Dotýkám se dna, vezmi mé tělo.

Je tu střelný prach, nabij zbraň, řekni siluetám, pověz jim.

Zazní výstřel, zde na tomto chladném konci, neznám cestu zpět.

Stínům z popela, vrať jejich srdce, jsou poněkud zraněná.

Chceš vidět, jak se roztříštím, miluješ, když pláču, o kus skály, je to tvé přání.

Toužíš po tom, abych se vzdala, protože tahle selhání, dělají ti dobře.

Rozlij na podlahu, trpké víno, napij se, protože si nejsem jistá, nerozlišuji mezi pocity.

Kreslím jim úsměvy, vyslovuji modlitby.

Stínům z popela, vrať jejich srdce, jsou poněkud zraněná.

Zamíříš, určitě nemineš, stačí zmáčknout spoušť.

Zde tváří v tvář, můžeš je poznat, ale nikdy nezničíš, nesmažeš.

Budu se smát, z plných plic, bojovat do posledního výdechu.

Stínům z popela, vrať jejich srdce, jsou poněkud zraněná.

Kreslím jim úsměvy, vyslovuji modlitby.

Zde tváří v tvář, můžeš se ptát, ale nikdo se nikdy nepřiblížil pravdě.

Drž mé roztřesené ruce, když se bráním, snažím vytrhnout z řetězů, drž mě pevně.

Dotýkám se dna, vezmi mé tělo.

Budu se smát, z plných plic, bojovat do posledního výdechu.

Jen abych později mohla prosit.

Zamíříš, určitě nemineš, stačí zmáčknout spoušť.

Chceš vidět, jak se roztříštím, miluješ, když pláču, o kus skály, je to tvé přání.

Toužíš po tom, abych se vzdala, protože tahle selhání, dělají ti dobře.

Rukávem mikiny, jsou to hloupé prohry, si utírám slzy, nenávidím to.

Pocity narážející do stěn, zuřivost s jakou se peru.

Kreslím jim úsměvy, vyslovuji modlitby.

Stínům z popela, vrať jejich srdce, jsou poněkud zraněná.

Drž mé roztřesené ruce, když se bráním, snažím vytrhnout z řetězů, drž mě pevně.

Dotýkám se dna, vezmi mé tělo.

Budu se smát, z plných plic, bojovat do posledního výdechu.

Jen abych později mohla prosit.

Zamíříš, určitě nemineš, stačí zmáčknout spoušť.