Pro příští noci a Gaarovy nápady s jídlem se Naruto lépe připravil. Holt musel kuchyň vybavit větším sortimentem... Nemohl za to, zkrátka jedl za dva a bylo mu dost možná jedno, že kazil pravidelný spánkový režim. Jen se modlil za konec takových nálad. To by byl raději, kdyby se po něm sápal... Nemusel by běhat přes celou vesnici o půl druhé ráno kvůli jahodám a pak posílat klona na shánění grilovaného kuřecího.

Shukaku si užíval divadla zdarma, posmíval se blonďatému ninjovi a jasně mu dával najevo, že tohle malé peklíčko teprve začíná. S těhotnou ženou by to měl stejné, ne-li horší a rudovlásek upřímně obdivoval ženy za jejich sílu. On kdyby mohl, tak si tím v žádném případě neprojde.

Občas chodili na trénink spolu, někdy Gaara přespával na místě. Nechtěl mít noční můry kvůli studené samotě a raději usínal venku po něčím boku než sám v prostorné posteli. Písečný mýval s tím nebyl tolik spokojený, neboť mu vadila nepříjemná ranní rosa.

Přišel nový den Narutova tréninku u vodopádu. Klony mladého jinchuurikiho stály na dřevěné ploše a snažily přepůlit obří vodní masu. Tvůrce dřevěné techniky seděl v tureckém sedu na zemi, paží napřaženou dopředu a její zápěstí si přidržoval druhou. Na dlani svítila speciální pečeť na potlačení Kyuubiho zlé chakry Nesmělo se nic podceňovat a uživatel dřevní techniky na to byl nejlepší.

Kakashi stál opodál, četl si nové vydání oblíbeného románu, bohužel ho stání omrzelo a pohodlně se usadil pod stromem, u nějž seděl manžel jeho studenta. Ten zadumaně zkoumal větrné techniky a přemýšlel nad vyvinutí dalšího ultimátního útoku. Do toho všeho ho udeřila do očí zmínka o technice blokování chakry. Stejnou použil démon v tu noc.

Rudovlasý mladík sem tam zvedl oči za hekavými zvuky blonďáčka a pokaždé mu zůstaly viset na těch hezkých, opálených zádech, po nichž stékaly kapky sladké vody. Nahá kůže se nadzvedávala a klesala, dala vědět o pevných svalech, a když drze jel níž, tak ten zadek v oranžových kalhotech vypadal moc a moc dobře. Ještě bonus pokud látku lepila k pokožce voda.

Celý červený uhnul doleva, ústa zakryl dlaní a hluboce vydechl. Dole jej jemně zašimralo, rozjelo mírný třas svalů a vůbec nebyly k pomoci ty chraptivé zvuky. Vzpomněl si na jeho úplně nahé, chlapecké tělo, nepomohl popřít fakt, že se mu sakra líbilo. Představoval si, jak se jich zase dotýká, tentokrát sám od sebe a neskutečně se za to styděl.

Šedovlasý jounin to nijak nekomentoval, jen myšlenkou, že to musel mít doma zajímavé přetočil na další list.

°•°•°

V noci se sobě mladší ninjové tulili, už nebylo takové teplo, přestože oheň sálal nedaleko nich, navzájem se zahřívali objetím.

Gaara držel paží blondýnka za pas a druhou si podpíral hlavu. Chviličku navíc zůstal vzhůru a hleděl do uvolněné tváře svého usínajícího manžela, který ho držel jen s milimetrovou mezerou. Nosem mu funěl do tváře, ale to nebyl žádný problém.

Velmi pomalu a jemně přejel po jeho zádech, očima kontroloval stav a troufl si zajet pod látku. Chtěl po hmatu zjistit, jak moc jsou pevné svaly na zádech a taky to brzy ucítil. Začervenal se, ťukl svým čelem o plavovláskovo a prsty prozkoumával opálenou, hřejivou kůži. Přímo pod rukama mu proudila Uzumakiho horká krev. 

"Naruto?" zašeptal Gaara do tmy.

"Mmm? Copak? Chceš zase jahody?" zašeptal nakřáple oslovený, neboť se cítil ospalý na nejvyšší úrovni ospalosti.

Zrzek pobaveně zavrtěl hlavou. Dlaň položil mezi lopatky a jemně ho tak masíroval. "Spíš... ně-něco... ehm... jiného..." vypravil s polknutím.

Naruto otevřel pomněnkové oči, zarazily ho do ruda zbarvené tváře. Nechal na rtech vyčarovat úsměv a v duchu přemýšlel, co po něm mohl chtít.

"A co bys chtěl, datte-"

Poslední slovo zůstalo utlumeno v krátkém polibku, kterým na něj rudovlásek zaútočil. Bez ostychu použil jazyk a zvědavě zkoumal korekturu měkkých, teplých polštářků. Do toho zaryl nehty do hebké kůže a trochu ho poškrábal. Unavený blondýnek pootevřel ústa, tlumeně zasténal a nechal svého partnera vylézt nahoru. Uchopil jeho tváře a držel si ho blízko sebe.

"Jo tak tohle?" vydechl lehce zadýchaně modroočko.

"Vadí ti to?" zeptal se pro jistotu starší ninja.

"Na to bych se měl ptát já."

"Mně to nevadí."

"Tak fajn," odvětil drze a přitáhl si zrzka do dalšího polibku, tentokrát vášnivého.

Gaara vydechl, přesto se zapojil, aby nezůstal pozadu. Prve u něj nečekal takovou vervu a odvázanost. Lépe se na něm uvelebil, lokty opřel u jeho hlavy a spokojeně zavřel oči. Bylo mu jedno, že se tu vykusují v přítomnosti dvou dalších ninjů široko daleko. Oba určitě museli spát a ani nad svým jednáním moc nepřemýšlel. Najednou mu taková blízko nevadila. Špatná zkušenost se v něm stále držela jako otravný břečťan, ale už se necítil tak zneužitě a slabě. Teď to chtěl vyzkoušet sám od sebe, nikoliv z donucení.

Mladší jinchuuriki nasál vzduch obohacený o chlapeckou vůni, vnímal ho všemi smysly, držel jeho hřejivé tváře. Hrudník se mu prudce nadzvedával a klesal v rychlých tempech, u jeho manžela to bylo stejně. Kyslíku se jim přestalo dostávat, tak se od sebe museli odtáhnout. Spojila je tenká nitka slin. Navzájem si pohlédli do očí, bylo v nich něco, co neuměli identifikovat, motýlci v břiše létaly do všech stran a příjemně je zalechtaly. Možná se přes ně přehnala nechtěná kapka vzrušení a zůstala kolovat tělem.

Sakra... hlavně... zůstaň ležet... Zůstaň ležet... Polkl tiše blondýn a dlaněmi začal hladit Gaarova záda.

Rudovlásek vydal dlouhý vzdech a položil si hlavu na Uzumakiho hruď. Blízko sluchovodu slyšel klapat rychlé srdce. Líbilo se mu to, takže zavřel oči a pokoušel se spát. Velká pusa na dobrou noc stačila.

Naruto se zaculil, objal ho a se spokojeností zavřel oči. Poklidný čas ke spánku nadešel.

°•°•°

"Ha... Há... Hááá... HÁÁÁÁÁ! MÁM TO!"

Narutův vysoký hlas využil z krátkého rozjímání Gaaru a ten se zvědavě postavil po boku Yamata, usazeného uprostřed kruhu z dřevěných sloupů, sleduje blonďatého ninju.

Po mnoha neúspěšných pokusů konečně vytvořil vyšší formu rasenganu, dokonce ničivější a rozsáhlejší.

Uzumakimu zářila očka nadšením, jeden klon napravo vytvaroval normální rasengan a druhý nalevo, přidal větrnou chakru, která v rychlých otáčkách skřípala a pištěla. Kakashi pod maskou skrýval nefalšovaný úsměv a cítil obrovskou pýchu. Ten kluk to dotáhne ještě daleko.

"Páni," zamrkal Gaara uznale, byl v dostatečné vzdálenosti a i tak slyšel hlasitý zvuk nové techniky, "to je úžasný."

Kapitán úlevně vydechl, držet paži napřaženou takovou dobu začínalo být otravné a vysilující. Nejspíš se blížil konec tohoto utrpení. "Věděl jsem, že to zvládne."

"Hm," zacukaly zrzkovi koutky. Věřil v něj celou dobu. Byl tak odhodlaný a pokud nebyl unavený, neustále mlel o tom, jak by mohl další den tréninku vylepšit. "Je zatraceně tvrdohlavý," uchechtl se.

"S tím musím souhlasit."

Sabaku sklopil pohled na své ruce, v duchu si říkal, aby mohl konečně taky začít trénovat. Přibily mu k těhotenství další tři týdny, téměř nezvracel, jen sem tam břichem projela bolestná křeč, ale to se naučil zvládat. Měl starosti o to, jak moc se bude jeho tělo ještě měnit. Obrovská změna chutí, nepočítaje ten apetit, břicho nevypadalo tak chudě, stehna se o něco málo zvětšila a zesílila kvůli udržení rapidně rostoucí váhy.

Písečný démon to všechno sledoval zdálky, jelikož ostré tóny narušovaly a dráždily citlivé smysly. Zároveň nechápal, pročpak ho sledoval ten ANBU s uzamykací pečetí. Celou dobu neprovedl nic špatného. Zatím...

Oba ninjové se zarazili po vyděšeném výjeku nejmladšího z nich. Technika se mu rozpadla v rukou, klonové zmizeli a on udělal jeden kotoul vzad než skončil na zadku, ukazuje na šedovlasého jounina prstem a plivající jedno drzé slovo za druhým.

"Co se to tam děje?" zajímal se rudovlásek, když viděl, jak se Kakashi pokoušel přiblížit ke svému žákovi, ale ten před ním jen zdrhal.

"Nah, ale kruci... Zrovna jsem se chtěl zeptat na to samé," povzdechl si zmučeně brunet.

Gaara si zkřížil paže na hrudi, zavrtěl hlavou a nasadil pokřivený úsměv. Nevěděl, co se tam dělo, ale takhle z dálky to vypadalo opravdu komicky. Ještě jak ječel a šoupal zadkem o zem.

Je to vážně síla. Takové množství chakry na jeho ruku? Bude to vůbec zvládat? Kousal si nervózně špičku horního rtu, nechtěně odtrhl slabou kůžičku a bez problému ji strhával dál dokud neucítil štiplavou bolest. Nechal toho a otřel si drobné kapičky krve jazykem. Ocelová chuť krve, ačkoliv byla jeho, rozjela zvláštní pocit v těle. Zajiskřily mu oči, trochu krve nanesl na bříšek ukazováčku a při pohledu na rudě zbarvenou tekutinu se dal srdeční sval do práce. Pro to bylo potřeba více kyslíku, tudíž dýchal o sto šest.

Písečný ninja nebyl hlupák, hned věděl, co to bylo za pocit a byl rád, že měl omezený oběh chakry. Otočil se zády ke všemu dění a šouravě došel k démonovi. Měl neodolatelnou chuť zase cítit horkou krev na rukou...

"Sakra..." zasykl tiše a posadil se na zem.

"Zajímavý co vyvolá jediná kapka krve, hm?" olízl se Ichibi škodolibě.

"Já myslel... že... je to jen tvoje..."

"Ne. Ze začátku ano, jenže teď? Přišels na tu chuť sám. Jsi zabiják. Máš to zkrátka v sobě a ani to dítě tě nezmění. Naruto ti možná promluvil do duše, zvládneš to ale ovládnout?" naklonil hlavičku na stranu a máchl huňatým ocasem do strany.

Jinchuuriki zaměřil zelené oči se známou chtivostí za sebe, jeho manžel se uklidnil a začal chovat přiměřeně, zatímco mu Kakashi vtloukával do hlavy, aby se neradoval předčasně.

"Co s tím mám dělat? Nehodlám zabíjet."

"Tak si promluv s Narutem," zakmital ouškama démon.

Zrzek se na něj podíval. Zrovna tohle Narutovi říkat nechtěl. Zhluboka se nadechl, nasál horní ret a zbytek unikající tekutiny vyplivl. I po takové době v něm krev vyvolávala silnou touhu.

"Gaaro! Gaaro! Viděl jsi to?!" Viděl?! Viděl, dattebayo?!"

Oslovený rychle vstal, otočil se a ve vteřině u něj byl modrooký mladík. Modrá zářila radostí, široký úsměv na tváři, svítil jako optimistické sluníčko. Překypující euforií rudovláska popadl a uvěznil v medvědím objetí.

"J-jo... viděl... úžasný..." vypravil ze sebe tiše, lapaje po dechu, "úžasný Naruto," usmál se slabě a objal ho zpátky.

Chuunin se zazubil, trochu povolil stisk, poněvadž ho nehodlal udusit. "Díky žes tu byl se mnou, dattebayo."

"Zvládl bys to i tak jako tak."

"No, morální podpora byla super," zahihňal se. Nejhorší byly pršavé večery a noci, někdy klidně i celé dny. Nedivil se, že byl Gaara tak negativní a protivný. Ani Sakura, která jim ochotně přinášela něco k snědku příliš nepomohla v uklidňování.

"Zmeškal jsem pár lekcí vaření," oznámil dodatek starší mladík.

"To nevadí."

Proč mám pocit, že se mi má každou chvíli rozpadnout pod rukama? Možná je to tím, jak je hubený, pomyslel si blonďáček v duchu. Občas měl špatné sny, pronásledující ho a nenechající vydechnout. Někdy to byla ta noc, jeho jediná nestřežená chvíle, jež je dostala do téhle situace, potom jenom špatný pocit a strach. Po prozření do jitra na skutečný obsah smyšlených představ mozku zapomněl.

"Tak... kdy vyrážíme do Písečné?"

"Nějak se na mého bratra těšíš," zacukaly rudovlasému koutky úst.

"Ehm... Kankuro je se mnou v pohodě."

"Vážně? Viděl jsem to úžasný loučení."

Naruto protáhl obličej, zabořil ho do jeho ramene a zakňoural: "Prosím ochraň mě! Co bych dal za tvou absolutní obranu."