Nic méně jsem si nechtěla připustit že bych byla sama. Po škole jsem šla ze dveří když slyším jak někdo volá : '' Počkej ''. Byl to Jo. Zarazilo mě to. "Víš mohl..já..bych tě chtěl..no". "Jo jestli myslíš doprovodit mě" na to kývl hlavou a já pokračovala "tak na to rychle zapomeň.". Neměla jsem po dnešku s těma holkama chuť na keci od kluka co na tom byl naprosto stejně a že se choval jako naprostý a nefalšovaný snob. Asi jednu ulici před mým domem jsem tentokrát uslyšela jiný hlas: " MILÁČKU..". "Zeky??" Odpověděla jsem." MILÁČKU proč si na mě nepočkala ?". "No .. Ehm..Já.. řeknu to na rovinu tvůj 'kamarád' mě před školou balil a nemohla jsem na tebe čekat než si se vyprostil od tvých fanynek.". Pak z něj vypadlo jen nějaký omlouvám se a svezl mě domů. Políbila jsem ho na rozloučenou a to mě ještě čekalo nechutné překvapení. "Ahoj 'MILÁČKU'". Řekl nechutně Bill. Měla jsem štěstí byli jsme doma sami. "Páskači nechutnej zavinil jsi málem zhroucení táty můžeš za to ty". Řvala jsem na něj. Pak jsem vyběhla a začala mu nadávat a bít ho. Možná až moc na něčí vkus, ale já byla naštvaná a zamilovaná. "Promiň, promiň" opakoval do kola než jsem přestala a šla do pokoje. A psala si s Zakem.