Patrik odešel až pozdě večer i přes to, že jsem ho přesvědčoval ať už nás přespí, ale nenechal se přesvědčit. Vzbudilo mě vyzvánění mého telefonu, Timo? ,,Co chceš?'' zeptal jsem se rozespale. ,,Potřebujeme tě v práci.'' ,,Běž do hajzlu.'' zamumlal jsem. ,,Ne, ty pojď do práce a pospěš si.'' ozvalo se z druhé strany. ,,Uhm, dobře.'' povolil jsem po chvíli a vyhrabal se z postele. Udělal jsem si hygienu a došel jako mrtvola do kavárny. ,,Ježíši kriste ty vypadáš.'' vydechl Aristoteles a zavřel za mnou dveře. ,,Jsem unavený.'' zakňoural jsem a sedl si vedle Tima ke stolu. ,,Udělej mu prosím kafe.'' povzdechl si a objal mě.  ,,Vy jste byli zase celou noc s Patrikem, co?'' podíval se na mne. ,,Uhm.'' zamumlal jsem mu do hrudě. ,,Já mu normálně řeknu, ať tě nechá, že mi tady pak umíráš.'' zakroutil hlavou s úsměvem. ,,Hele Aristoteles taky nevypadá, že by jste měli zrovna klidnou noc.'' podotkl jsem. ,,Jestli to není tím, že to klidná noc vůbec nebyla, jelikož on'' objevil se za námi Ar, položil na stůl hrnek s kávou a objal Tima kolem krku, ,,je drsnější něž by se mohlo zdát.'' ,,Ježiš, já nechci rozebírat váš sexuální život.'' protočil jsem očima. ,,Hlavně používejte ochranu.'' ,,Pane bože, Matteo bez tebe bych asi nevěděl, že mám při sexu používat kondom.''   povzdechl si Timo. ,,Tak ho nech, prosím tě. Je hezké, že se stará.'' usmál se Aristoteles. 

Měli jsme povolení zabalit to dneska už ve dvě, takže jsem se odebral domů. Udělal jsem si pití a šel na zahradu, kde na mne čekalo celkem milé překvapení. Eva, David a celá parta i s Patrikem seděli v altánku a čekali nejspíš na mne. ,,Co tady děláte?'' zeptal jsem se překvapeně. ,,Překvapení.'' usmála se Viky. ,,Dneska je ti přesně osmnáct let a tři sta šedesát šest dní.'' zasmál se Dan. ,,Idiote.'' usmál jsem se. ,,A tohle,'' řekla s úsměvem Eva a položila na stůl nějakou krabici, ,,tohle je tvůj dort.'' dodala a otevřela ji. ,,Tohle je.'' začal jsem a nevěřícně koukal na obsah krabice. ,,Tvůj dort.'' dokončil za mne Patrik. Byl to můj dort, ten s těmi lesními plody, co jsem včera dodělal. ,,Ale vždyť, kdo ho objednával?'' zeptal jsem se zmateně. ,,Moje babička, dohodli jsme se s ní.'' odpověděla mi Viky. ,,Stejně jako s Timem a Aristotelem, kteří přijdou asi za dvacet minut.'' doplnil jí David. ,,Vy jste blázni.'' usmál jsem se a sedl si vedle Patrika. ,,I tak se to dá nazvat.'' usmála se Xena. 

Jak jsem mohl zapomenout na své vlastní narozeniny?