,, Zničil bych je, otče. Dokázal bych to. Pro tebe. Pro všechny." ,,Ne, Loki."

Čtyři věty. Pouhých třináct slov, které si bůh klamu Loki, bezmocně visící nad hroznou propastí, která se šklebila v nekonečné, bezedné hlubině pod zničenými zbytky Bifrostu, vyměnil s bělovlasým jednookým starcem, který svíral kotník svého syna Thora, a ten  zase pevně držel konec Lokiho hole, za kterou visel její majitel. Loki doufal, že svým činem, který se nedal nazvat jinak než zoufalý, přiměje svého nevlastního otce k tomu, aby mu konečně vyslovil alespoň nějaké uznání. Marně. Otevřel Bifrost, jehož síla byla tak neskutečně velká, že by skutečně mohla vymýtit Lokiho pravou rodinu, ledové obry z Jotunheimu, celý jeden svět. Lokimu na něm vůbec nezáleželo. Doufal, že svým činem zapře svůj pravý původ a dokáže Odinovi, že je tělem i duší Asgarďan,který aktivně bojuje proti vlastní krvi a který je skutečně hoden královského trůnu. Tímto chladným odmítnutím mu však Odin dal dostatečně najevo, že svým činem mu žádnou službu neprokázal. Loki se sám sobě musel v duchu ironicky vysmát. Co také mohl čekat?
Uzavřel se svým otcem Laufeyem špinavou smlouvu o výměně vzácného artefaktu - Skříňky prastarých zim, ve kterém byla skryta síla mrazivých obrů - za Odinovu smrt. Loki však svého nevlastního otce spícího spánkem bohů na poslední chvíli zachránil a Laufeye zabil pomocí své ničivé zbraně - Kopí osudu. Kdyby nebylo toho spratka Thora, mohl se před svou nevlastní matkou Friggou prezentovat jako milující syn, který svému otci zachránil život. Mohl se stát následníkem trůnu! A co kdy udělal tak velkého a záslužného Thor? Jistě, ohání se tím svým Mjollnirem ve jménu Asgardu, ale nikdy nevykonal nic pro svou rodinu. Pro svého otce. Pro svého bratra. 

Až teď si Loki uvědomil, co to vlastně udělal. Zabil svého otce, aby udělal dojem na svou adoptivní rodinu, které stejně nebyl nikdy dost dobrý?

Loki věděl, že Odin Bifrost zastaví. S jeho plánem je konec a za své dobré úmysly se mu dostane jediné pocty - v podobě asgardského žaláře, kde stráví zbytek svého života. Jak mohl být tak naivní a myslet si, že jej za jeho čin jeho otčím pochválí?
Prohrál.
Loki pomalu a nenápadně, jako by stále nebyl rozhodnut, povolil stisk své ruky, která svírala konec hole. Thor si toho však všiml:
,,Loki, ne!" sykl hlasem, v němž zazněla trochu výhrůžka, trochu prosba a trochu strach. Marně. Loki zavřel oči a ... pustil se. Při pádu mu v uších ještě dozníval zoufalý řev jeho bratra.

Letěl vzduchoprázdnem a před očima se mu míhaly hvězdy a světy. Ledově mrazivý Jotunheim, jeho domov, rozpálený Muspelheim, světlý Alfheim i temný Svartalfheim. Pro obyčejného smrtelníka z Midgardu by to musela být nádherná podívaná, jemu se však do srdce zakousl strach. Co bude dělat teď? Loki dobře věděl, že na žádné planetě by nyní nenalezl klid. Všeotec by jej neustále pronásledoval. Jeho let se zpomalil a po čase se zastavil úplně. Vznášel se docela sám ve vzduchoprázdnu, ztracen mezi planetami. Cítil, jak mu pod jeho černozlaté brnění zalézá mráz. Takto chladná nebyla ani jeho domovina. Co bude dělat? Zemře tady sám? Zmrzne, opuštěný a beze zbraně?

,,Kdo jsi a co zde chceš?" Dobře. Docela sám nejsem. pomyslel si Loki s nadějí, když se mu do mysli zařízl nepříjemný hlas. Vzápětí se onen  podivný tvor s kápí přes hlavu zjevil přímo před ním. Loki znejistěl. Nezachytil sebemenší projev magie. Co to mělo znamenat?

,,Jsem princ Loki z Jotunheimu." odpověděl hrdě.
,,Přišel jsem sem po pádu z hroutícího se Bifrostu."
,,My víme." odpověděl tvor. Jeho hlas zněl jako skřípot nehtů o kámen. Loki se otřásl a stvoření před ním se ironicky rozchechtalo:
,,Nás se nemusíš bát." Lokiho to začalo rozčilovat.
,,Kdo jsi a proč neustále mluvíš v množném čísle?" vykřikl podrážděně. Tvor se znovu rozchechtal:
,,Ne tak prudce, princi. Nejsem tady ve zlém, ba naopak. Jsem Rinban, vyslanec Thanose, Pána smrti. Zaslechl tvé skučení a poslal mě, abych tě buď dorazil, nebo ti pomohl. Co ty na to?" Lokimu se zježily všechny chloupky a vzdorně pohodil hlavou:
,,Nemám v plánu dnes zemřít." Rinban se znovu zachechtal, chytil svými drápy Lokiho v podpaží a zamumlal několik slov. V ten okamžik vše zahalila hustá bílá mlha a než se Loki vzpamatoval, už stál na temném, špičatém kusu skaliska, tak kluzkém, že se ani silou vůle neudržel na nohou a klesl na kolena. Jeho zlatá helma s rohy se bezmocně skutálela vedle něj. V tom okamžiku vedle něj uhodil blesk a zjevil se samotný Pán smrti - Thanos.
,,Loki z Jotunheimu. Co tady asi chce?" pronesl temným hlasem. Bylo to spíše konstatování než otázka. Asgardský princ konečně našel kousek pevné půdy a vyskočil na nohy, aby si Thanose prohlédl. Byl to vskutku obr, skutečný titán a ve své pozlacené zbroji vypadal více než hrozivě. Přesto se Loki už nezachvěl a pevným hlasem promluvil:
,,Přicházím tě požádat, abys mi zapůjčil armádu, pokud nějakou máš. Chci je vést do bitvy proti Midgardu, tomu malému modrému světu, obývanému lidmi. Mají příliš svobody a nevědí, co s ní, svazuje je jako celý vesmír kořeny Yggdrasilu. Dej mi armádu, ať je té přítěže zbavím!" Thanos se příšerně rozesmál.
,,Dobré vychování ti schází, Asgarďane. Ale dobrá. Pokud při útoku na Midgard získáš jistou věc, po které toužím, rád ti vyhovím." Loki naklonil hlavu na stranu:
,,O co jde?" Thanos mávl rukou a ve vzduchoprázdnu se zjevil hologram. Byla to zářivě modrá krychle vznášející se prostorem a vydávající oslepující modré světlo.
,,Tesseract." vysvětlil Titán.
,,Zdroj energie tak mocné, že může zničit polovinu celého vesmíru. Přesto byl téměř zkrocen. Nachází se ve světě lidí, kteří marně zkoumají, jak jej zcela ovládnout. Ten Tesseract chci. Získej jej pro mě, a budeš pánem Midgardu. Bude ti tato ctižádost stačit?" Loki, téměř bez dechu, přikývl. Je možné, že bych měl už konečně štěstí? Jedna kostka výměnou za vyplnění mých snů?  ptal se sám sebe v duchu. Nahlas pronesl:
,,Souhlasím. Pokud mi umožníš využít sílu tvé armády, budeš mít, oč žádáš."
,,Okamžik!" zastavil jej Thanos a výhružným hlasem pokračoval:
,,Jsi bůh lží, mistr klamu a iluzí. Znám tě, Asgarďane. Budeš mít svou válku o zemi se silami našich Chitauri. Ale jestli selžeš a my ten Tesseract ztratíme, nebudeš v bezpečí - nikde. Najdeme si tě, ať se skryješ v jakémkoliv světě, na jakémkoliv měsíci, kdekoliv v širém vesmíru. A při mukách, jaké tě poté potkají, zapomeneš na všechny tvé ambice a pýchu a celou svou bytostí budeš toužit jen po jediném - po rychlé a bezbolestné smrti. Ale pamatuj si. Já jsem Pán Smrti. A jen já rozhodnu, kdy mučení skončí a ty konečně budeš moci zemřít..." Lokimu opět přejel mráz po zádech, přesto téměř okamžitě přikývl na znamení souhlasu. Thanos se usmál podivným úsměvem šílence a poté hvízdl. Byl to pronikavý, uši trhající zvuk, až Loki klesl na kolena. Poznal, že to byl Thanosův záměr. Titán stál nad ním a v napřažených pažích něco držel. Byla to dlouhá zlatá hůl s ostrým hrotem na konci.
,,Kopí osudu, nejmocnější zbraň ve vesmíru." vysvětlil prostě.
,,S její pomocí jistě nebudeš mít na Midgardu protivníky ani potíže. Až nastane čas, třikrát s ní klepni do stěny nejvýznamnější budovy, jaká se na Midgardu nachází. Spojíme tvou a mou magii a vytvoříme nezničitelný portál, kterým se má armáda armáda dostane, kam jen budeš chtít.  Domluveno? " Loki stále vkleče zbraň přijal. Doslova cítil, jak mu její energie protéká žilami a pojí se s jeho magií. 

Poté se Thanosovi podíval do šílených očí. Stejný modrý záblesk se objevil i v těch jeho. Byl to Thanosův výraz, Thanosova magie, Thanosův vliv? Nebo jej postupně ovládalo Kopí?

Loki cítil, že cíl - ovládnutí jednoho z Devíti světů - je na dosah. Ale jakou cenu za to zaplatil? Pouhá loutka v rukou mocného Titána, se změněnou barvou zorniček a prázdnem v hlavě. Necítil skoro nic, smysly měl otupené. Co mu to Thanos udělal? Proč se cítí jinak? Agresivněji, pomstychtivěji? Proč není schopen něco cítit, ani chlad žezla, které svíral? Thanos náhle zvedl ruce a ve vzduchu se začal formovat mohutný vortex. Bifrost to nebyl a Loki konečně pochopil. Alternativní a nenápadná cesta na Midgard. Thanos zjevně ovládal kouzla mocnější než samotný Odin. 

Loki si nasadil svou helmu zpět na hlavu a v levé ruce sevřel kopí. Cítil, jak mu celým tělem proudí chlad, který mu sevřel vnitřnosti a srdce změnil na kus ledu. A nebylo to díky jeho původu. Loki tušil, že je to práce žezla, ale už s tím nemohl nic dělat. Odhodlaně vstoupil do vortexu a vtom už jej nabral mohutný vír, který jej vtáhl dovnitř s překvapivou prudkostí a silou. Nenáviděný Midgard byl stále blíž. Měl jen jeden pokus, jednu možnost. Zvítězí - a Midgard bude jeho. Selže - a zemře v krutých bolestech.

 Ale Loki, zaslepený touhou po moci a po pomstě, se rozhodl udělat vše proto, aby své velké životní poslání, kterým jej Thanos právě pověřil, oddaně a rychle splnil ...