Do školy přichází ve spěchu, zadýchaná a nohy se jí třesou, ale včas...
Alespoň tohle

"Lilith?"

"Hej, kapitáne," usmála se dívka

„Kdy mi přestaneš říkat ‚kapitáne'? Mám jméno!"

"Ale ty jsi můj kapitán - při těch slovech se modrej začervená - můj nejlepší přítel a můj zachránce."

"Teď to nepřeháněj," odpovídá, když si uvědomil, že to bylo v přátelském smyslu.

Ti dva vejdou do třídy, sedí na svých místech a vytahují své knihy.

"Stalo se ještě něco s Embrem?" ptá se Acker v jednu chvíli.

"Ne, naštěstí jsem ho už nepotkala"

"Víš, že nenaletím, že?"

"Co?"

"Že jsi během polibku nic necítila."

Dívka se začervená, ale stejně to popírá.

"Nesnáším ho." říká nakonec

"Věř tomu dál, Šípková Růženko!"

"Přestaň s těmi příšernými přezdívkami!"

Smějí se, ale přeruší je profesor, který vstoupí a upoutá pozornost všech.

Po prvních lekcích se dívka rozhodne jít na záchod a na chodbě potká Elliota. Dívají se na sebe, ale nejeví žádný pohyb, jsou jako zkamenělí, oba dva.
Pak udělá první pohyb, ale je okamžitě přerušen.

"Lilith já-"

„Neopovažuj se. Už s tebou nechci mluvit!" řekne a pak ho projde a zamíří na mizerné místo, běžně nazývané veřejná koupelna.

Šedivý tam byl stále, nehybný, dokud kolem neprojde člověk a nenarazí do něj, pak se vrátí obvyklý chlapec.

"Hej, podívej se, kam jdeš!"

"Promiň, neudělal jsem to schválně."

Mezitím v koupelně pláče dívka. Příliš dlouho zadržovala ty slzy a je čas vypustit páru.

"Jsi v pořádku, Lilith?"

Kapitán vešel do koupelny a sleduje, jak dívka pláče.
Snaží se schovat tím, že odvrátí obličej, ale pak o tom přemýšlí a nenajde se lepší člověk, se kterým by vypustila páru.

"Ne, chybí mi... moc mi chybí," pláče a vrhá se modrému do náruče.

„Chápu tě, zlato. Příliš dlouho jsi odolávala."

"Proč se zraňují všichni lidé, na kterých mi záleží?"

"Hej, jsem tady." Stejně jako všichni naši spoluhráči." říká a hladí ji po zádech a vlasech.

Dívka skončí a sebere se a odchází z koupelny, jako by se nic nestalo. Nikdy, neztratí svou hrdost.

Vrátí se do třídy a pokračuje až do poslední hodiny, odolává nutkání vrátit se do té koupelny a litovat se. Nedělá to pro ostatní, ale pro sebe. Je slabé dál plakat a ona rozhodně není slabá. Tedy ani po návratu domů nevypouští páru a to ani před usnutím.

Už nemusím plakat
Slíbila si to před pěti lety, ale svůj slib porušila a teď se cítí ještě hůř.