Starý známý
POHLED CHRISTALIS
Procházela sem se hlubokým temným lesem a přemýšlela sem.
Co to Pomf zase popadlo?
Samozřejmě že changelings nic necítí!
Nechápu co poníci vidí na lásce.
A kdo by chtěl cítit smutek?
Mě už slza netekla dobrých osmnáct let...
Najednou sem málem spadla do jámy a tak sem musela rychle zase získat rovnováhu.
Co dělá uprostřed Zapovězeného lesa tahle jáma?!
Nakoukla sem do ní a málem sem překvapením spadla.
Stál tam uprostřed jakoby jeskyně vysoký pohledný hřebec a kolem něj chodilo několik hodných changelings.
Toho hřebce sem na první pohled poznala.
Byl zelený s oranžovou hrudí a měl modrá hmyzí křídla a ocas. Hlavu mu zdobily dva oranžové parohy a jeden zelený roh.
-Jeho vínové oči mě hřály u ledviny, teda žaludku, teda grrr!
Jak se říká tomu orgánu díky kterému poníci cítí?!-
,,Thorax." vydechla sem překvapeně.
On se otočil směrem ke mě a já rychle zastrčila hlavu.
Najednou sem cítila něco, co sem už dlouho necítila...
Počkat! Odkdy já něco cítím?!
Písničkaaaaaaaa!
Už zase :P
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro