25
,,Na.'' řekl Timo a položil na stůl naše hrnky. ,,Dobrý den všem.'' vešel do kavárny Patrik. ,,Pardon, ale my-'' ,,V klidu, jde za mnou.'' zastavil jsem Janu. ,,My se ještě neznáme, já jsem Patrik.'' představil se. ,,On je můj přítel.'' usmál jsem se. ,,Neměl jsi náhodou dneska zůstat doma?'' zeptal se. Došel k našemu stolu a vzal si můj hrnek s kafem ze kterého se napil. ,,Já vím, že jsi říkal ať se šetřím, ale-'' ,,Ale jsi prostě workoholik, to víme.'' doplnil mě Sam. ,,Že to ještě pokoušíš.'' povzdechl si Timo. ,,Asi mu nestačila tehdy ta nemocnice.'' objevil se ve dveřích Aristoteles. ,,Co tady sakra všichni děláte?'' zeptal se zmateně Patrik. ,,Máme na zítra tři dorty a miliony košíčků.'' řekl jsem unaveně. ,,Prosím tě, vezmi ho domů ať si trochu odpočine.'' podíval se na něj Aristoteles. ,,Běž si pro věci, my to tady zvládneme.'' usmál se Sam. ,,Asi máte pravdu.'' zívl jsem si.
,,Proč jsi nezůstal dneska doma? Včera jsi zase málem zkolaboval.'' zeptal se Patrik. ,,Ráno mi bylo dobře.'' namítl jsem. ,,Ty jsi na tohle vážně strašnej.'' zakroutil hlavou. ,,A právě proto mě tak miluješ.'' usmál jsme se. ,,Samozřejmě." přikývl a přitáhl si mě k sobě. Můj dech jako kdyby se zastavil a mé srdce vynechalo pár úderů, a to i přes to, že tohle neudělal poprvé. Chci si tyhle chvíle užívat, protože zítra už Patrik odjede a ani jeden nevíme jak dlouho se neuvidíme.
,,Běž zatím na zahradu." řekl jsem a šel si odnést věci do pokoje. Po cestě zpátky jsem ještě v kuchyni vzal nějaké pití a šel za Patrikem. Sedl jsem si vedle něj na houpačku a skleničky s pitím položil na zem. ,,V kolik chceš zítra jet?" zeptal jsem se a lehl si tak abych měl hlavu na jeho klíně. ,,Asi pojedu přes noc, abych byl ráno doma.'' odpověděl mi. ,,Zůstaneš tady dneska v noci?" podíval jsem se na něj. ,,Pokud chceš." přikývl. Usmál jsem se a natáhl se pro sklenici s pitím. ,,Patriku." zakňučel jsem, když mi zajel rukou pod tričko. ,,Nelíbí?" zeptal se. ,,Máš ledový ruce." odpověděl jsem mu. ,,Tak mi je ohřej." usmál se. ,,Jak to mám podle tebe udělat?'' otočil jsem se na něj. ,,To už je jen na tobě.'' řekl s úsměvem. Rozhlédl jsem se kolem sebe a natáhl se pro deku, která ležela na druhé straně houpačky. ,,Na.'' usmál jsem se a ukázal mu deku.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro