?" Řekl Zak. "No najednou tě zajímám že se o mě bojíš! ZLOMIL SI MI SRDCE JA TĚ MILOVALA A TY JSI MI ZLOMIL SRDCE!! a najednou se o mě bojíš. Ne nic neříkej" dala jsem mu prst před pusu a pokračovala "jen jsem nevěděla jak ti to mám říct a nevím jak mi můžeš napsat že jsem TVOJE a pak se se mnou ro..ro..no..prostě..ro..ro" slovo jsem nedokončila slzy mě přemohly a nemohla jsem ani pořádně dýchat. "ZLATO poslouchej teď mě poslouchej!" Rychle jsem mu odpověděla "NE UŽ NIKDY". Nato se asi zamračil neviděla jsem přes slzy. Chytil mě za rameno a pak mi rukou zvedl bradu. Přes slzy jsem neviděla nic jen jsem cítila kapesník a pak už jsem zas viděla. Zak mě chytil za hlavu a z ramene přešel na držení na zádech. "Nebudu tě poslouchat rozumíš. NEBUDU. Nejsem už tvoje a nejsem tvůj majetek a jestli ze mě nesundáš ty tvoje pracky tak..tak začnu křičet a udělám ti peklo ze života.". Ale nedal se odbýt ruka na zádech se přemísťovala na zadek a rukou mi hlavu tlačil ke svojí. Než mi poručil : "Teď mě poslouchej!! Sakra udělal jsem chybu ohromnou chybu ale chci tě chci být jen s tebou nikdo jiný mi nikdy nechyběl tak moc jako ty. A když jsem se s tebou no rozešel tak jsem si zlomil srdce i já. Neuvědomil jsem si co dělám. Omlouvám se." Pak jsem se mu vykroutila a řekla :"CHCI DOMŮ!!". Zak nechápavě pronesl : " cože?".