,,Proč si furt myslíš, že se jmenuje Paul?'' zeptal jsem se, když si k nám David s Evou po nějaké době přisedli. ,,Protože mi hrozně připomíná mého nejlepšího kamaráda ze školy.'' usmál se. ,,Co jste studoval?'' zeptal se Patrik. ,,Já jsem prosím tě studoval osmileté gymnázium a pak právnickou fakultu.'' odpověděl mu. ,,Tak to já jsem úplně, ale úplně někde jinde.'' ,,Co studuješ?'' zeptala se ho Eva. ,,Já studuju zdravotního bratra.'' usmál se. ,,To je hezké.'' usmála se. ,,Na, volá ti Xena.'' řekl jsem a podal Patrikovi jeho telefon. ,,Omluvte mne.'' řekl a odešel si to vyřídit dovnitř. ,,Moc příjemný kluk.'' řeka s úsměvem Eva. ,,Jo, on je takovej.'' usmál jsem se. Představil jsem si, co všechno už se za dnešek vůbec stalo a věřte nebo ne, ale usmát jsem se musel. ,,Já budu už muset jít, všichni se po mně shání.'' objevil se u nás po chvilce Patrik. ,,Dobře, zase se někdy stav.'' usmála se Eva. ,,Jistě se stavím, mějte se hezky.'' usmál se a rozeběhl se pryč. 

Už je večer a já se už třeba dvě hodiny odhodlávám jít dolů a říct Davidovi a Evě o tom, že jsme s Patrikem spolu nebo alespoň o tom, že jsem na kluky a odhodlávám se tím způsobem, že sedím na zemi opřený o postel a koukám na prázdnou zeď na proti mě. Ještě dalších třeba deset minut jsem jen tak seděl dokud jsem se nezvedl a neotevřel dveře od svého pokoje. Všiml jsem si rozsvíceného světla v ložnici, takže jsem šel rovnou tam. ,,Skvěle, jste tady oba.'' oddechl jsem si. ,,Ano, děje se něco?'' zeptala se Eva. ,,Asi by jste měli něco vědět.'' vydechl jsem nervózně a sedl si na kraj jejich postele. ,,Copak?'' zeptal se  příjemně David. ,,Já nevím úplně jak vám to říct,'' řekl jsem nervózně, ,,já jsem na kluky.'' dostal jsem ze sebe po chvilce. Oba se na sebe podívali a já si pomyslel, že jsem totálně v hajzlu. ,,To je v pořádku.'' usmála se Eva a objala mě. ,,Vážně?'' zeptal jsem se potichu. ,,Samozřejmě.'' usmál se David. ,,Řekni, líbí se ti někdo? Nebo jsi do někoho zamilovaný?'' zeptal se. ,,No, jak to říct.'' povzdechl jsem si. Musel jsem teď výt červený až na zadku při vzpomínání na dnešek. ,,Je to Dan?'' zeptal se. ,,Ne to ne, Dan je hodně dobrý kamarád.'' usmál jsem se. ,,Tak je to Patrik?'' zeptala se Eva. Usmál jsem se snad ještě víc než jsem se usmíval do teď, což pro ně byl nejspíš souhlas. ,,Takže ano.'' usmála se. ,,Ano, je to on.'' přikývl jsem.