2
,,S tím dortem budou problémy." vydechl po směně Sam a nevěřícně koukal na nákres. ,,Zvládnu to, zavolám klukům a při nejhorším tady budu až do večera." řekl jsem. ,,Nesmíš se takhle ničit." řekla Hanah. ,,Já to zvládnu, neboj.'' ujistil jsem jí. ,, Dobře, budu ti věřit, ale teď se jdi převléct, venku na tebe čeká tvoje parta." usmála se.
Již v formálním oblečení jsem vyšel z cukrárny před kterou čekali moji kamarádi a vysoký brunet s vlasama do všech možných i nemožných světových stran . ,, Ahoj lidi." usmál jsem se. ,,Matteo, tohle je můj bratranec." usmála se Xena a ukázala na bruneta. ,,Patrik." natáhl ke mě s úsměvem ruku. ,,Uhm, Matteo." potřásl jsem s ním. ,, Měli jsme v plánu jít k jezeru, půjdeš s námi?" zeptala se Viky. ,,Dneska asi ne, sorry." vydechl jsem. ,, Dobře, kdyby jsi chtěl přijít, tak budeme tam kde vždycky." usmála se Xena. ,,Já, doprovodím tě domů." nabídl se brunet. ,,Dobře." přikývl jsem.
,,Proč zrovna cukrář?" zeptal se Patrik, když jsme seděli v parku. ,, Nevím, mám prostě rád sladký i když to na mě není moc vidět." uchechtl jsem se. ,, Vypadáš unaveně, jsi v pořádku?" zeptal se opatrně. ,,Jo, jen se mi motá celej den hlava." vydechl jsem. ,,Kdyby něco stačí říct jsme vystudovaný zdravotník." ,, Myslíš, že se mnou půjdeš domů? Já bych sebou nerad někde sekl." zeptal jsem se. ,, Jasný." usmál se.
,, Nepotřebuješ s něčím doma pomoci?" zeptal se, když už jsme stáli před naším domem. ,,Asi ne, děkuju za doprovod." usmála jsem se. ,,Nemáš zač. Uvidíme se, zatím ahoj." řekl s úsměvem. ,, Ahoj." odvětil jsem a vstoupil do domu. ,,Ahoj." usmál jsem se na Evu s Davidem. ,, Ahoj, budeš obědvat?" zeptala se Eva. ,,Asi ne, já jsem unavený, půjdu si lehnout." řekl jsem. ,, Dobře, hezky se vyspi." usmála se. ,, Děkuju." odpověděl jsme a rozešel se do pokoje.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro