Jak už jsem zmiňoval, tak doma nikdo není, takže jsem nám udělal něco k pití a šli jsme si sednou na zahradu. ,,Tady máš.'' podal jsem mu s úsměvem jeho pití, když jsem si sedl k němu do houpací sítě. . ,,Díky.'' usmál se na zpět a trochu se napil. ,,Jsi unavenej?'' zeptal se, když jsem se o něj opřel a zavřel oči. ,,Trošku.'' hlesl jsem potichu. ,,Kde jsou vůbec tvoji rodiče?'' zeptal se po chvíli a chytl mě za ruku. ,,Mají ve městě jednání.'' odpověděl jsem jednoduše. ,,Můžu se na něco zeptat?  Ale pochopím, když mi nebudeš chtít odpovídat.'' ,,Tak se ptej a neprotahuj to.'' pobídl jsem ho. ,,Řekneš mi něco o tvém životě?'' zeptal se opatrně a pohladil mě po stehně. ,,Od narození jsme žil jen s mamkou, pracovala jako prodavačka a v noci šila, aby jsme měli víc peněz, ale ani to někomu nestačilo a nahlásil to na sociálku, ta mě mamce vzala a dala mě do děcáku. Byl jsem tam asi čtvrt roku dokud si mě nevzal jeden pár, u nich jsem byl skoro dva roky a potom jsme jeli do Vídně kam už jsme nikdy nedojeli, tu bouračky ani jeden z nich nepřežil. Skoro rok jsem byl v děcáku, kde mě často jeden kluk mlátil, protože jsem byl slabej a nedokázal jsem se bránit, ale to je teď jedno.  No a pak si mě vzali Eva s Davidem a tak je to vlastně do teď.'' odvyprávěl jsem mu a setřel si nějaké slzy, které mi tekli po tváři. ,,Promiň, já jsem tě nechtěl rozbrečet.'' zašeptal a lehce mě políbil do vlasů. Cítil jsem se trochu smutně, ale zároveň jsem byl i rád. Byl jsem rád, že mu to můžu říct, že mu nejsem ukradenej a že cítím tu lásku. ,,Ne, to je v pohodě, já už se o tom konečně musím naučit mluvit aniž bych u toho brečel.'' povzdechl jsem si po chvilce. ,,Pamatuj, že je v pořádku, když kluk projevuje city a emoce.'' usmál se. 

,,To je Eva s Davidem.'' řekl jsem překvapeně po nějaké době, když se otevřela vrata. ,,Neříkal jsi, že jsou někde ve městě?'' zeptal se Patrik a napil se. ,,Měli mít jednání.'' odpověděl jsem mu. ,,Jen prosím tě, neukazuj jim nějaký náznak toho, že jsi můj přítel, já se jim teprve chystám říct, že jsem gay.'' poprosil jsem ho. ,,Jak si přeješ.'' usmál se. ,,Ahoj kluci.'' usmála se Eva a i s Davidem se rozešli k nám. ,,Ty jsi Paul, je to tak?'' podíval se na Patrika. ,,Patrik, je to Patrik, Davide.'' napomenula ho Eva.