19. Uvidíme se později
Zkontrolovala jsem, že mi v kabelce nic nechybí. Nerada bych při modelingu zjistila, že jsem si něco zapomněla doma. Hlavně když teď budu v budově modelingové agentury trávit velkou část dne. Po tom, co se nedávno stalo, jsem velice nesvá. Stále na to musím myslet. Cítím jeho dotyky. Musím si zaměstnat hlavu, to alespoň tvrdí Jimin. S otcem jsem se domluvila, že se teď budu více věnovat modelingu. Proto jsem tam zavolala a práce pro mě se našla.
Včera byli bratři se Sanou na misi. Vrátili se poměrně brzo, takže jsem zaregistrovala, že si Sana lehla vedle mě. Poslední dny se ke mně chová jinak. Nevím, jestli za tím stojí smrt její matky, anebo moje skoro-znásilnění. Neuráží mě, nerejpe do mě se svými poznámkami, nedotýká se mě. Jako by se snažila mi dát prostor, abych se cítila komfortně. Nebudu lhát, je to od ní milé, ale nevím, jak dlouho to bude trvat. Respektive, jak dlouho to vydrží ona.
"Momoring! Už jsi připravená?" zavolal na mě Jin. Slíbila jsem mu, že ho vezmu s sebou. Moc ho to potěšilo, že jsem si na to vzpomněla. Důležité je, že mi otec zakázal chodit sama mimo vilu. Jako bych to neměla zakázané i předtím, ale od února mi dost vyhověl a rozvolnil svá pravidla. Teď má o mě strach. Od toho hrozného novinového článku přibyly další dvě ženy, které nahlásily na policii napadení. Jak se ukázalo, jde o toho stejného člověka. To znamená, že nám tady ve čtvrti řádí nějaká psychopatka, která už má na kontě 6 obětí. Zrovna poslední přibyla nedávno, den po mém incidentu s mafií z Nobeoky.
Vyběhla jsem z pokoje a seběhla schody do přízemí. V chodbě už na mě čekal Jin, který byl natěšený jak malý dítě do hračkářství. Musíme počkat na Minu, která samozřejmě jede s námi. Podle toho, co vím, teď nemá žádné modelingové zakázky, proto si je dnes domluví. Čekali jsme už pár minut, což mě znepokojovalo. Už bych radši vyjela, ať nepřijedeme pozdě. Konečně se tu Mina objevila v doprovodu mého otce, Taehyunga a Yoongiho.
"Momo, je mi to moc líto," řekla smutně, když se přede mnou zastavila. Nechápavě jsem naklonila hlavu do strany. Co se stalo?
"Lady Sharon musí zpět do Států," oznámil mi Yoongi. Mírně jsem se zarazila. Odlítá? Už jsem si zase zvykla na její přítomnost. Uvědomila jsem si, že tu je již přes 2 měsíce. Ten čas tak letí, protože už je květen. Za tu dobu se muselo v její práci stát spoustu věcí.
"Mina Unnie! Neopouštěj mě!" objala jsem ji a nemínila ji pustit. Mina mi položila dlaně na záda a přitiskla mě k sobě blíž.
"Neboj se, vrátím se hned, jak to půjde," řekla trochu tišeji. Určitě jí je taky líto, že zas odjíždí. Kdyby alespoň věděla, kdy se vrátí. Vše se odvíjí od její práce, a proto je možné, že se za 14 dní vrátí. Jenže může se klidně vrátit až za několik měsíců. Je to tak nevyzpytatelné.
"Lady Sharon, zmeškáte svoje letadlo," upozornil jí můj otec. Mina se ode mě odtáhla a věnovala mu neutrální pohled. Čert ví, co se jí honí hlavou. S bratry se rozloučila prostým kývnutím hlavou a mě obdařila úsměvem. Pozorovala jsem, jak s Taehyungem odchází do garáží. Veze jí na letiště jako vždycky.
"Momo, vzhledem k tomu, co se v naší čtvrti děje, tě nehodlám pouštět samotnou," oznámil mi s přízným výrazem.
"Jde se mnou Jin Oppa, budu v bezpečí," odvětila jsem, ale otec nevypadal nadšeně. Není tajemstvím, že Jin je jeho nejméně oblíbený 'syn'. Považuje ho za zbytečného. Každý z bratrů v něčem vyniká. Yoongi má logické myšlení a dospěláckou zodpovědnost. Hoseok řídí vše možné, Jimin léčí ostatní členy mafie a Jungkook je inteligentní. Již v době, když žila jeho matka, věděl, že je tady něco v nepořádku. Odhalil mafii pár hodin před její smrtí. Otec si ho velmi váží. Taehyung je jeden z nejlepších bojovníků v mafii a Namjoon všechny dokáže srovnat do latě. Kdyby měl někdo z mladší mafie převzít velení nad celou organizací, určitě by otec zvolil jeho.
Co ale umí Jin? V podstatě trochu od každého, ale nevyniká v ničem, co by mafii bylo užitečné. Je to nespravedlivé. Haku si ho tady nechává jen proto, že byl úplně první. Nemohl vědět, že jiní budou lepší než on, a byl vděčný za každého nového člena. Přijde mi to tak nespravedlivé vůči Jinovi. Cokoliv, co udělá, je porovnáváno s tím, co udělali ostatní mí bratři. Má respekt od ostatních, protože je z mladší mafie nejstarší. Jsem tak vděčná, že zůstal stále stejný, jak si ho pamatuji z dětství. Ty jeho vtipy, komediální výstupy a divadla, co mi hrával před spaním. Pokud bych musela vybrat jen jednoho z nich, vždy to bude Jin. Jediné, co nás dělí od toho, abychom byli praví sourozenci, je rozdíl v krvi a DNA.
"To mě moc neuklidňuje," řekl nehezkým tónem otec.
"Byla jsem s ním několikrát venku a nikdy se mi nic nestalo," nelíbilo se mi, jak s ním jedná. Jin si na to již zvykl, ale vím, že mu to není příjemné. Vždy se stáhne a sklopí pohled.
"Momo, bylo by lepší, kdyby s vámi šel ještě někdo. Hlavně s tebou Jin nebude chodit celých 14 dní. Má taky nějakou svou práci," upřímně bych si myslela, že zrovna Yoongi se Jina zastane. Ale co se dá dělat. Občas mám pocit, že se z Yoongiho stává kopie mého otce. Uvažuje až příliš dospěle a vážně, i když to není nutné. Naštvaně jsem se podívala na otce. Povzdychl se a se zamračeným obličejem probodl Jina.
"Dobrá, dnes si běžte, jak chcete. Jestli se mé dceři něco stane, někdo přijde o hlavu. Od zítra tě bude doprovázet Sana," řekl poslední větu a podíval se mi zpříma do očí. Bez dalšího slova se otočil a odešel stejně jako Yoongi po pár sekundách. Protočila jsem očima. Vyhrožovat, to mu jde. Nechci, aby mě doprovázela zrovna Sana. Sice už mi tolik nevadí, ale stále ji nemám ráda. Navíc jsem chtěla něco jen pro sebe, na co nebude mít žádný vliv. Jak otravné.
S Jinem jsme se vydali tedy sami do garáží. Když jsme jeli, zpívali jsme si společně písně co hráli v rádio. Zrovna to byla moje oblíbená písnička od jedné korejské skupiny. Jmenovala se Mr. Taxi. Zaparkovali jsme pře budovou a vstoupili do budovy. Jinovi zářili oči nadšením. Následoval mě až do kanceláře mého nadřízeného. Musela jsem přijít ohlásit svůj příjezd.
Vše proběhlo hladce. Šli jsme do fotoateliéru, ve kterém jsem fotila poprvé. Minule jsme fotili sportovní kolekci. Duben a květen jsou přesně ty měsíce, ve kterých začínáte více sportovat. Konečně jsem mohla vidět výsledné fotky. Moc se mi líbily, povedly se.
Jina jsem představila jako svého bratra fotografům a všem dalším lidem, co se v našem okolí nacházeli. Miluje pozornost, takže byl nadšený. Já jsem se mezitím převlékla. Tentokrát budeme fotit letní edici. Než se vše připraví, bude tak akorát doba na to, aby se fotky mohly objevit na titulních stránkách J-Beauty časopisu.
Vše probíhalo hladce a bez komlikací. Focení mě moc bavilo. Jin se mezitím někam vypařil, tak odhaduji, že běhá po budově a představuje se náhodným kolemjdoucím. Přesně mi to na něj sedí. Snad nezpůsobí nějaké trable.
"Tak máme hotovo. Zítra budeme v druhém ateliéru fotit plavky. Alespoň se seznámíte s našimi dalšími modelkami. Děkuji za spolupráci," řekl mi fotograf, když odkládal foťák do tašky. Převlékla jsem se zpět do civilního oblečení a vydala se hledat svého bratra.
"Jin Oppa, už mám hotovo. Co kdybychom se stavili na jídlo?" zeptala jsem se, když jsem ho uviděla sedět v kafeterii. Naproti němu seděla nějaká holka, která se zrovna červenala nad jeho slovy. Povzdychla jsem si. Už je to tady zas. Oba dva vzhlédli ke mě.
"Mám chuť na nějaké korejské jídlo," usmál se na mě Jin, zatímco si mě dívka měřila zamračeným pohledem. Určitě se jí nelíbím.
"My se ještě neznáme," řekla jsem jí a stoupla si vedle Jina.
"No to jsem mohl udělat jako první. Momo, tohle je Yuki, taky tady pracuje jako modelka," obeznámil mě. Chtěl pokračovat v mluvě, ale přerušila jsem ho.
"Momo, Jinova sestra," řekla jsem neutrálně. Radši se představuji sama, když je to možné. Yuki se viditelně uvolnila po zjištění, že pro ni nejsem nepřítel. Tím bych si ale nebyla tak jistá. Nelíbí se mi, když se kolem mých bratrů motají... jak to říct slušně... lehké děvy. Kraťasy, krátký upnutý top, silný make-up, vysoký culík a v uších veliké kruhy. Víc stereotypní být ani nemůže. Jin má navíc. Jenže on hledá něco na jednu noc, což se mi vůbec nelíbí.
"Jin Oppa, musíme už jít. Nezapomeň, že se musíš ještě stavit u své přítelkyně," řekla jsem s tím nejsladším úsměvem. Oba dva se na mě nechápavě podívali. Jin pozvedl jedno obočí a už otvíral pusu, aby mohl něco říct.
"Už ani slovo. Sana čeká," vzala jsem ho za loket a táhla ven z kafeterie. Normálně bych to nezvládla, ale jelikož byl zmatený, nebránil se. Ušklíbla jsem se na dívku za námi. A má to.
"Co to mělo znamenat?!" vypískl, když jsme se již nacházeli na parkovišti. Překvapilo mě, že s tím nezačal dřív.
"Proč si vždycky vybíráš zmalované coury. Přece ti je jasné, o co jim jde," pronesla jsem a posadila se na místo spolujezdce. Jin se posadil za volant, ale ještě předtím než nastartoval, se ke mně otočil.
"Moje drahá malá sestřičko, příště buď tak laskavá a nepleť se do mého sexuálního života. Stejně o tom nic nevíš, protože ten tvůj je na bodu mrazu. Vím, do čeho jdu. Děkuji ale za tvou starost," řekl lehce ironicky a konečně nastartoval auto a my se rozjeli.
"Jen by sis mohl někoho najít a nestřídat to tolik," pohlédla jsem z okna a pozorovala kolemjdoucí. Jin si posměšně odfrknul. Práce mu nezabírá až tak moc času, proto má prostor na taková to dostaveníčka. A že jich není zrovna málo. Jsou to všechno jednorázovky. Přítelkyni měl za celou tu dobu asi jen dvakrát. Přestal to brát vážně a radši se rozhodl pro volnější sexuální život. Člověk by to do něj neřekl, že zrovna on bude tohoto zastánce. Je pěkný, vtipný a všímavý. Ideální boyfriend materiál.
Připadá mi to jako ztráta času. Co by za to jiní dali, kdyby se na ně holky lepily tak, jak na mého nejstaršího bratra. Naštěstí si je nevodí do vily, tam přece jenom nikdo cizí nesmí. Přesto mám perfektní přehled o tom, kdy a kde to s kým dělal. Vlastně takové informace mám od všech bratrů a to ne že bych o ně žádala. Spíš nevěděli, že poslouchám.
Tak například Jimin tohle nepraktikuje. Je to romantická dušička, takže se tomu vyhýbá. Nevím ale o žádném jeho vztahu. Nejspíš čeká na tu správnou osobu, asi na lásku na první pohled. Podobně je na tom i Jungkook. Nevyhledává to, ale zase se nedá říct, že by na to nikdy nekývnul. Měl dvě přítelkyně. Jedna z nich dokonce se mnou chodila do školy, ale o ročník výš. Hoseok, Namjoon se netají tím, že sem tam s někým skončí v posteli. Většinou když se něco oslavuje v baru. Měli pár seriózních vztahů, ale moc o tom nevím. Máme ale s Minou podezření, že Hobi randil pár týdnů i s klukem. Sám nám k tomu ale nic neřekl.
Taehyung je už 3 roky ve vztahu s Minou, ale úplně se mi nechce věřit tomu, že nikdy nic s nikým neměl, když byla zrovna ve Státech. Občas to byla fakt dlouhá doba. No a Yoongi... o něm nevím vůbec nic. Jakmile se kluci začnou bavit o tomhle tématu, buď nic neříká, anebo odejde. Je to zvláštní a upřímně by mě zajímalo, co za tím vězí. I když radši ne. Tyhle dveře radši před svou zvědavostí zamknu. Bůh ví, na co bych přišla.
"Říká ta pravá," řekl a dál se už k tomu nevyjadřoval.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro