,,Tak asi jdeme?" podíval jsem se na Sama s Hanah. ,,My jdeme dál do města, takže dneska musíš sám." usmála se Hanah. ,,Tak si to užijte.'' usmál jsem se a rozešel se svým směrem. I přes to, že oni dva jsou spolu už přes dobrý tři roky tak se furt mají stejně rádi jako když jsem je poprvé viděl. Najednou jsem cítil něčí ruce kolem svého pasu. Vyjekl jsem a otočil se. ,,Ježiši Patriku, co tady děláš?'' zeptal jsem se. ,,No chtěl jsem tě vidět, ale v cukrárně už bylo zavřeno.'' pokrčil rameny. Usmál jsem se a otočil se na něj. ,,Chceš jít se mnou domů?'' zeptal jsem se. ,,Pokud ti to nebude vadit.'' usmál se. ,,Já budu jedině rád.'' pousmál jsem se. Patrik mě chytl za ruku a rozešli jsem se k nám. 

,,Jsem doma,'' řekl jsem do domu a zavřel za námi dveře. ,,Ahoj.'' usmál jsem se, když jsem došli do obýváku kde byli David s Evou. ,,Ahoj?'' usmála se Eva. ,,Dobrý den.'' pozdravil je slušně Patrik. ,,Patrika už znáte." usmál jsem se. ,,Uhm půjdeme asi nahoru." řekl jsem s úsměvem. ,,Jistě." přikývla s úsměvem Eva. ,,Tak pojď." usmál jsem se na Patrika a šel k sobě nahoru.

,,Vždycky mě tvůj pokoj udivuje."  usmál se, když jsem zavřel dveře mého pokoje. ,,Vždyť vypadá furt stejně." ,,Ty taky vypadáš furt stejně a taky mě udivuješ." usmál se. Zůstal jsem stát na místě, jeho slova jako kdyby mě paralyzovala, ale zároveň mě i zahřála u srdce. Patrik si stoupl naproti mně a lehce do mě strčil tak, že jsem se svalil na postel. Usmál jsem se a nechal ho ať dělá, co uzná za vhodné. Klekl si nade mně a začal mě něžně líbat. Nechal jsem se doslova unášet jeho polibky, ale zároveň jsem se i snažil nějak vnímat a vracet mu je. ,,Pane bože, Patriku." vydechl jsem. ,,Vypadáš spokojeně." usmál se. ,,Víc spokojený už být nemůžu." posumal jsem sem. ,,Mám dovoleno pokračovat?" zeptal se. Jen jsem s usmál, obmotal mi ruce kolem krku a přitáhl si ho k sobě.