Musím vám všem moc poděkovat za všechny hvězdičky a komentáře! ^^ 💕 Moc si toho vážím. ❤️✨

Gaara se už nadále necítí hoden vést vesnici, ale Naruto ho jen tak na holičkách nenechá. Budou se ovšem potýkat ještě se řadou problémů, včetně rady, která vývojem situace nebude nadšena.

Možná vás překvapuje, že se tak trochu... chová melancholicky, já z něj v anime měla podobný pocit (hlavně ze Shippuudenu). Přispívá k tomu ještě to... těhotenství..

Teď si říkám, že jsem z něj udělala nosiče jen proto, abych mohla sepsat nějaké ty perly, které jsem si prožila já sama se starší sestrou, když čekala dítě.

Mojich slov už bylo dost.

Ještě jeden dodatek: och, já jsem zvrácená bytost. Prosím, mějte se mnou slitování v této části...

Moje potřeštěné já: hmm, tohle je ještě nic oproti Posedlosti...

Ticho tam!

Hezké počteníčko~

°•°•°

Slyšel unikat z úst ten líbezný hlas. Pod rukama cítil horké tělo chyceno v křečích a záplavách bolesti. Držel ho, aby neutekl. Párkrát se k tomu chystal a naneštěstí neuspěl. Zlá, rudá chakra proudila póry na jeho opáleném těle. Užíval si tuhle chvíli. Tohle celé... "páření."

Zasouval tvrdou erekci hlouběji, špičkou dráždil uzlíček nervů uvnitř, jenže bolest pro jeho partnera byla natolik silná, že tohle necítil... Necítil... Jak to nemohl necítit... Odmítal to snad? Ještě mu ukáže.

Zatl vztekle bílé, špičaté zuby, v červených očí se varovně zalesklo, přestože byl k němu rudovlasý mladík zády, obličej bořil do postele a zatínal prsty do prostěradla. Tlumeně vzlykal, skučel a přál si konec. Už mu ani neodporoval. Jen snášel tu bolest.

"Ale ale... někdo tady potřebuje ukázat, jak se sténá..." zavrčel hrubý hlas zastřený rozkoší.

Ruka s prodlouženými černými nehty zajela mezi nohy milence a začala se starat o uvadlou erekci.

"Však já tě přinutím. Řekni... není to teď příjemný?" usmál se hladově, stiskl pevně mužství a přejížděl od varlat ke špičce, kde podráždil palcem ten malý otvůrek. Stáhl předkožku, už už cítil hnanou krev do tohoto orgánu. Na chvíli se ovládl s tím dorážením do jeho zadečku a nechal ho dýchat, protože si chtěl vyslechnout pár sladkých vzdechů.

Gaara křečovitě držel v pěstech povlečení. Konečně na chvíli přestal. U Narutova šestého vyvrcholení přestal počítat a jen se modlil, aby to skončilo. Blonďák nepřestával ani když ho prosil, proto se vzpíral. Teď na to neměl sílu. Šokem sebou škubl ve chvíli, kdy se o něj příliš hruběji starala ruka. Nechtíc zavzdychal novým opojením. Kde jen bral tolik energie? Jeho varlata už snad musí být vyprázdněná tímhle tempem...

"N-Na-Na... Naruto... pro-pros-sím tě... Už dost... Nemůžu dál..." vzlykl chraptivě, ze zelených očí sjely další velké kapky. Cítil, že brzo omdlí.

Otřásl se pod pohybem opálené dlaně, která jej chytila okolo útlého pasu, a lekl se druhé, jenž chytila jeho spodní čelist. Silou vytáhl zrzka nahoru a jen ho přinutil opírat se o kolena. Světlovlasý se natiskl úplně na záda svého milence, prsty dosáhl až na bledou tvářičku, jen aby ucítil mokré slzy.

"Ale no tak... tvoje tělo reaguje tak pěkně... Proč se tomu pořád bráníš?" zašeptal svádivým hláskem u Gaarova ucha a jazykem mu olízl lalůček. Mimoto posunul jeho hlavu na stranu a pootočil ji, aby mohl olíznout i červenou tvář.

Mladý Kazekage zavřel oči, marně chytal jeho obě zápěstí s cílem odtáhnout je od svého těla. Napůl vzbuzená erekce nyní trčela a uvnitř jeho útrob to opět začalo. Přes tváře se prohnala růž. Odmítavě zavrtěl hlavou. Nechtěl se toho víc účastnit. Měl chuť vypustit duši. Sama duše chtěla uniknout z fyzické schránky, která prožívala strašnou bolest a ponížení.

Blonďák zavzdychal opojením, vnitřek horkých útrob ho svíral a masíroval. Nepotrvá to dlouho a udělá se do něj znovu. Rozhodně neměl chuť přestávat.

Vrátil se ke své předchozí prácičce, vzrušit a podmanit si ho hodlal dotáhnout do konce. Táhlými, hrubými pohyby stahoval předkožku, dorážel na něj zezadu a nepřestával.

Rudovlásek se napnul, prohnul svá záda a vykřikl. Nemohl uvěřit, že je něco takového stále schopný, jenomže ten tlak musel ven. Zaklonil hlavu, šíjí se opíral o Narutovo rameno a zatímco do něj stále přirážel, omdlel. Jeho tělo zcela ochablo hned po potlačovaném vyvrcholení. Nechtěl dojít k vrcholu. Bylo tak ponižující, že ho ta liška přinutila udělat se!

"Ha? Omdlel?" naklonil hlavu na stranu zvědavě.

Na moment zastavil v pohybu. Chytil jej prsty za krk, po hmatu si zjišťoval tep. Vida. Opravdu to nevydržel. Jen to čekal dřív.

"Hmm," zamručel Kyuubiho hlas, vystoupil z úzkého a žhavého prostoru, aby vyčerpané tělíčko položil na bok. On byl stále neukojen.

"Škoda, že ses mi do ruky dostal zrovna ty, i když... s jiným jinchuurikim by mohla byla větší potíž," zašeptal tiše, po hmatu prozkoumával jemnou pokožku, kterou tak škaredě znesvětil.

Nemohl mu jen tak odolat. Zesměšnit toho ukřičenýho mývala, kterého k smrti nenáviděl si přeci nenechal ujít. Ne, když konečně přišel na blokovací pečetě a pod ním bezbraně ležela jeho lidská schránka. Sám Shukaku je v pečetích mistr. Počítá s tím, že je zvládne do dvou hodin prolomit. Musel jednat rychle.

Shukaku... Tak přece jen sis ho oblíbil, huh? Nechceš, aby chcípl, i když jsem tě úplně zablokoval... Řekni... tobě se ven už nechce? Ještě není konec celýho procesu... Je moc těžké dát klukovi ženské orgány. Ještě vydrž, hehe...

Oči mu rudě zajiskřily nadšením. Ještě si ho párkrát vezme, aby měl jistotu, že jeho experiment skutečně vyjde. Bylo k tomu potřeba mnoho chakry a mnoho náročných fází. Touhle dobou musel být hrozně vyčerpaný. Pomalu viděl jak mladík cukal se svaly a snaží probudit. Jeho vědomí přicházelo.

"Hhn, N-Nah-Na..."

Rudovlásek zkusil něco říct, ale to už se na něj jeho milenec natiskl váhou těla. Nemohl se pohnout i kdyby chtěl. Na takové souložení nebyl vůbec zvyklý a už vůbec mu nedocházelo kde se to Naruto všechno naučil.

"Jsem tu," zavrněl mu do ouška, nechal se od něj obejmout okolo ramen, jen tak měl jistotu, že nikam neunikne. Jednu ruku si podepřel vedle jeho hlavy a sledoval jej z dominantní pozice. Otíral se erekcí o jeho stehno, zanechával na něm kapičky ejakulátu a chystal do něj zase proniknout. Jeho horký, těsný zadek byl něco extra a jistě jeho schránku muselo vzrušovat pokořování Kazekageho.

Okolo jeho zorného pole se začala plazit černá chapadla. Blížila se k sobě, chystající se spojit a nastolit úplnou tmu. Pomalu neviděl nic. Jen v posledních chvílích sledoval svou ruku obalenou rudou chakrou a bezmocné, ležící tělo.

Temnotou se na chvíli nesl jeden jediný hlas a mnoho dalších proseb...

"Ne! Dost! Naruto! Stačí!!"

"S-stačí... prosím tě..."

"DOST!!"

Naruto prudce otevřel oči, po každém nadechnutí pálely plíce a srdce měl jako zvon. Pot stékal po kapkách, třesoucí se ohlédl po svém ležícím společníkovi. Byl to jen sen. Sen... Nebo vzpomínka? Na obyčejné fantazírování to bylo moc silné a hlavně živé.

Rychle se posadil vedle spícího Gaary, venku panovalo šero, brzy to začínalo vypadat na svítání. Skutečně usnul tak brzy? Promnul si zátylek a povzdechl si. Smutně sklopil pohled, setřel si pot z čela a zatl ruce v pěst.

Jsem tak hloupý! Tak slabý! A tohle se Gaarovi stalo, protože neumím ovládat tu debilní lišku! Je to má vina! Tohle jsou mé následky!

Nejraději by si natáhl. Pořádně zmlátil sám sebe. Možná si později vytvořil klona a nechal se jím zmlátit. Možná by mohl říct Kankurovi a ten ho zmlátí s potěšením. Zase si nemyslel, že by ho nechal celého.

'Hehe... Užil sis sen?'

Kyuubi! Ty parchante!

'Jen jsem ti ukázal kousek z té úžasné noci. Můžu ti klidně ukázat víc,' zasmála se škodolibě liška a Naruto cítil čím dál větší vztek.

Nesnáším tě! Proč jsi ho nenechal, když jsi věděl jak ho to bolí?!

'Bolest je irelevantní. Nemám apatii, abych toho nechal pokaždé, když si řekl.'

Naruto skřípal zubama. Ta hnusná... nechutná... zlá liška! Proč si myslel, že ji mohl napravit? Někoho takového napravit ani nelze! Nebo snad ano?

'Hele... teď spí... Vezmeme si ho dokud má tak tvrdý spánek. Nic neucítí, jestliže na to půjdeš rychle.'

"C-cože... Ne!" vydechl nahlas a v šoku kouknul na spícího mladíka.

"Rozhodně ti nedovolím, aby ses ho znovu dotkl skrze mé tělo..." zavrčel podrážděně.

'No fajn, no fajn, jen říkám, že je tohle příležitost, ale když nechceš...'

"Ugh, vypadni Kyuubi," zasyčel Naru a lehl si zpátky na bok se zamračeným výrazem. Démon se nahlas zasmál a vyklidil pole. Jeho věc... On jen něco navrhoval, ale když nechce...

Blonďatý chuunin si povzdechl. Výčitky jsou ošklivé věci, jenže jsou v tomto světě potřeba a on nevěděl jak se jich zbavit. Proto pozoroval Gaarovu klidnou tvář.