,,Patriku.'' zakňučel jsem. ,,Co se děje?'' zeptal se a přitáhl si mě k sobě. ,,Já se chci mazlit.'' zakňučel jsem znovu. Patrik se usmál a přelezl si nade mne. Zatajil se mi dech, v podstatě jako pokaždé když tohle udělá. Jednu ruku dal vedle mé hlavy a druhou položil těsně vedle mých boků. Zkoumavě si mě prohlédl a pohledem zůstal na mých rtech. Po chvilce kdy se na mne jen takhle díval jsem si ho přitáhl k sobě a spojil naše rty v jedny. ,,Nějak se rozjíždíš.'' usmál se. ,,Co? Musím si tě ještě užít ne?'' odvětil jsem mu. On se pousmál a lehce mi naklonil hlavu na stranu, aby měl přístup na můj krk. Jestli to takhle bude probíhat pokaždé, když se budeme muset odloučit, tak se máme nejspíš na co těšit. ,,Nekousej.'' vyjekl jsem, když se mi zahryzl do krku. ,,Budeš tam mít asi nějakou dobu značku.'' zamumlal. ,,Je mi to jasný.'' vzdychl jsem. ,,Patriku.'' napomenul jsem ho po chvilce a zajel mu rukou od vlasů. ,,V klidu.'' usmál se. 

Myslím, že kdybych Patrika včas nezastavil tak už bych teď nebyl panic, ale nestalo se to a popravdě jsem za i celkem rád. Ještě na tohle nejsem připravený, ale to snad všichni chápete. ,,Zlobíš se?'' zeptal se Patrik a položil svou ruku na tu mou. ,,Ne.'' vydechl jsem. ,,Vážně ne?'' zeptal se znovu. ,,Vážně ne.'' zakroutil jsem hlavou. ,,Omluvám se.'' řekl už asi po šesté. ,,Je to v pořádku.'' usmál jsem se a přitulil se k němu. ,,Promiň.'' zamumlal mi do vlasů a lehce mě políbil. Sám pro sebe jsem se usmál. Tenhle kluk je naprosto úžasný a já jsem popravdě hrozně rád, že jsem ho poznal a že je to on, kdo si získal mé srdce. ,,Nad čím přemýšlíš?'' zeptal se po chvilce ticha. ,,Nechci, aby jsi odjel.'' zakňučel jsem. Patrik si povzdechl a odtáhl se ode mne aby se mi mohl podívat do očí. ,,Taky nechci odjet, ale rád bych udělal tu maturitu.'' řekl klidně. ,,Já vím.'' řekl jsem tiše a přitulil se k němu.