Moc děkuji za všechny hvězdičky. ^^ Velice si vás vážím. Bez čtenářů to přeci není ono.

Tak... minule to skutečně nevypadalo z Gaarovi strany dobrovolně, ale zjistil, že to může být i příjemné. Nepíše se mi rape snadno, vlastně psát i něco násilnějšího mi dělá problém (oh, já jsem pořád tak nevinná bytost). Upřímně je to odpornost, když tohle někdo někomu udělá. Bohužel se to děje i mezi partnery.

Mrzí mě, že to schytal zrovna Naruto, on si to nezaslouží, ale pro průběh příběhu to tak zkrátka je.

Čí si myslíte, že to byla vina? Narutova, který všechno odstartoval polibkem, nebo Gaarova, protože se nezvládl ubránit?

Brzy se dozvíte~

Hezké počteníčko zlatíčka~

°•°•°

Gaara by nečekal, že je lidské tělo schopno takových činů a reakcí. A už vůbec to nečekal od Naruta. Po jeho prvním orgasmu stále nekončil, ačkoliv ho prosil o přerušení. Chvílemi jeho vědomí zcela vypadlo a on se probudil, až když ho blonďák propleskl. Udělal se do něj nejméně osmkrát, ke konci ztrácel sílu, kdy se mu bránil a zkoušel vlastní ninjutsu. To ho zradilo. Jeho chakra byla naprosto zablokována. Jak to jen bylo možné?

Využil Narutova tvrdého spánku, aby vyklouzl z postele, oblékat se zraněnému tělu přinášelo bolesti. Musel odsud pryč. Nemohl zde vydržet déle. Hlava ho bolela, určitě mu musel vytrhat pár vlasů. Daroval blonďákovi jediný smutný pohled, se skousnutým rtem chytil peřinu, zakryl nahé blonďákovo tělo, aby nenastydl a potom se vypařil.

Následující ráno Naruto vstal s velkou kocovinou a nevěděl s kým strávil noc...

Mladý Kazekage se opíral o stěnu sprchového koutu, nechal na bledé tělo stékat horké prameny vody a snažil se mermomocí zbavit všech těch důkazů. Akorát to víc bolelo a podráždil si kůži. Věděl, že je třeba provést očistu jinde. Jedním prstem zajel mezi rýhu půlek a opatrně do podrážděného otvůrku. Během svlékání si všiml krve na stehnech. Naruto se vážně nekrotil.

"To měl být sex, huh?" zašeptal tiše. Skrze kaskádové pramínky by jeho hlas stejně nikdo neslyšel.

'Tohle že byl sex? Není to spíš o tom, že to chtějí oba?' ozval se naštvaný Shukaku.

"Tak co to teda bylo?"

'Znásilnění. On si tě vzal proti vůli, zablokoval ti chakru, aby ses nemohl bránit a já náhodou nezačal zuřit a teď se podívej, jak to dopadlo!' vykřikl pištivým ječákem. Jeho jinchuurikiho z toho zabolela hlava.

Rudovlásek zavrtěl hlavou. Nerozuměl moc těm slovům. Přivlastnil si ho proti vůli. Tohle pochopil. Dlaní přejel po nehezkém kousanci. Mohl to snadno zakrýt, jen s pohybem to bude v dalších dnech horší. To si ani nevšiml dalšího velkého zezadu na stehni!

"Jestli je to tak... nesmí se o tom nikdo dozvědět. Pokud mojí krajani zjistí, že jejich Kazekageho znásilnil ninja z Listové..." vydechl a zavřel oči. Mír, o který se pokoušel by se mohl najednou zbořit.

'Je to taky především tvoje chyba. Měl sis na něj dávat pozor. Kurama mě chtěl zesměšnit. Povedlo se mu to. Proč to tebe vůbec nesere?! Měl bys být vzteklý! Sprostě tě využil! Využil tvé tělo!'

"Dělal to v opilosti. Nebude si nic pamatovat. Všechno... zůstane jen mezi námi... Zapomenuto. Nechci ohrozit křehký mír."

'Jsi hrozný paličák. Jeho opilost nic neomlouvá. Kurama si s tebou jen pohrál...'

"K-kdo je Kurama?" otevřel své zelené oči, aby hleděl na dlaždičky. Až teď mu došlo, že tohle jméno slyší již poněkolikáté.

'Je to jméno toho liščího démona. Cítil jsem ho. Dávej si pozor. Příštích několik týdnů bude tvé tělo na následky té noci trpět.'

I samotný démon vypadal nervózně. Cítil, že je něco špatně. Jen nevěděl co. Copak si ten Kurama jen nachystal na ně?

Gaara zkřivil tvář, do očí se nahrnuly slzy. Ne. To on se měl bránit víc. Jeho vina je, že se začal přidávat. Měl ho zarazit! Všemi možnými způsoby! Nesmí se to nikdy nikdo dozvědět. Byl by pro ostatní jen slaboch a velice rychle by mu titul Kageho odepřeli. Nezáleželo mu být Kazekage, jen chtěl pomoci ostatním, stát se jejich příkladem. Nyní se nemohl považovat za příklad síly. Všechno kvůli své slabosti a tomu, že se neubránil ninjovi mladšímu, než byl on sám.

°•°•°

Sunská skupina ninjů opouštěla Listovou vesnici hned po obědě. Gaara se necítil moc dobře, takže jídlo vynechal, opatrně váhal se svými kroky, ale nedal na sobě nic znát. Jen když se ukázal Naruto a skučel, jak moc ho bolí hlava, chtěl návrat domů uspíšit. Raději se s ním ani nerozloučil. Nezvládl se na něj podívat. Stále to byl jeho přítel... Proto si tohle tajemství rozhodl nechat pro sebe. On si nic nepamatoval. Tím lépe. Bude snažší to nechat plavat.

Naruto rozmrzele sledoval odcházející skupinku. Proč před ním jen Gaara uhýbal pohledem? Provedl včera, či dnes, hluboko v noci něco? Nepamatoval se. S tichým povzdechem sklopil pohled, založil ruce do kapes chuuninské vesty a zamířil k hlavní budově Hokage. Sice ho stále bolela hlava, on chtěl ale pro dnešek nějakou misi na zabití času. Taky tam šel kvůli týmové partnerce.

"Hele... umm... nevíš co se stalo včera v noci?" zeptal se blonďatý mladík kamaráda Shikamara, jehož zastihl s jeho týmovým parťákem u obchodu na dango.

"Abych se přiznal, taky si skoro nic nepamatuju," zamumlal mladý jounin a podrbal se na hlavě.

Choji spokojeně baštil čerstvě udělané dango a děkoval kuchařce za skvělou práci.

"Já si nepamatuju vůbec na nic. Ani to jak jsem odešel, kdy jsem odešel, kdo mě dostal do bytu a pak... pak... no..." zmlkl a zrudl až po uši. Mluvit o tomhle mu dělalo problém.

"Co pak?" zeptal se znuděně Shikamaru a pozoroval ho takovým zlenivělým pohledem. Měl chuť spát, zároveň musel být vzhůru, takže dělal obojí. Jedním okem ho sledoval, druhé nechal zavřené.

"N-no asi jsem... s tím člověkem přišel o panictví..."

"Cože?!" vykřikl Nara.

Pokud byl Naruto rudý, nyní nevěděl jakou barvu má. Přeci jen rudější odstín mít nemohl, nebo možná ano. Jen je Naruto první kdo na to přišel.

"Já-j-jen-jen... s-si to... nepamatuji," zašeptal stydlivě. Bál se, že u něj klesl. Rozhodně si nepředstavoval přijít o panictví v sedmnácti a ještě ke všemu s někým koho si nepamatoval. Opravdu depresivní! Představoval si jak o to přijde při svatební noci s dívkou, kterou miluje. "Ah, ehm... N-neviděl jsi... Sakuru-chan? Je dost možný... že to byla ona," dodal a uhýbal pohledem do strany. Vlastně ji ani při rozloučení se sunskými ninji neviděl.

Proč tam jen nebyla? Styděla se? A proč se mnou Gaara nenavázal jediný pohled? Je na mě z nějakého důvodu naštvaný? Ach jo, tohle je moc složité...

"No to si děláš... prdel..." vydechl tmavovlasý. Choji se k nim po chvilce přidal, zachytil jen minimum jejich rozhovoru.

"Cože se stalo?" dožadoval se otylý mladík objasnění jejich podivně vypadajících obličejů.

"Naruto se vyspal se Sakurou," odpověděl Shikamara dutě, jenže Naruto chtěl něco namítnout. Naneštěstí ho přerušil hnědovlásek.

"Cože?!" vyjekl překvapeně. "No páni! Dobře ty! Tak dlouho se o ni snažíš a konečně!" poplácal jej Akimichi po rameni.

Modrooký ninja polkl svoje slova. Najednou zapomněl na misi, potřeboval najít Sakuru a pořádně si s ní promluvit...

°•°•°

Uzumaki spěšně mířil ke kanceláři Hokage, domníval se totiž, že Tsunade bude vědět o tom, co růžovláska zrovna dělá. Musel si vybavit vzpomínky na včerejší noc.

Naštěstí ji našel dříve, než stihl Tsunade vyrušit u práce. Tváře mu zrůžověly studem. Dnes vypadala báječně.

"Sakuro-chan!" vyjekl a ještě víc zrudl, když se na něj dívka zaměřila a i s papíry z nemocnice k němu přispěchala.

"Ahoj, Naruto! To nevíš? Dneska máš volno, nemusíš na misi," usmála se na něj Sakura.

"A-aha... nevěděl jsem... J-jen, když už... ehm... jsi tady... a-a... sluší... ti to," vypravil ze sebe koktavě. Ona se před ním vůbec nestyděla? On se pořádně styděl!

"Huh? Díky, ale ty by ses měl vyspat. Vypadáš unaveně. Cos vůbec dělal včera v noci?"

V Narutovi hrklo. Cože? Ona s ním tu minulou noc nebyla, nebo se to jen styděla přiznat? Modrýma očima si ji prohlédl. Léčitelský ninja, mohla si přeci všechny případné cucfleky od něj nechat vyléčit, ne? Přesně nevěděl jak to funguje.

"Děje se něco?" zeptala se Sakura s vážností a přestala se tolik usmívat. Měl podivný pohled. Prohlížel si ji jakoby něco hledal. Celý byl nervózní a červenal se. Chtěl ji zase někam pozvat?

"Jak můžeš dělat, že se včera v noci nic nestalo?" spustil najednou světlovlasý trošku vytočeně, zatímco dívka na něj zírala jako na blázna.

'Ahahah, to bude ještě podívaná. Seš opravdu idiot,' ozval se škodolibě Kyuubi.

Naruto to ignoroval, místo toho se mračil. Tentokrát k tomu přidávala ta červená. Sakura vypadala, že stále nic nechápe.

"Naruto... co to říkáš? Co se stalo včera v noci? Já tě asi nechápu," přitiskla si podklady k hrudníku a prohrábla si růžové vlasy, které ji za dlouhou dobu stihly narůst po pas.

"C-cože? Ty si... taky nepamatuješ...?"

"Co bych si měla pamatovat?" zamračila se tentokrát mladá žena. "S Kibou jste se pěkně ožrali, pak jsi ty odešel, jenže já tam zůstala s ostatními až do konce. Nevím co to tady zkoušíš, ale nejdřív si zjisti info, než na mě budeš něco házet..."

Mladík zamrkal, uvolnil svoji tvář. "Sakuro-chan... Omlouvám se... J-já... jsem... nějak... nevím... cítím, že se něco děje... Je něco špatně od včerejška..." snažil se znít klidně, leč ten rozechvělý tón opravdu nezvládl udržet.

Mladá kunoichi hluboce nasála vzduch do plic, potom vydechla. Něco se děje?

"Nepamatuješ si co se včera v noci stalo? Hmm... Řekla bych ti, abys šel za Ino, jenže ta dnes jako jediná odešla na třídenní misi a její otec... ten asi na tebe nebude mít čas..." zamumlala. Možná by mu s hlavou pomohla? Zase taková kocovina, za kterou si mohl sám, nebyla zrovna vhodna na plýtvání něčích sil.

"To je dobrý... J-já... asi to nechám být... Paměť se vrátí," kývl hlavou a rozhodl se vypadnout. V duchu hlasitě zaúpěl. Když to nebyla Sakura, tak kdo? Kdo další by mohl padnout pod jeho ruku?

Jsem fakt tak hloupý, dattebayo?

'Je to politování hodné... Samozřejmě, že ano...' uchechtl se Kyuubi a úplně si užíval dnešní den.

"Počkej Naruto! Co se stalo?!" zvolala za ním.

Jinchuuriki se zastavil. Skousl si spodní ret a vjel rukou do vlasů. Lidé se moc nechlubili s tím, že přišli o panictví, či panenství před ostatními. U Shikamara mu to přišlo normální. Ten to nikde nevykecá a vždy si říkali všechno.

"J-já... včera... v noci... se s někým vyspal... a-a mám pocit, že... Asi nevím... mám... divnej... pocit," promnul si zátylek a dříve, než Sakura pípla byl pryč.

Růžovláska nabrala ve tváři stejnou barvu jako měly její vlasy. "Huh, Naruto o to přišel?" zašeptala pro sebe. Přeci... netvrdil pořád, jak si to schovává pro svou milovanou, kterou měla být ona? Ne, že by jí to nelichotilo, Naruto stále rostl a s přibývajícími lety byl daleko přitažlivější. Sice mozek měl stále na úrovni děcka, ale to by pevná ruka určitě spravila.

Sakura měla však srdce pro jiného.

Uzumaki odcházel z budovy, ruce v kapsách, pohled k zemi. Sakura to nebyla. Kdo tedy? Měl by důkladněji prohledat byt. Ignoroval smějící se lišku ve své hlavě.

Nějak často mu Kyuubi nadával do debila a bezmozkového pitomce... Čím to asi bylo?