Pro tebe,

pro tebe,

Napíšu báseň,

Aby jsi věděla,

o tom kdo já jsem,

Pro tebe,

pro tebe,

Napíšu slova,

Co budou se tu říkat,

klidně zas a znova,

Pro tebe,

pro tebe,

Napíšu rým,

a jenom já teď vím,

pro boha co s tím,

Pro tebe,

pro tebe,

Napíšu báseň,

aby jsi věděla o tom kdo jsi,

A o tom kdo já jsem,

Pro tebe,

pro tebe,

Jenom ta slova a nic víc,

zamknu je na klíč,

a nechám je snít,

Pro tebe,

pro tebe,

Jenom tahle slova,

a budu ti to opakovat klidně zas a znova,

Protože ty skvělá jsi,

a doufám že to víš,

Ale pokud mi dovolíš,

ráda ti odpovím,

Ráda ti odpovím bez všeho na otázku,

co se bude skládat i klidně z myších ocásku,

Ráda ti odpovím,

však klidně na co chceš,

Mužu říct pravdu,

a nebo klidně lež,

A jenom ty dvě slova

 ,,Pro tebe" zůstanou,

A řeknu ti je znova,

jen počkej za branou,

A možná i jednou ti od nich hodím klíč,

a kdo ví, utečou,

A nebo zmizí pryč,

Však jen ty dvě slova,

,,Pro tebe" zůstanou,

Jak korálky na šňůrce,

 ve srdci povstanou,

A snad mi dovolíš,

snad jednou napsat list,

Který však budeš jen,

ty moci jenom číst,

A v něm ta dvě slova,

,,Pro tebe" budou dál,

I když to naše přátelství,

možná i vítr svál...