Už dávno je tma a já s Patrikem se touláme po parcích. Je krásná jasná noc, hvězdy svítí a je celkem teplo, proto taky jen ležíme na zemi a sledujeme hvězdy. ,,Jaký je tvůj sen?" zeptal se po chvilce ticha Patrik. ,,Chtěl bych zmizet do Států a najít si tam práci." řekl jsem s úsměvem. ,,Tvůj?" otočil jsem se na něj. ,,Rád bych si našel někoho koho budu milovat a on bude milovat mě." usmál se. ,,Krásný." vydechl jsem. ,,Myslím, že už bych měl jít domů." povzdechl jsem si a zvedl se. ,,Doprovodím tě." zvedl se taky. ,,To nemusíš, já to dojdu." řekl jsem potichu a oklepal se zimou. ,,Ne, nenechám tě v tomhle jít samotného." usmál se.  ,,A vem si tohle." řekl a podal mi svou mikinu. ,,Uhm, děkuju." řekl jsem stydlivě. Mikinu jsem si oblékl a přetáhl si rukávy na dlaně. ,,Můžeme jít?" zeptal se. ,,Jo." vydechl jsem a rozešel se pryč z parku.

,,Jdeš zítra do práce?" zeptal se, když jsme byli kousek od našeho baráku. ,,Ne, zítra ne, a ani to v plánu nemám." řekl jsem popravdě. ,,Myslíš, že bychom si mohli zajít třeba na kafe?" ,, Půjdu moc rád." odvětil jsem s úsměvem a vytáhl si z batohu klíče. ,,Tak ahoj a díky za hezký večer." rozloučil jsem se. ,,To já děkuju tobě, zatím." odvětil s úsměvem a rozešel se pryč. Potichu jsem odemkl dveře a odložil si věci. Když jsem věšel do kuchyně na stole byl salát s přáním na dobrou chuť. Salát jsem si vzal a potichu odešel do pokoje, kde jsem si i se svou večeří zalezl do postele.

Chvilku jsem si psal s Patrikem, kterému dala moje číslo Xena, za což jí seřvu, protože moje číslo jen tak nikdomu dávat nebude. Dal jsem si opravdu rychlou sprchu a spokojeně se zachutnal do deky.