Prolog
Moje jméno je Fiona Adamsová moje matka je unavená doktorka a já chtěla jít v jejich šlépějích.
Jenomže tragédie v mich šesti mi změnila život dovolte zasvětim vás..
Byli jsme na rodiné oslavě u tety přes koleno nedělo se tam nic zajímavého ale to co se stalo potom bylo špatně.
Nepamatuji si jak se stalo to že jsem se probrala v devíti v nemocnici prostě mám od pěti let okno. Všichni mi nemluvili že to byla nehoda a já jsem skončila v kómatu.
Dětská naivka tomu pohotově věřila... Smutné moc smutne tet je mi 18 právě jsem své 18 úspěšně oslavila a chci pryč.
Vystudovala jsem Forenzní a gynekologii takže toho mám v ruce dost a stěhuji se do Irska... To ale netuším co mě tam potká na klinice Václava Cezarta Mozarta...
Tak nějak počítám s tím že to bude šedé a ne že začátku růžové ale za sebou nechávám minulost do které nebude dobre se vracet.
Myšlenky mi v hlavě svisteli jak nadčasové rychlíky ráda bych je pustila podívala jsem se z okna letadlo se za východu slunce vzneslo a paprsky mateřské hvězdu mi svítili na mou opalenou pokožku.
Docela dost si jedu styl podle Emy Swan takže není divu že si mě částo fanoušci s uznávanou super star pletou. Měla jsem červenou koženou bundu, bílé tričko a černé rifle.
Občas si z lidí udělám srandu že jsem Ema ale je to odemě dost hnusný zavřela jsem oči a nachvili usla.
Cosi mě probralo letadlo mělo mezi přistání v Brně a kdosi přistoupil. Muž věkem stejným jak já blond vlasy modré oči na sobě černé oblečení.
,,mohu?" zeptal se mě a přisedl si jemně jsem se Usmála ten muž krásně voněl pivem českým pivem.
,,mohu znát vaše jemno?" zeptal se jen a prohrábl si o barvené vlasy jelikož tet teprve jsem mohla rozpoznat odrosty co tam měl.
,,Fiona Ema Adamsová." pověděla jsem a stoupla si a podala mu ruku.
,,Adam du ven." pověděl a já zbledla.
,,ten Adam?" zeptala jsme se ho a on kývl
,,ano ten Adam vlastník největší kliniky v Irsku a jaderné elektrárny Tarfa v Rusku." pověděl klidně a usmál se.
Polkla jsem jo tak k tomuhle borci nastupuji. Posadila jsem se a začala s ním klábosit.
Odhalila jsem svou poněkud perverzní stránku a jeho to ponekud rajcovalo.
Po nějaké době se ke mě nahl.
,,ne zajdeme na toalety." jen jsem kývla a oba jsme zmizeli v letadle ve jedné z kabiněk.
Začali Jsem se nezadržitelně líbat a doteky na intimních místech nesměli chybět.
Sundali jsme si svršky a on se zeptal jestli vedu antikoncepci kývla jsem menší lež jelikož znám některé muže co jsou silně proti pláštěnkam.
No tak si hned po přistání obstaram prášky a to půjde. S tom veškerým zařizování tohle bude jen menší problém narozdil třeba od vybavi domácnosti.
Jen do me zasunul a já mu opletla nohy kolem tela naše mramorové vzdechy se nesli snad celým letadlem.
A menší turbulence tomu přispěli. Jen jsme od sebe naše horká těla odtrhli.
,,no a mate jisté místo u mě na klinice." pověděl klidně a jemně mě políbil. Oblékl se a zmizel, bylo to boží oblékla Jsem se a vyrazila zase mezi lidi.
Po přistání jsme vše pohotově zařídila.
❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️
První kapitolu bych chtěla věnovat
@Zdenakrcilova a @Safirra22 tak logicky holky :)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro