Není to... Není to možné... Opakoval si v duchu. Stále byl přesvědčen, že se jednalo jen o vtip.

Naštvaným krokem zamířil neprodleně k nejbližšímu oknu. K jeho uspokojení to nebylo jen okno, nýbrž se jednalo o malý balkón. Nemohl jen tak utéct a nechat tu Nejiho samotného, ačkoliv si s myšlenkou o útěk pohrával. Ne... Až se vrátí, odejdou spolu. Nebude tu zůstávat déle, než je potřeba.

"Proč by si jen Gaara vymýšlel takové nesmysly?" zabublal rozzlobeně.

'Protože to je pravda ty idiote,' ozvala se konečně liška uvnitř mysli.

"Kyuubi! J-jak- Co tu děláš zase?!" vykřikl mladík nahlas. Vůbec si nepřipouštěl fakt, že řval na sebe samého.

'Na to není čas. Řekni Naruto... Vážně mu nevěříš?'

"Jistěže ne. Dělal si legraci. Určitě. Je to přeci kluk a ti nemůžou mít děti. Leda, že by byl hermafrodit, ale nepřišel mi tam dole jako holka. Uhh, chci říct, že-že... horký prameny, kde jsme se byli vykoupat... tak-tak... noooo... J-já se... nedívám... me-mezi nohy u kluků, a-ale-" zmučeně vypískl a vjel si rukama do vlasů na pořádné prohrábnutí. "Áááááh!! To se mi fakt jen zdá!"

'Přestaň vyšilovat, ty kyselino rámenu,' zavrčel hrubě Kyuubi, čekal dokud mu mladík nezačal věnovat pozornost a potom spustil: 'Ano, čeká dítě. Cítil jsem to. Vlastně jsem se musel ujistit, že to vyšlo. Hehe~ a fakt mi to vyšlo.'

"O čem... o čem to mluvíš...?"

'Bylo to tak padesát na padesát, pořád je lidský tělo příliš složité na někoho, kdo s tím má málo zkušeností.'

"Ty liško zatracená! K věci!" bouchl vytočeně do zábradlí. Jeho výlevy zaslechli obyvatele Písečné a s podivením zvedali hlavy k tomu hlasitému návštěvníkovi.

'Můžeš dělat sirénu. Máš dobrej ječák,' uchechtla se liška. Po Narutově nadávce v podobě zrzavého parchanta pokračoval: 'Není šance, aby sis tu noc pamatoval. Nejen, žes byl na mol, taky jsem potlačil tvoje vědomí. Shukaku to věděl, takže jsem použil pečetě na jeho zablokování, aby mi nezkazil plán. Ten kluk vůbec nevěděl o co jde dokud neviděl, že nad tebou mám kontrolu. Potom to šlo snáz...'

Narutovi se zúžily zorničky, celý se rozklepal strachem. To mu udělal Kyuubi? Ta liška mohla za jeho stav?

"J-jak... proč... Proč jsi mu to udělal...?" promluvil polohlasem a zavrtěl hlavou. I jemu samotnému vhrkly do očí slzy. Už si bláhově myslel, jak skvěle dovede Kyuubiho ovládat a potom se stane tohle.

'Moji předchozí hostitelé byly ženy, a jak víš, byl jsem uzavřen v jejich tělech. Měl jsem příležitost prozkoumat ženskou anatomii, zjistit jak je možné, že mohou otěhotnět. Víš... za ty roky je vážně nuda a mě napadlo tohle: co kdyby se mi povedlo pozměnit mužské orgány tak, aby mohl otěhotnět i sám muž? Tak jsem to zkusil... Samozřejmě jsem to chtěl nejdřív udělat u tebe, jenže já už mám po krk toho, jak do mýho hostitele pořád zasouvají péra a říkají tomu láska... Bleh...'

Mladík myslel, že sebou snad sekne. Sjel na kolena, rukou se přidržoval zábradlí a těžko oddechoval. To, co Kyuubi udělal... Nebylo to možné... Nemohl mít takovou moc! To nešlo! Silně se mu zamotala hlava. Kyuubi měl původně v plánu udělal ženu z něj?! Co to ta liška kruci vymýšlí?! To se fakt tak nudil?!

'Abych měl jistotu, že se toho nepokusí Shukaku zbavit... svázal jsem plod s životně důležitými orgány jako jsou játra, plíce, potom ledviny, srdce a oběma oběhy chaker, které Gaara má. Pokud se ho pokusíte zbavit vy... zemře jak Shukaku, tak Gaara... Jo a, aby toho nebylo málo... jeho tělo má takovou pojistku. Uložil jsem do něj pečeť, která když se uvolní... Bum... Všechno v dosahu pěti kilometrů bude zničeno...'

Narutovi se udělalo špatně. Vůbec se mu nelíbil zlověstný hlas démona. Zněl spokojeně a ke konci se pochechtával nad svou úspěšně splněnou prací. Mladý ninja neudržel slzy.

'Je to taky tvoje zásluha Naruto. Kdyby ses neopil a nepolíbil ho... Nikdy bych se neprobudil... Neseš na tom také svoji vinu...'

"Ty zrůdo!!" zařval vztekle, sevřel v pěstech přivátý písek a začal bouchat do pevné stavby pod sebou.

'Zrůdo? To vy mě pořád zavíráte do lidí... To vy mě označujete za nejhorší katastrofu. Přitom vy lidé jste nezodpovědní a chováte se k této zemi příšerně! Ničíte lesy, zabíjíte živé, vedete pitomé, zcela zbytečné války! Takže se zamysli nad tím, kdo je opravdová zrůda... Já démon, nebo vy lidé,' syčel na mladíka ostře, neměl s ním žádné slitování. Po těch letech čeho všeho byl svědkem, zůstal naprosto otupělý. On je nenávist sama.

"A-ale Gaara za nic nemůže!!"

'Hah? Že ne? A co třeba to, když jako dítě zabíjel nevinné? To ti jako přijde v pořádku? Zabil každého kdo se mu připletl do cesty a zabíjel by klidně dál. Je to zabiják. Vždycky to byl zabiják. Té touze někoho zabít nemůže odolat... Je to skvost, slast, pravé zakázané ovoce, kterému nikdy neodolá a navždy ho bude pokoušet na zcestí.'

"On takový není! Je to dobrý člověk! Snaží se všechny své chyby napravit! Proč jsi mu takhle zničil život?! Proč Kyuubi?! Proč to děláš?!" křičel mladý jinchuuriki jak smyslů zbavený. Hlasitě popotáhl a přestal s boucháním do pevných kamenů teprve tehdy, když to v ruce luplo a spustila se karmínová krev podél kloubů.

Devítiocasá liška se uchechtla. Jemu na lidech nezáleželo. Bylo mu jedno, co se stane. Věřil v to, že Naruto udělá vše možné, aby Gaara přežil. Rozhodně to snadné mít nebude.

'Nudil jsem se a tys mi dal příležitost Naruto. To dítě bude chodící a žijící důkaz mé nenávisti vůči lidstvu. Sneseš pohled na něco takového? Zvládneš tomu být otcem, když víš z čeho pochází?'

"Sklapni. Sklapni. Sklapni! SKLAPNI!!" vrtěl hlavou, chtěl ho dostat ze své hlavy pryč. Nebo líp... ze svého těla. Vrátit čas zpátky, nikdy se neopít... Měl by to o tolik snazší! Nezničil by Gaarovi život. Místo toho budou oba trpět. Naruto se s takovou vinou totiž nesmíří.

Celý zoufalý složil ruce do klína, informace mu zněly hlavou, protínaly jeho myšlenky jako katana. Proto se s ním Gaara ten den ani nerozloučil. Jak to jen mohl připustit? Znásilnit někoho, kdo mu věřil a pak jeho přičiněním otěhotnět?

"Promiň mi Gaaro... Promiň, promiň... J-já... nechtěl na tebe křičet... Promiň, promiň..." objal sám sebe a nechal slzám volný průchod z očí. Nehodlal si jít ošetřit zraněné ruce. Podle něj tahle bolest byla zasloužená a nejen to. Neuměl si představit ani zlomek bolesti, kterou cítil zrzek. Ten nyní byl v pokoji sám a na pokraji svých sil.

°•°•°

Nikdo v tomto domě moc radostí neskákal.

Gaara se zvládl uklidnit sám. Jenom to chtělo hodně sil. V bezmocné pozici objímal nohy, chvíli plakal do kolen dokud koryta nevyschla do podoby pouště tam venku. Uvědomoval si následky. Nemůže už nadále být Kazekagem a dřív, nebo později se o jeho stavu rada stejně dozví. Odmítal sejít dolů za ostatními a raději se trápil sám ve svém útočišti, kde si přišel v bezpečí od všeho zlého a proradného.

Naruto neprohodil ani slovo, když sešel na pokyn Temari dolů. Kunoichi nyní kroužila v supím stylu u pokoje mladšího bratra a přemlouvala ho, aby se šel najíst.

Zbylí dva ninjové seděli naproti blonďákovi, jeden z nich ho přímo zabíjel pohledem a ten druhý vůbec nevěděl, co se děje. O žádnou past se nejednalo, spíš šlo o vybuchnutí Kankurových nervů.

"Podělal jsem to... podělal... dattebayo," šeptal světlovlasý chuunin stále dokola. Hanbou nedokázal pohlédnout na loutkáře naproti. Bál se, že ho jediný pohled na něj zabije.

"Jo, podělal," zasyčel nepřátelsky Kankuro.

"Pořád nechápu o co jde," zamumlal Neji. Copak ten blbec jen vyvedl? On, jounin neměl vůbec informace o svém podřízeném, zatímco blonďák věděl vše.

"Omlouvám se za ta tajemství, ale čím méně lidí to ví, tím lépe," promluvil loutkář, na chvíli opustil od vražedného pohledu a koukl na dlouhovlasého Hyuugu.

Sice s tím příliš spokojený nebyl, hlavou však kývl.

"Ale chceme, aby se na Gaaru podívala vaše Hokage. Je to nejlepší léčitelka."

"Pokud je nějak zraněný, proč na něj nedohlédnou vaší lékařští ninjové?"

"Protože se jedná o choulostivou situaci a pokud by to zjistila rada Písečné, bude z toho malér. Tady se uznává jen síla jak víte."

Naruto to nemohl poslouchat. Semkl rty, prudce vstal a bouchl dlaněmi do stolu, až jeho poraněné klouby bolestí zaúpěly. "Můžu za to já!! On kvůli mně čeká dítě! Chápeš to?! Kyuubi si s ním pohrál, protože jsem se tu noc opil!! Kdybych se neopil, nic z toho by se nestalo! A Gaara teď trpí, protože já jsem kretén!!" rozkřičel se na svého parťáka, v jehož tváři zaznamenal úžas, potom nechápavost a nakonec jen zalapal po dechu.

"C-co-což... hah?!" vyjekl Neji a Kankuro se plácl do čela. Bezva. Ví o tom další člověk. Skvěle Naruto. Jak moc chceš tuhle situaci ještě podělat?

Blonďákovi stékaly po lících slzy vzteku. Zaryl nehty do desky stolu, způsobil na něm čtyři ošklivé rýhy a zavřel oči. Vzlykl. Bylo toho příliš. Jeho srdce neunese takovou vinu. Nenáviděl se. Nenáviděl Kyuubiho. Nenáviděl jeho krutou povahu. Nikdy by ho nenapadlo, že je ta liška něčeho takového vůbec schopna. Modrooký mladík zakňučel, zhroutil se zpátky na židli.

"Tak proto... Nedivím se, že jsi ho chtěl zabít Kankuro-dono," zamračil se jounin. Blonďák se chytil za hlavu, čelo opřel o stůl. Neměl sílu udržet své emoce. Musel na chvíli vypnout a uklidnit se. Gaara nepotřeboval zhroucenou existenci. Musel být ten silnější on.

Temari sklesle sešla schody a pohledem sjela tři mužské ninje. Jednoho probodla pohledem, přičemž myslela, že se za chvíli zhroutí i ona. Bratrova špatná nálada se snesla na ni. Taková ošklivá mlha, jež jí prostoupila do smyslů.

"Naruto... Tím, že tu budeš fňukat se nic nevyřeší. Jeden z vás musí být silný. Gaara je na tom dost špatně. Neměl jsi po něm vůbec křičet! Říkala jsem ti v abys po něm neřval!" obula se do něj pěkně Temari.

"Omlouvám se!" vypískl Naruto tlumeně, bleskurychle si otřel oči od slz. Zkrátka se neovládl. Zpanikařil... A když Naruto panikaří, řve.

"Mně se neomlouvej," zamumlala vytočeně. Překonávala další chuť ho poslat na druhý konec Písečné s větrem o závod.

Světlovlásek k ní zvedl pohled, když ho Gaarova starší sestra vzala za rameno.

"Už několik dní odmítá jíst a sotva něco vypije. Jestli mu chceš pomoct, přinuť ho jíst. Nemůže být pořád o hladu. Takhle brzo zkolabuje."

Uzumaki přikývl a zvedl se od stolu. On sám zapomněl na svůj hlad. Musel pomoci Gaarovi. Teprve pak bude mít právo se nějak uklidnit.